Hlavní záložky

KAPITOLA ŠESTNÁCTÁ: Popis Jambūdvīpu

Když Śukadeva Gosvāmī popisoval charakter Mahārāje Priyavraty a jeho potomků, popsal také horu Meru a planetární systém známý jako Bhū-maṇḍala. Bhū-maṇḍala je jako lotos a jejích sedm ostrovů je přirovnáno k jeho kalichu. Uprostřed tohoto kalichu se nachází místo zvané Jambūdvīp, kde se tyčí hora Sumeru, která je z ryzího zlata. Je vysoká 84 000 yojanů, z čehož 16 000 yojanů je pod zemí. Její šířka je 32 000 yojanů na vrcholu a 16 000 yojanů na jejím úpatí. (Jeden yojan se rovná přibližně 12,8 kilometrů.) Tento král hor, Sumeru, podpírá planetu Zemi.

Na jižní straně země zvané Ilāvṛta-varṣa se tyčí hory Himavān, Hemakūṭa a Niṣadha a na severní straně jsou Nīla, Śveta a Śṛṅga. Podobně na východní a západní straně se tyčí dvě velké hory — Mālyavān a Gandhamādana. Horu Sumeru obklopují čtyři hory, zvané Mandara, Merumandara, Supārśva a Kumuda. Každá z nich je 10 000 yojanů dlouhá a 10 000 yojanů vysoká. Na nich rostou 1 100 yojanů vysoké stromy—mangovník, jambū, kadamba a banyán. Rozprostírají se tam také jezera plná mléka, medu, šťávy z cukrové třtiny a čisté vody, která mohou splnit všechna přání. Rovněž jsou tam zahrady, které se jmenují Nandana, Caitraratha, Vaibhrājaka a Sarvatobhadra. Na úbočí hory Supārśva roste strom kadamba, z jehož dutin vytékají potoky medu, a na hoře Kumuda roste banyán jménem Śatavalśa, z jehož kořenů vytékají řeky mléka, jogurtu a mnoha dalších kýžených věcí. Jako nitky tyčinek kolem kalichu lotosového květu obklopuje horu Sumeru dvacet pohoří, jako například Kuraṅga, Kurara, Kusumbha, Vaikaṅka a Trikūṭa. Na východ od Sumeru ční hory Jaṭhara a Devakūṭa, na západě se tyčí Pavana a Pāriyātra, na jihu Kailāsa a Karavīra a na severu Triśṛṅga a Makara. Těchto osm hor je zhruba 18 000 yojanů dlouhých, 2 000 yojanů širokých a 2 000 yojanů vysokých. Na vrcholu hory Sumeru se rozkládá Brahmapurī, sídlo Pána Brahmy. Každá z jeho čtyř stran je dlouhá 10 000 yojanů. V okolí Brahmapurī stojí města krále Indry a sedmi dalších polobohů. Tato města jsou velká jako jedna čtvrtina Brahmapurī.

SB 5.16.1 — Král Parīkṣit řekl Śukadevovi Gosvāmīmu: Ó brāhmaṇo, již jsi mi sdělil, že poloměr Bhū-maṇḍaly sahá tak daleko, kam až se šíří světlo a teplo Slunce a kde je ještě vidět Měsíc a všechny hvězdy.
SB 5.16.2 — Můj milý pane, otáčející se kola vozu Mahārāje Priyavraty vytvořila sedm brázd, v nichž vzniklo sedm oceánů, které dělí Bhū-maṇḍalu na sedm ostrovů. Podal jsi velice obecný popis jejich rozměrů, jmen a charakteristik. Nyní si přeji dozvědět se o nich další podrobnosti. Prosím, splň mi moji touhu.
SB 5.16.3 — Když je mysl upřená na Nejvyššího Pána, Osobnost Božství, v Jeho vnějším rysu vytvořeném z hmotných kvalit přírody — na hrubou vesmírnou podobu — je přivedena na úroveň čistého dobra. V tomto transcendentálním stavu může živá bytost pochopit Nejvyšší Osobnost Božství, Vāsudeva, který je ve Své jemnější podobě Sám zdrojem Své vlastní záře a je nad kvalitami hmotné přírody. Ó můj pane, popiš mi prosím názorně, jak je vnímána tato podoba, která zahrnuje celý vesmír.
SB 5.16.4 — Velký ṛṣi Śukadeva Gosvāmī řekl: Můj milý králi, expanze hmotné energie Nejvyšší Osobnosti Božství je neomezená. Tento hmotný svět je proměnou hmotných kvalit (sattva-guṇy, rajo-guṇy a tamo-guṇy), ale přesto by ho nikdo nedokázal dokonale popsat ani tehdy, kdyby měl život dlouhý jako Pán Brahmā. Nikdo v hmotném světě není dokonalý a nedokonalá osoba by ho nebyla schopná popsat ani po dlouhodobé spekulaci. Ó králi, přesto se ti pokusím vylíčit jeho hlavní oblasti, jako je Bhū-golaka (Bhūloka), s jejich jmény, podobami, rozměry a různými charakteristikami.
