SB 5.19.20
brahma-bhūtaḥ prasannātmā
na śocati na kāṅkṣati
samaḥ sarveṣu bhūteṣu
mad-bhaktiṁ labhate parām
“Ten, kdo je v takovém transcendentálním postavení, okamžitě realizuje Nejvyšší Brahman a je naplněn radostí. Nikdy nenaříká ani po ničem netouží a ke všem živým bytostem se staví stejně. V tomto stavu dosahuje čisté oddané služby Mně.” Oddaná služba znamená skutečné osvobození. Ten, koho přitahuje krása Nejvyšší Osobnosti Božství a jehož mysl vždy setrvává u lotosových nohou Pána, se již nezajímá o věci, které mu nepomáhají v seberealizaci, a ztrácí tedy veškerou připoutanost k hmotným činnostem. V Taittirīya Upaniṣadě (2.7) je řečeno: eṣa hy evānandayati. yadā hy evaiṣa etasmin na dṛśye 'nātmye anirukte 'nilayane 'bhayaṁ pratiṣṭhāṁ vindate 'tha so 'bhayaṁ gato bhavati. Když živá bytost plně pochopí, že její štěstí závisí na duchovní seberealizaci, která je základním principem ānandy (blaženosti), a když věčně setrvává ve službě Pánu, Jenž nad Sebou nemá jiného pána, dosáhne neochvějného postavení v duchovním, blaženém životě.
