Hlavní záložky

KAPITOLA SEDMNÁCTÁ: Původ a sestup řeky Gangy

Sedmnáctá kapitola popisuje původ řeky Gangy a její cestu Ilāvṛta-varṣou. Je zde také popis modliteb Pána Śivy k Pánu Saṅkarṣaṇovi, části čtveřice expanzí Nejvyšší Osobnosti Božství. Pán Viṣṇu jednou přišel za Mahārājem Balim, který vykonával oběť. Zjevil se před ním jako Trivikrama neboli Vāmana a požádal ho o milodar v podobě tří kroků země. Dvěma kroky Pán Vāmana pokryl všechny tři planetární systémy a prsty Své levé nohy prorazil obal vesmíru. Tímto otvorem vniklo dovnitř několik kapek vody z Oceánu Příčin, které dopadly na hlavu Pána Śivy, kde zůstaly tisíc věků. Tyto kapky vody jsou posvátnou řekou Gangou. Ganga nejprve teče na nebeské planety, jež se nacházejí na chodidlech nohou Pána Viṣṇua. Je známá pod mnoha jmény, jako například Bhāgīrathī a Jāhnavī. Očišťuje Dhruvaloku a planety sedmi mudrců, protože jak Dhruva, tak mudrci nemají jinou touhu než sloužit lotosovým nohám Pána.

Řeka Ganga, která vyvěrá z Pánových lotosových nohou, zaplavuje nebeské planety (zvláště Měsíc) a poté protéká Brahmapurīm na vrcholu hory Meru. Zde se dělí na čtyři ramena, známá jako Sītā, Alakanandā, Cakṣu a Bhadrā, která potom stékají do oceánu slané vody. Rameno jménem Sītā protéká Śekhara-parvatou a Gandhamādana-parvatou a poté stéká do Bhadrāśva-varṣi, kde se mísí s oceánem slané vody na západní straně. Rameno Cakṣu teče přes Mālyavān-giri a po dosažení Ketumāla-varṣi se rovněž mísí s oceánem slané vody na západě. Rameno jménem Bhadrā teče po hoře Meru, hoře Kumudě a horách zvaných Nīla, Śveta a Śṛṅgavān, až dosáhne Kuru-deśe, kde vtéká do oceánu slané vody na severní straně. Rameno Alakanandā protéká Brahmālayou, překonává mnoho hor včetně Hemakūṭy a Himakūṭy a dosahuje Bhārata-varṣi, kde se vlévá do oceánu slané vody na jihu. Devíti varṣami protéká ještě mnoho dalších řek a jejich ramen.

Území známé jako Bhārata-varṣa je polem činností a osm zbývajících varṣ Jambūdvīpu je určeno pro ty, jimž je dáno užívat si nebeského pohodlí. V každé z těchto osmi krásných oblastí si obyvatelé nebes užívají různých úrovní hmotného blahobytu a radosti a v každé z nich rozdává Svou milost jedna inkarnace Nejvyšší Osobnosti Božství.

Pán Śiva je v Ilāvṛta-varṣe jediným mužem. Žije tam se svou manželkou Bhavānī, které pomáhá mnoho služebných. Pokud do této oblasti vstoupí nějaký jiný muž, Bhavānī ho prokleje, aby se stal ženou. Pán Śiva uctívá Pána Saṅkarṣaṇa různými modlitbami, z nichž jedna zní takto: “Můj drahý Pane, prosím vysvoboď všechny Své oddané z hmotného života a všechny neoddané připoutej k hmotnému světu. Bez Tvé milosti se nemůže nikdo vymanit z pout hmotné existence.”

