Skip to main content

KAPITOLA DEVATENÁCTÁ

Popis ostrova Jambūdvīpu

Tato kapitola popisuje slávu Bhārata-varṣi a také uctívání Pána Rāmacandry na území zvaném Kimpuruṣa-varṣa. Obyvatelé Kimpuruṣa-varṣi se těší štěstí, protože uctívají Pána Rāmacandru s Jeho věrným služebníkem Hanumānem. Pán Rāmacandra je příkladem inkarnace Boha sestupující za účelem mise paritrāṇāya sādhūnāṁ vināśāya ca duṣkṛtām — ochránit oddané a vyhladit ničemné. Pán Rāmacandra ukazuje skutečný záměr inkarnace Nejvyšší Osobnosti Božství a oddaní využívají příležitosti poskytovat Mu láskyplnou transcendentální službu. Člověk se má plně odevzdat Pánu a zapomenout na své takzvané hmotné štěstí, bohatství a vzdělání, které pro potěšení Pána nemají žádný význam. Pána těší jedině naše odevzdanost.

Když Devarṣi Nārada sestoupil, aby poučil Sāvarṇiho Manua, popsal bohatství Bhārata-varṣi, Indie. Sāvarṇi Manu a obyvatelé Bhārata-varṣi oddaně slouží Nejvyššímu Pánu, Osobnosti Božství, Jenž je původem stvoření, udržování a zničení a Jehož vždy uctívají seberealizované duše. Na planetě zvané Bhārata-varṣa je stejně jako na jiných územích mnoho řek a hor, ale Bhārata-varṣa má přesto zvláštní význam, protože zde existuje védský systém varṇāśrama-dharma, který dělí společnost na čtyři varṇy a čtyři āśramy. Nārada Muni je navíc toho mínění, že i když je následování zásad varṇāśrama-dharmy dočasně narušeno, je možné ho kdykoliv obnovit. Pokud lidé udržují varṇāśramu, postupně dosáhnou duchovní úrovně a vysvobození z hmotných pout. Následování zásad varṇāśrama-dharmy dává člověku příležitost stýkat se s oddanými. Tato společnost v něm postupně probudí spící sklon sloužit Nejvyšší Osobnosti Božství a oprostí ho od všech základních principů hříšného života. Tehdy dostane příležitost vykonávat čistou oddanou službu Nejvyššímu Pánu, Vāsudevovi. Kvůli této příležitosti jsou obyvatelé Bhārata-varṣi velebeni i na nebeských planetách. Dokonce i na nejvyšší planetě tohoto vesmíru, Brahmaloce, rozmlouvají tamní obyvatelé o postavení Bhārata-varṣi s velkým zalíbením.

Všechny podmíněné živé bytosti ve vesmíru podstupují na různých planetách a v různých životních druzích evoluční vývoj. Tak mohou dospět až na Brahmaloku, ale poté musí znovu sestoupit na Zemi, jak potvrzuje Śrīmad Bhagavad-gītā (ābrahma-bhuvanāl lokāḥ punar āvartino 'rjuna). Řídí-li se ti, kdo žijí v Bhārata-varṣe, striktně zásadami varṇāśrama-dharmy a rozvíjejí-li své spící vědomí Kṛṣṇy, nemusí se po smrti vrátit do tohoto hmotného světa. Žádné místo, kde nelze naslouchat o Nejvyšší Osobnosti Božství od realizovaných duší, není pro živou bytost příliš vhodné, ani kdyby se jednalo o Brahmaloku. Nevyužije-li ten, kdo se narodil v Bhārata-varṣe jako lidská bytost, příležitosti k duchovnímu povznesení, je bezesporu v tom nejžalostnějším postavení. V zemi zvané Bhārata-varṣa se i sarva-kāma-bhakta, oddaný usilující o splnění nějaké hmotné touhy, díky stykům s oddanými zbaví všech hmotných tužeb a nakonec se stane čistým oddaným a bez potíží se vrátí domů, zpátky k Bohu.

Na konci této kapitoly popisuje Śrī Śukadeva Gosvāmī Mahārājovi Parīkṣitovi osm podostrovů ostrova Jambūdvīpu.

Verš

śrī-śuka uvāca
kimpuruṣe varṣe bhagavantam ādi-puruṣaṁ lakṣmaṇāgrajaṁ sītābhirāmaṁ rāmaṁ tac-caraṇa-sannikarṣābhirataḥ parama-bhāgavato hanumān saha kimpuruṣair avirata-bhaktir upāste.