SB 5.16.5 — Planetární systém zvaný Bhū-maṇḍala připomíná lotos a jeho sedm ostrovů připomíná kalich lotosového květu. Délka a šířka ostrova zvaného Jambūdvīp, který se nachází uprostřed tohoto kalichu, je 100 000 yojanů (1 280 000 kilometrů). Jambūdvīp je zakulacený jako list lotosu.
SB 5.16.6 — Na Jambūdvīpu se rozkládá devět území, z nichž každé je dlouhé 9 000 yojanů (115 200 kilometrů). Tyčí se tam osm hor, které vyznačují hranice těchto území a jasně je od sebe oddělují.
SB 5.16.7 — Mezi těmito územími neboli varṣami je varṣa jménem Ilāvṛta, jež se nachází uprostřed kalichu lotosového květu. V Ilāvṛta-varṣe se tyčí hora Sumeru, která je celá ze zlata. Hora Sumeru je jako oplodí lotosu, jímž je planetární systém Bhū-maṇḍala. Výška této hory je stejná jako šířka Jambūdvīpu, tedy 100 000 yojanů (1 280 000 kilometrů), z čehož 16 000 yojanů (204 800 kilometrů) spočívá pod zemí. Výška hory nad zemí je tudíž 84 000 yojanů (1 075 200 kilometrů). Šířka Sumeru je 32 000 yojanů (409 600 kilometrů) na vrcholu a 16 000 yojanů na úpatí.
SB 5.16.8 — Přímo na sever od Ilāvṛta-varṣi a potom dále severním směrem se tyčí postupně tři hory — Nīla, Śveta a Śṛṅgavān. Ty vyznačují hranice tří varṣ zvaných Ramyaka, Hiraṇmaya a Kuru a oddělují jednu varṣu od druhé. Šířka těchto hor je 2 000 yojanů (25 600 kilometrů) a sahají na východ a západ až po břehy oceánu slané vody. Při postupu z jihu na sever se délka každé hory zkracuje o jednu desetinu délky předchozí hory, ale všechny jsou stejně vysoké.
SB 5.16.9 — I jižním směrem od Ilāvṛta-varṣi se tyčí postupně tři velké hory, které sahají od východu na západ. Jmenují se Niṣadha, Hemakūṭa a Himālaya, a každá z nich je vysoká 10 000 yojanů (128 000 kilometrů). Vyznačují hranice tří varṣ — Hari-varṣi, Kimpuruṣa-varṣi a Bhārata-varṣi (Indie).
SB 5.16.10 — Na západní a východní straně Ilāvṛta-varṣi jsou také dvě velké hory—Mālyavān na západě a Gandhamādana na východě. Jejich výška je 2 000 yojanů (25 600 kilometrů) a sahají až po hory Nīlu na severu a Niṣadhu na jihu. Vyznačují hranice Ilāvṛta-varṣi, jakož i varṣ zvaných Ketumāla a Bhadrāśva.
SB 5.16.11 — Na čtyřech stranách velké hory zvané Sumeru ční čtyři hory — Mandara, Merumandara, Supārśva a Kumuda — které jsou jako její pásy. Jejich délka i výška je 10 000 yojanů (128 000 kilometrů).
SB 5.16.12 — Jako stožáry se na vrcholcích těchto čtyř hor tyčí mangovník, strom jambū, strom kadamba a banyán. Šířka těchto stromů je 100 yojanů (1 280 kilometrů) a výška 1 100 yojanů (14 080 kilometrů). Poloměr jejich koruny je také 1 100 yojanů.
SB 5.16.13-14 — Ó Mahārāji Parīkṣite, nejlepší z bharatovské dynastie, mezi těmito čtyřmi horami se rozprostírají čtyři obrovská jezera. Voda prvního chutná jako mléko, voda druhého jako med a voda třetího jako šťáva z cukrové třtiny. Čtvrté jezero je plné čisté vody. Nebeské bytosti, jako jsou Siddhové, Cāraṇové a Gandharvové, známí také jako polobozi, těchto čtyř jezer využívají, a proto přirozeně oplývají dokonalostmi mystické yogy—schopností být menší než nejmenší nebo větší než největší a podobně. Dále jsou tam také čtyři nebeské zahrady — Nandana, Caitraratha, Vaibhrājaka a Sarvatobhadra.
SB 5.16.15 — V těchto zahradách se setkávají a užívají si nejlepší z polobohů v doprovodu svých manželek, které jsou jako ozdoby nebeské krásy. Nižší polobozi, známí jako Gandharvové, přitom opěvují jejich slávu.
SB 5.16.16 — Na dolních svazích hory Mandary stojí mangovník jménem Devacūta, který je 1 100 yojanů vysoký. Manga velká jako vrcholky hor a sladká jako nektar padají z jeho vrcholu pro požitek nebeských obyvatel.
SB 5.16.17 — Když tyto pevné plody spadnou z takové výšky, vždy se rozbijí a vytéká z nich sladká, voňavá šťáva, jejíž vůně ještě sílí, když se mísí s dalšími vůněmi. Tato šťáva padá z hory ve vodopádech a stává se řekou Aruṇodou, která protéká východní stranou Ilāvṛty.