SB 5.17.1 — Śukadeva Gosvāmī řekl: Můj milý králi, Pán Viṣṇu, příjemce všech obětí, se zjevil jako Vāmanadeva v obětní aréně Baliho Mahārāje. Pak natáhl Svou levou nohu k hranici vesmíru a nehtem palce prorazil otvor ve vesmírném obalu. Tudy vnikla do vesmíru čistá voda Oceánu Příčin jako řeka Ganga. Jelikož voda Gangy omyla lotosové nohy Pána, pokryté načervenalým práškem, získala nádhernou růžovou barvu. Každá živá bytost může dotekem transcendentální vody Gangy okamžitě očistit svou mysl od hmotných nečistot, ale tato voda zůstává přesto věčně čistá. Protože se Ganga před svým sestupem do tohoto vesmíru přímo dotýká lotosových nohou Pána, nazývá se Viṣṇupadī. Později dostala další jména, jako například Jāhnavī a Bhāgīrathī. Po tisíci věcích sestoupila voda Gangy na Dhruvaloku, nejvyšší planetu v tomto vesmíru, a proto všichni mudrci a učenci o Dhruvaloce prohlašují, že je Viṣṇupada (“spočívající na lotosových nohách Pána Viṣṇua”).
SB 5.17.2 — Dhruva Mahārāja, slavný syn Mahārāje Uttānapādy, je díky svému pevnému odhodlání ve vykonávání oddané služby známý jako nejvznešenější oddaný Nejvyššího Pána. Jelikož ví, že posvátná voda Gangy omývá lotosové nohy Pána Viṣṇua, dodnes tuto vodu s velkou oddaností přijímá na svou hlavu. Sídlí na své planetě, a protože v hloubi srdce neustále velmi oddaně myslí na Kṛṣṇu, je zaplaven extatickou úzkostí. Z přivřených očí mu tečou slzy a na celém jeho těle se projevují příznaky extáze.
SB 5.17.3 — Sedm velkých mudrců (Marīci, Vasiṣṭha, Atri a další) sídlí na planetách pod Dhruvalokou. Jsou si dobře vědomi vlivu vody Gangy, a proto ji dodnes nosí na hlavách v kadeřích svých vlasů. Došli k závěru, že to je nejvyšší bohatství, dokonalost veškeré askeze a nejlepší způsob praktikování transcendentálního života. Jelikož dosáhli nepřerušované oddané služby Nejvyšší Osobnosti Božství, opomíjejí všechny ostatní prospěšné procesy, jako je náboženství, hospodářský rozvoj, uspokojování smyslů, a dokonce i splynutí s Nejvyšším. Tak jako si jñānī myslí, že splynutí s Pánem je nejvyšší pravdou, těchto sedm vznešených osobností uznává za dokonalost života oddanou službu.
SB 5.17.4 — Po očištění sedmi planet poblíž Dhruvaloky (Polárky) je voda Gangy přepravována vesmírnými cestami polobohů v miliardách nebeských letadel. Pak zaplavuje Měsíc (Candraloku) a nakonec dosahuje sídla Pána Brahmy na vrcholu hory Meru.
SB 5.17.5 — Na vrcholu hory Meru se Ganga dělí na čtyři ramena, z nichž každé teče na jinou stranu (na východ, západ, sever a jih). Tato ramena, známá pod jmény Sītā, Alakanandā, Cakṣu a Bhadrā, stékají do oceánu.
SB 5.17.6 — Rameno Gangy jménem Sītā protéká Brahmapurīm na hoře Meru a odtamtud stéká na blízké vrcholy pohoří Kesarācaly, které jsou téměř stejně vysoké jako samotná Meru. Z těchto hor, jež jsou jako nitky tyčinek kolem hory Meru, padá Ganga na vrchol hory Gandhamādana a poté teče na území Bhadrāśva-varṣi. Nakonec dosahuje oceánu slané vody na západní straně.
SB 5.17.7 — Rameno Gangy Cakṣu padá na vrchol hory jménem Mālyavān a odtamtud ve vodopádech na území Ketumāla-varṣi. Ganga proudí bez ustání Ketumāla-varṣou a dosahuje oceánu slané vody rovněž na západě.
SB 5.17.8 — Rameno Gangy zvané Bhadrā stéká ze severní strany hory Meru a jeho vody postupně padají na vrcholy hor Kumudy, Nīly, Śvety a Śṛṅgavānu. Poté Bhadrā stéká do provincie Kuru a po překonání tohoto území se vlévá do oceánu slané vody na severu.
