Hlavní záložky
KAPITOLA OSMNÁCTÁ: Modlitby obyvatel Jambūdvīpu k Nejvyššímu Pánu
V této kapitole popisuje Śukadeva Gosvāmī různé varṣi Jambūdvīpu a inkarnace Nejvyššího Pána uctívané na každé z nich. Vládcem Bhadrāśva-varṣi je Bhadraśravā, který se svými mnoha služebníky neustále uctívá inkarnaci známou jako Pán Hayagrīva. Pán Hayagrīva se zjevuje na konci každé kalpy, aby zachránil védské poznání ukradené démonem Ajñānou a předal je Pánu Brahmovi. V zemi zvané Hari-varṣa uctívá vznešený oddaný Prahlāda Mahārāja Pána Nṛsiṁhadeva. (Zjevení Pána Nṛsiṁhadeva popisuje sedmý zpěv Śrīmad-Bhāgavatamu.) Obyvatelé Hari-varṣi kráčí ve stopách Prahlāda Mahārāje a neustále uctívají Pána Nṛsiṁhadeva, aby od Něho získali požehnání, že Mu budou moci vždy s láskou sloužit. Na území zvaném Ketumāla-varṣa se Nejvyšší Osobnost Božství (Pán Hṛṣīkeśa) zjevuje v podobě Amora. Bohyně štěstí a polobozi, kteří tam žijí, Mu slouží ve dne v noci. Pán Hṛṣīkeśa se projevuje v šestnácti částech a je zdrojem veškerého povzbuzení, síly a vlivu. Podmíněná živá bytost má neustále strach, ale milostí Nejvyšší Osobnosti Božství se může tohoto nedostatku hmotného života zbavit. Jedině Pána lze proto oslovovat jako vládce. Na území zvaném Ramyaka-varṣa Manu a všichni obyvatelé dodnes uctívají Pána Matsyu. Matsyadeva, Jehož podoba je čisté dobro, je vládcem a udržovatelem celého vesmíru, a řídí tedy také všechny polobohy v čele s králem Indrou. V Hiraṇmaya-varṣi přijal Pán Viṣṇu podobu želvy (Kūrma mūrti); uctívá Ho tam Aryamā společně se všemi ostatními obyvateli. Podobně na území zvaném Uttarakuru-varṣa přijal Pán Śrī Hari podobu kance, ve které přijímá službu všech tamních obyvatel.
Všechny informace této kapitoly může plně realizovat ten, kdo se stýká s oddanými Pána. Śāstry proto doporučují sdružovat se s oddanými; to je lepší než žít na březích Gangy. V srdcích čistých oddaných sídlí všechny příznivé city a ušlechtilé vlastnosti polobohů. V srdcích neoddaných však žádné dobré vlastnosti nemohou být, protože takoví lidé jsou okouzleni vnější, iluzorní energií Pána. Člověk by měl kráčet ve stopách oddaných a vědět, že Nejvyšší Osobnost Božství je jediné Božstvo hodné uctívání. Každý by měl přijmout tento návrh a uctívat Pána. Jak uvádí Bhagavad-gītā (15.15): vedaiś ca sarvair aham eva vedyaḥ — smyslem studia veškeré védské literatury je uctívat Nejvyšší Osobnost Božství, Kṛṣṇu. Pokud člověk po prostudování všech védských písem neprobudí svou spící lásku k Nejvyššímu Pánu, je třeba vědět, že se namáhal zbytečně. Pouze marnil čas. Jelikož postrádá připoutanost k Nejvyšší Osobnosti Božství, zůstává připoutaný k rodinnému životu v tomto hmotném světě. Tato kapitola nám tedy dává ponaučení, že člověk má zanechat rodinného života a zcela se odevzdat lotosovým nohám Pána.