Synonyma

śrī-śukaḥ uvāca — Śrī Śukadeva Gosvāmī pokračoval; kimpuruṣe varṣe — území známé jako Kimpuruṣa; bhagavantam — Nejvyšší Osobnost Božství; ādi-puruṣam — původní příčina všech příčin; lakṣmaṇa-agra-jam — Lakṣmaṇova staršího bratra; sītā-abhirāmam — Jenž velice těší matku Sītu či Jenž je manželem Sītādevī; rāmam — Pána Rāmacandru; tat-caraṇa-sannikarṣa-abhirataḥ — ten, kdo je neustále zaměstnaný službou u lotosových nohou Pána Rāmacandry; parama-bhāgavataḥ — velký oddaný, slavný po celém vesmíru; hanumān — Jeho Milost Hanumānjī; saha — s; kimpuruṣaiḥ — obyvateli území zvaného Kimpuruṣa; avirata — neustálou; bhaktiḥ — který je obdařen oddanou službou; upāste — uctívá.

Překlad

Śrīla Śukadeva Gosvāmī pravil: Můj milý králi, v Kimpuruṣa-varṣe poskytuje velký oddaný Hanumān společně s obyvateli tohoto území nepřetržitou oddanou službu Pánu Rāmacandrovi, který je starším bratrem Lakṣmaṇa a drahým manželem Sītādevī.

Verš

ārṣṭiṣeṇena saha gandharvair anugīyamānāṁ parama-kalyāṇīṁ bhartṛ-bhagavat-kathāṁ samupaśṛṇoti svayaṁ cedaṁ gāyati.

Synonyma

ārṣṭi-ṣeṇena — Ārṣṭiṣeṇa, vůdčí osobnost Kimpuruṣa-varṣi; saha — se; gandharvaiḥ — společností Gandharvů; anugīyamānām — opěvovaná; parama-kalyāṇīm — nanejvýš příznivá; bhartṛ-bhagavat-kathām — sláva jeho Pána, který je také Nejvyšší Osobností Božství; samupaśṛṇoti — naslouchá s velkou pozorností; svayam ca — a osobně; idam — toto; gāyati — recituje.

Překlad

Slávu Pána Rāmacandry vždy opěvuje mnoho Gandharvů a tento zpěv je nesmírně příznivý. Hanumānjī a Ārṣṭiṣeṇa, vůdčí osoba Kimpuruṣa-varṣi, mu neustále s napjatou pozorností naslouchají. Hanumān pronáší následující mantry.

Význam

V Purāṇách se ohledně Pána Rāmacandry vyskytují dva různé názory. V Laghu-bhāgavatāmṛtě (5.34-36) je to potvrzeno při popisu inkarnace Manua.

vāsudevādi-rūpāṇām
avatārāḥ prakīrtitāḥ
viṣṇu-dharmottare rāma-
lakṣmaṇādyāḥ kramādamī
pādme tu rāmo bhagavān
nārāyaṇa itīritaḥ
śeṣaś cakraṁ ca śaṅkhaś ca
kramāt syur lakṣmaṇādayaḥ
madhya-deśa-sthitāyodhyā-
pure ’sya vasatiḥ smṛtā
mahā-vaikuṇṭhaloke ca
rāghavendrasya kīrtitā

Viṣṇu-dharmottara uvádí, že Pán Rāmacandra a Jeho bratři — Lakṣmaṇa, Bharata a Śatrughna — jsou inkarnace (v tomto pořadí) Vāsudeva, Saṅkarṣaṇa, Pradyumny a Aniruddhy. Padma Purāṇa ovšem říká, že Pán Rāmacandra je inkarnací Nārāyaṇa a zbývající tři bratři jsou inkarnacemi Śeṣi, Cakry a Śaṅkhy. Śrīla Baladeva Vidyābhūṣaṇa proto vyvozuje závěr: tad idaṁ kalpa-bhedenaiva sambhāvyam. Jinými slovy, tyto názory si neodporují. V některých věcích se Pán Rāmacandra a Jeho bratři zjevují jako inkarnace Vāsudeva, Saṅkarṣaṇa, Pradyumny a Aniruddhy a v jiných věcích jako inkarnace Nārāyaṇa, Śeṣi, Cakry a Śaṅkhy. Sídlem Pána Rāmacandry na této planetě je Ayodhyā. Město Ayodhyā dodnes existuje v oblasti Hajdarábádu, která se nachází v severní části Uttarpradéše.

Verš

oṁ namo bhagavate uttamaślokāya nama ārya-lakṣaṇa-śīla-vratāya nama upaśikṣitātmana upāsita-lokāya namaḥ sādhu-vāda-nikaṣaṇāya namo brahmaṇya-devāya mahā-puruṣāya mahā-rājāya nama iti.