SB 5.17.9 — Rameno Gangy jménem Alakanandā stéká z jižní strany Brahmapurī (Brahma-sadany). Poté, co překoná vrcholy hor v různých zemích, řítí se s velkou dravostí na vrcholy hor Hemakūṭy a Himakūṭy, zaplavuje je a padá dolů na území zvané Bhārata-varṣa, které rovněž zaplavuje. Potom Ganga vtéká do oceánu slané vody na jižní straně. Těm, kdo se do této řeky přicházejí koupat, přeje štěstí. Není pro ně nijak obtížné získávat na každém kroku výsledky vykonávání velkých obětí, jako jsou Rājasūya a Aśvamedha yajña.
SB 5.17.10 — Z vrcholu hory Meru stékají ještě mnohé jiné řeky, velké i malé. Každá z těchto řek je jako dcera hory a všechny ve stovkách ramen tečou na různá území.
SB 5.17.11 — Mezi devíti varṣami je území známé jako Bhārata-varṣa pokládáno za pole plodonosných činností. Učenci a světci prohlašují, že zbývajících osm území je určeno pro velmi pokročilé zbožné osoby, které si v těchto osmi pozemských varṣách užívají zbytky výsledků svých zbožných činností po návratu z nebeských planet.
SB 5.17.12 — V těchto osmi varṣách žijí lidské bytosti podle pozemských počtů deset tisíc let. Všichni obyvatelé jsou téměř jako polobozi; mají tělesnou sílu deseti tisíc slonů a jejich těla jsou pádná jako blesky. Jejich životy, prožité v mládí, jsou velice příjemné a muži i ženy si po dlouhou dobu s velkým potěšením užívají pohlavního spojení. Po letech smyslového požitku — když zbývá poslední rok života — počne manželka dítě. Obyvatelé těchto nebeských oblastí tedy prožívají stejné radosti jako lidé, kteří žili v Tretā-yuze.
SB 5.17.13 — Na každém z těchto území je mnoho zahrad, které jsou v příslušných ročních obdobích vždy plné různých květů a plodů, a nacházejí se tam také krásně vyzdobené poustevny. Mezi velkými horami, jež vyznačují hranice těchto území, leží rozlehlá jezera průzračné vody, plná čerstvě vyrostlých lotosů. Vodní ptáky, jako jsou labutě, kachny a jeřábi, velice vzrušuje vůně lotosových květů a vzduch je naplněn libozvučným bzučením čmeláků. V oněch zemích sídlí důležití vůdci polobohů, kteří si užívají života v zahradách na březích jezer, přičemž je neustále obsluhují jejich osobní služebníci. V těchto příjemných podmínkách se ženy polobohů na své manžely laškovně usmívají a pohlížejí na ně s chtivými touhami. Služebníci neustále přinášejí všem polobohům a jejich manželkám santálovou dřeň a květinové girlandy. Takto si všichni obyvatelé osmi nebeských varṣ užívají, přitahováni činnostmi opačného pohlaví.
SB 5.17.14 — Nejvyšší Osobnost Božství, Pán Nārāyaṇa, se na každém z těchto devíti území expanduje do čtveřice podob — Vāsudeva, Saṅkarṣaṇa, Pradyumny a Aniruddhy — aby projevil milost Svým oddaným. Takto jim zůstává nablízku, aby přijímal jejich službu.
SB 5.17.15 — Śukadeva Gosvāmī řekl: Na území zvaném Ilāvṛta-varṣa je jediným mužským obyvatelem Pán Śiva, nejmocnější polobůh. Bohyně Durgā, jeho manželka, si nepřeje, aby tam vstupoval jakýkoliv jiný muž. Pokud se toho nějaký blázen opováží, Durgā ho okamžitě promění v ženu. To vysvětlím později (v devátém zpěvu Śrīmad-Bhāgavatamu).
SB 5.17.16 — V Ilāvṛta-varṣe Pána Śivu neustále obklopuje deset miliard služebnic bohyně Durgy, které mu věrně slouží. Čtyřnásobnou expanzi Nejvyššího Pána tvoří Vāsudeva, Pradyumna, Aniruddha a Saṅkarṣaṇa. Saṅkarṣaṇa jakožto čtvrtá expanze je bezpochyby transcendentální, ale jelikož Jeho činnosti — zničení hmotného světa — náleží ke kvalitě nevědomosti, je známý jako tāmasī, Pánova podoba v kvalitě nevědomosti. Pán Śiva ví, že Saṅkarṣaṇa je původní příčinou jeho vlastní existence, a proto o Něm neustále v tranzu medituje recitováním následující mantry.