SB 5.16.18 — Zbožné manželky Yakṣů pomáhají Bhavānī, manželce Pána Śivy, jako osobní služebné. Jelikož pijí vodu řeky Aruṇody, jejich těla voní, a jak vítr tuto vůni roznáší, provoňuje celou atmosféru do vzdálenosti sto třiceti kilometrů.
SB 5.16.19 — Také plody stromu jambū, které jsou dužinaté a mají jen drobná semínka, padají z veliké výšky a rozbíjejí se na kusy. Jsou velké jako těla slonů a šťáva, která z nich vytéká, se stává řekou zvanou Jambū-nadī. Tato řeka padá z výšky 10 000 yojanů, z vrcholku Merumandary, na jižní stranu Ilāvṛty a zaplavuje touto šťávou celou zemi.
SB 5.16.20-21 — Bahno na obou březích řeky Jambū-nadī, smáčené tekoucí šťávou a pak vysoušené vzduchem a slunečním světlem, vytváří velké množství zlata zvaného Jāmbū-nada. Obyvatelé nebes toto zlato používají na různé ozdoby. Všichni, kdo žijí na nebeských planetách, jsou proto i se svými mladými manželkami bohatě ozdobeni zlatými helmicemi, náramky a pásy, a tak si užívají života.
SB 5.16.22 — Na úbočí hory Supārśvy stojí velký strom jménem Mahākadamba, který je velice proslulý. Z jeho dutin vytéká pět řek medu, z nichž každá je široká zhruba pět vyām. Tento tekoucí med neustále padá z vrcholku hory Supārśvy a protéká celou Ilāvṛta-varṣou, počínaje její západní stranou. Celá země proto příjemně voní.
SB 5.16.23 — Vzduch nesoucí vůni z úst těch, kdo pijí tento med, provoňuje zemi do vzdálenosti sta yojanů.
SB 5.16.24 — Na hoře jménem Kumuda se tyčí velký banyán, který se nazývá Śatavalśa, protože má sto hlavních větví. Z těchto větví se spouští mnoho kořenů, z nichž vytéká mnoho řek. Tyto řeky stékají z vrcholku hory na severní stranu Ilāvṛta-varṣi ve prospěch těch, kdo tam žijí. Všichni lidé mají díky těmto řekám velké zásoby mléka, jogurtu, medu, přečištěného másla (ghí), melasy, obilí, oděvů, lůžek, sedátek a ozdob. Je jim v hojném množství dodáváno vše, po čem touží, aby mohli žít v blahobytu, a proto jsou velice šťastní.
SB 5.16.25 — Obyvatelé hmotného světa, kteří se těší z produktů těchto řek, nemají žádné vrásky ani šediny. Nikdy necítí únavu a pot nedodává jejich tělům nepříjemný zápach. Nesouží je stáří a nemoc, neumírají předčasně, netrpí mrazivou zimou ani spalujícím horkem a jejich těla neztrácejí svůj lesk. Až do smrti žijí všichni velice šťastně, bez jakékoliv úzkosti.
SB 5.16.26 — Jako nitky tyčinek kolem kalichu lotosového květu jsou kolem úpatí hory Meru krásně umístěné ještě další hory. Jmenují se Kuraṅga, Kurara, Kusumbha, Vaikaṅka, Trikūṭa, Śiśira, Pataṅga, Rucaka, Niṣadha, Sinīvāsa, Kapila, Śaṅkha, Vaidūrya, Jārudhi, Haṁsa, Ṛṣabha, Nāga, Kālañjara a Nārada.
SB 5.16.27 — Na východní straně hory Sumeru se tyčí dvě hory, Jaṭhara a Devakūṭa, jež se táhnou od severu k jihu na vzdálenost 18 000 yojanů (230 400 kilometrů). I na západní straně hory Sumeru jsou dvě hory, Pavana a Pāriyātra, které se táhnou od severu na jih na tutéž vzdálenost. Na jižní straně hory Sumeru se tyčí hory Kailāsa a Karavīra, jež sahají od východu k západu na vzdálenost 18 000 yojanů, a na severní straně hory Sumeru—zaujímající co se týče jejich rozlohy od východu k západu tutéž vzdálenost — jsou hory Triśṛṅga a Makara. Šířka a výška těchto osmi hor je 2 000 yojanů (25 600 kilometrů). Všechny obklopují horu Sumeru, která je z ryzího zlata a září jako oheň.
SB 5.16.28 — Uprostřed vrcholu hory Meru se rozkládá město Pána Brahmy. Délka každé z jeho čtyř stran je deset miliónů yojanů (128 000 000 kilometrů). Je celé ze zlata, a proto ho učenci a mudrci nazývají Śātakaumbhī.
SB 5.16.29 — Brahmapurī obklopují na všech stranách sídla osmi hlavních vládců planetárních soustav, počínaje králem Indrou. Tato sídla se podobají Brahmapurī, ale zaujímají jen jednu čtvrtinu jeho velikosti.