Śrīmad-bhāgavatam 5.17.3
Verš
Synonyma
tataḥ — poté; sapta ṛṣayaḥ — sedm velkých mudrců (v čele s Marīcim); tat prabhāva-abhijñāḥ — kteří dobře vědí o vlivu řeky Gangy; yām — tuto vodu Gangy; nanu — vskutku; tapasaḥ — naší askeze; ātyantikī — konečná; siddhiḥ — dokonalost; etāvatī — tolik; bhagavati — Nejvyšší Osobnost Božství; sarva-ātmani — ve všeprostupujícím; vāsudeve — Kṛṣṇovi; anuparata — neustálý; bhakti-yoga — mystického procesu oddané služby; lābhena — pouhým dosažením této úrovně; eva — jistě; upekṣita — opomenuté; anya — jiné; artha-ātma-gatayaḥ — všechny ostatní cesty k dokonalosti (náboženství, hospodářský rozvoj, uspokojování smyslů a osvobození); muktim — vysvobození z hmotných pout; iva — jako; āgatām — získané; mumukṣavaḥ — těmi, kdo touží po osvobození; iva — jako; sa-bahu-mānam — s velkou poctou; adya api — ještě dnes; jaṭā-jūṭaiḥ — s rozcuchanými kadeřemi vlasů; udvahanti — nosí.
Překlad
Sedm velkých mudrců (Marīci, Vasiṣṭha, Atri a další) sídlí na planetách pod Dhruvalokou. Jsou si dobře vědomi vlivu vody Gangy, a proto ji dodnes nosí na hlavách v kadeřích svých vlasů. Došli k závěru, že to je nejvyšší bohatství, dokonalost veškeré askeze a nejlepší způsob praktikování transcendentálního života. Jelikož dosáhli nepřerušované oddané služby Nejvyšší Osobnosti Božství, opomíjejí všechny ostatní prospěšné procesy, jako je náboženství, hospodářský rozvoj, uspokojování smyslů, a dokonce i splynutí s Nejvyšším. Tak jako si jñānī myslí, že splynutí s Pánem je nejvyšší pravdou, těchto sedm vznešených osobností uznává za dokonalost života oddanou službu.
Význam
Transcendentalisté se dělí na dvě základní skupiny: nirviśeṣavādīny neboli impersonalisty a bhakty neboli oddané. Impersonalisté neuznávají duchovní rozmanitost života a chtějí splynout s Nejvyšším Pánem v Jeho aspektu Brahmanu (brahmajyoti). Oddaní se ovšem chtějí podílet na transcendentálních činnostech Nejvyšší Osobnosti Božství. Ve vyšším planetárním systému je nejvyšší planetou Dhruvaloka a pod ní se nachází sedm planet, jež obývají velcí mudrci v čele s Marīcim, Vasiṣṭhou a Atrim. Ti všichni považují oddanou službu za nejvyšší dokonalost života, a proto nosí na hlavách svatou vodu Gangy. Tento verš dokazuje, že pro toho, kdo dosáhl úrovně čisté oddané služby, není nic jiného důležité; ani takzvané osvobození (kaivalya). Śrīla Śrīdhara Svāmī prohlašuje, že teprve až po dosažení čisté oddané služby Pánu může člověk zavrhnout všechna ostatní zaměstnání jako zanedbatelná. Prabodhānanda Sarasvatī jeho prohlášení potvrzuje následovně:
durdāntendriya-kāla-sarpa-paṭalī protkhāta-daṁṣṭrāyate
viśvaṁ pūrṇa-sukhāyate vidhi-mahendrādiś ca kīṭāyate
yat kāruṇya-kaṭākṣa-vaibhavavatāṁ taṁ gauram eva stumaḥ
(Caitanya-candrāmṛta 5)
Śrī Caitanya Mahāprabhu dokonale formuloval a šířil proces bhakti-yogy. Pro každého, kdo přijal útočiště u lotosových nohou Śrī Caitanyi Mahāprabhua, je proto nejvyšší dokonalost māyāvādīnů — kaivalya neboli splynutí s Nejvyšším — pekelnou představou; o snaze karmīch dosáhnout nebeských planet ani nemluvě. Oddaný považuje takové cíle za bezcenné přeludy. Existují také yogīni, kteří se snaží ovládnout své smysly, ale to se jim nikdy nepodaří, aniž by dosáhli stádia oddané služby. Smysly jsou přirovnávány k jedovatým hadům, ale smysly bhakty, který se zaměstnává službou Pánu, jsou jako hadi s vytrženými jedovými zuby. Yogīni se snaží své smysly potlačit, ale i velcí mystici, jako byl Viśvāmitra, ve svém pokusu selhávají. Viśvāmitra podlehl svým smyslům, když ho během jeho meditace okouzlila Menakā, jež později porodila Śakuntalu. Nejmoudřejší lidé na světě jsou proto bhakti-yogīni, což potvrzuje Pán Kṛṣṇa v Bhagavad-gītě (6.47):
mad-gatenāntarātmanā
śraddhāvān bhajate yo māṁ
sa me yuktatamo mataḥ
“Ten z yogīnů, který se ke Mně s velkou vírou neustále upíná, v nitru na Mě myslí a poskytuje Mi transcendentální láskyplnou službu, je se Mnou nejdůvěrněji spojen prostřednictvím yogy a je ze všech nejvyšší. To je Můj názor.”