SB 5.17.17 — Nejmocnější Pán Śiva říká: Ó Nejvyšší Pane, Osobnosti Božství, skládám Ti v Tvé expanzi jako Pán Saṅkarṣaṇa uctivé poklony. Jsi rezervoárem všech transcendentálních vlastností. I když jsi neomezený, pro neoddané zůstáváš neprojevený.
SB 5.17.18 — Ó můj Pane, jsi jediná osoba hodná uctívání, jelikož jsi Nejvyšší Osobnost Božství, rezervoár všech vznešených vlastností. Tvé bezpečné lotosové nohy jsou jediným zdrojem ochrany pro všechny Tvé oddané, které uspokojuješ tím, že se projevuješ v mnoha různých podobách. Ó můj Pane, Své oddané vysvobozuješ z pout hmotné existence, ale neoddaní v ní Tvou vůlí zůstávají zapleteni. Přijmi mě prosím za Svého věčného služebníka.
SB 5.17.19 — My nedokážeme ovládat sílu svého hněvu, a proto když hledíme na hmotné věci, nejsme schopni se vyhnout tomu, že nás přitahují nebo odpuzují. Nejvyšší Pán však není nikdy takto ovlivněn. I když pohlíží na hmotný svět za účelem jeho stvoření, udržování a zničení, ani v nejmenším to na Něho nepůsobí. Proto ten, kdo si přeje přemoci sílu smyslů, musí přijmout útočiště u lotosových nohou Pána. Pak nad svými smysly zvítězí.
SB 5.17.20 — Těm, jejichž pohled je nečistý, se oči Nejvyššího Pána jeví jako oči někoho, kdo bezuzdně pije opojné nápoje. Takto zmateni se takoví neinteligentní lidé na Pána hněvají a kvůli jejich zlostné náladě vypadá i Samotný Pán rozhněvaně a nahání hrůzu. To je však iluze. Když byly manželky hadího démona vzrušeny dotekem Pánových lotosových nohou, kvůli studu nemohly dále pokračovat v Jeho uctívání. Pána však jejich dotek nevzrušil, protože je za všech okolností vyrovnaný. Kdo by tedy neuctíval Nejvyšší Osobnost Božství?
SB 5.17.21 — Pán Śiva pokračoval: Všichni velcí mudrci uznávají Pána za příčinu stvoření, udržování a zničení, i když ve skutečnosti nemá s těmito činnostmi nic společného. Proto se nazývá Neomezený. I když ve Své inkarnaci Śeṣi drží všechny vesmíry na Svých kápích, žádný pro Něho není těžší než hořčičné semínko. Kdo z těch, jež touží po osvobození, by tedy neuctíval Nejvyšší Osobnost Božství?
SB 5.17.22-23 — Z oné Nejvyšší Osobnosti Božství se zjevuje Pán Brahmā, jehož tělo tvoří celková hmotná energie, rezervoár inteligence ovládané hmotnou kvalitou vášně. Z Pána Brahmy se rodím já jakožto představitel falešného ega zvaný Rudra a svou mocí tvořím všechny ostatní polobohy, pět prvků a smysly. Proto uctívám Nejvyššího Pána, Osobnost Božství, Jenž je větší než kdokoliv z nás a pod Jehož vládou jsou všichni polobozi, hmotné prvky a smysly — a dokonce i Pán Brahmā a já sám — jako ptáci svázaní provazem. Jedině Jeho milostí dokážeme tvořit, udržovat a ničit hmotný svět. Uctivě se proto klaním Nejvyšší Bytosti.
SB 5.17.24 — Iluzorní energie Nejvyššího Pána, Osobnosti Božství, nás podmíněné duše všechny poutá k tomuto hmotnému světu. Bez Jeho přízně proto osoby, jako jsme my, nemohou pochopit, jak z této iluzorní energie uniknout. Uctivě se klaním Pánu, Jenž je příčinou stvoření a zničení.