Synonyma

om — ó můj Pane; namaḥ — uctivé poklony; bhagavate — Nejvyššímu Pánu, Osobnosti Božství; uttama-ślokāya — Jenž je vždy uctíván vybranými verši; namaḥ — uctivé poklony; ārya-lakṣaṇa-śīla-vratāya — Jenž oplývá všemi dobrými vlastnostmi pokročilých osobností; namaḥ — uctivé poklony; upaśikṣita-ātmane — Tobě, Jehož smysly jsou ovládnuté; upāsita-lokāya — Jehož si vždy připomínají a Jehož uctívají všechny druhy živých bytostí; namaḥ — uctivé poklony; sādhu-vāda-nikaṣaṇāya — Pánovi, Jenž je jako kámen pro ověření všech dobrých vlastností sādhua; namaḥ — uctivé poklony; brahmaṇya-devāya — Jenž je uctíván těmi nejkvalifikovanějšími brāhmaṇy; mahā-puruṣāya — Nejvyššímu Pánu, Jenž je uctíván Puruṣa-sūktou, jelikož je příčinou tohoto hmotného stvoření; mahā-rājāya — nejvyššímu králi, králi všech králů; namaḥ — uctivé poklony; iti — takto.

Překlad

Ó můj Pane, pro Tvé uspokojení pronáším bīja-mantru oṁkāra. Přeji si vzdát uctivé poklony Osobnosti Božství, nejlepší ze všech nanejvýš vznešených osobností. Ó Pane, z Tebe pocházejí všechny dobré vlastnosti Árjů, pokročilých lidských bytostí. Tvé vlastnosti a chování jsou vždy zásadové a vždy také ovládáš Své smysly a mysl. Tím, že jednáš jako obyčejný člověk, projevuješ ukázkový charakter, abys učil ostatní, jak se mají chovat. Na obyčejném prubířském kameni lze ověřit kvalitu zlata, ale Ty jsi jako prubířský kámen, kterým lze přezkoušet všechny dobré vlastnosti. Jsi uctíván brāhmaṇy, nejpřednějšími ze všech oddaných. Ty, Nejvyšší Osobo, jsi král králů, a proto Ti skládám uctivé poklony.

Verš

yat tad viśuddhānubhava-mātram ekaṁ
sva-tejasā dhvasta-guṇa-vyavastham
pratyak praśāntaṁ sudhiyopalambhanaṁ
hy anāma-rūpaṁ nirahaṁ prapadye

Synonyma

yat — které; tat — té nejvyšší pravdě; viśuddha — transcendentálně čisté, neznečištěné hmotnou přírodou; anubhava — vjem; mātram — to transcendentální tělo, které je sac-cid-ānanda; ekam — jediný; sva-tejasā — Svou duchovní energií; dhvasta — přemožený; guṇa-vyavastham — vliv kvalit hmotné přírody; pratyak — transcendentální, neviditelný hmotným očím; praśāntam — není zneklidněný hmotným vzrušením; sudhiyā — vědomím Kṛṣṇy neboli očištěným vědomím, neposkvrněným hmotnými touhami, plodonosnými činnostmi a spekulativní filozofií; upalambhanam — Jenž může být dosažen; hi — vskutku; anāma-rūpam — bez hmotného jména a podoby; niraham — bez hmotného ega; prapadye — kéž mohu vzdát uctivé poklony.

Překlad

Pán, Jehož čistá podoba (sac-cid-ānanda-vigraha) je neposkvrněná kvalitami hmotné přírody, může být vnímán čistým vědomím. Ve Vedāntě je o Něm psáno, že je jeden jediný. Díky Své duchovní energii je nedotčený znečištěním hmotné přírody, a jelikož Ho nelze vidět hmotným zrakem, je známý jako transcendentální. Nevykonává žádné hmotné činnosti a nemá hmotnou podobu ani jméno. Transcendentální podobu Pána lze vnímat jedině v čistém vědomí, vědomí Kṛṣṇy. Buďme pevně upnuti na lotosové nohy Pána Rāmacandry a skládejme těmto transcendentálním lotosovým nohám uctivé poklony.

Význam

Jak uvádí Brahma-saṁhitā (5.39), Nejvyšší Osobnost Božství, Kṛṣṇa, se zjevuje v různých expanzích:

rāmādi-mūrtiṣu kalā-niyamena tiṣṭhan
nānāvatāram akarod bhuvaneṣu kintu
kṛṣṇaḥ svayaṁ samabhavat paramaḥ pumān yo
govindam ādi-puruṣaṁ tam ahaṁ bhajāmi

“Uctívám Nejvyšší Osobnost Božství, Govindu, Jenž je vždy projevený v podobách různých inkarnací, jako je Rāma či Nṛsiṁha, jakož i mnoha vedlejších inkarnací, ale Jenž je původní Osobností Božství jménem Kṛṣṇa a Jenž inkarnuje také Osobně.” Kṛṣṇa, který je viṣṇu-tattva, se expanduje do mnoha podob Viṣṇua, z Nichž jednou je Pán Rāmacandra. Víme, že Osobnosti viṣṇu-tattvy nosí transcendentální pták Garuḍa a že mají ve čtyřech rukách různé zbraně. Možná proto pochybujeme, zda Pán Rāmacandra skutečně patří do stejné kategorie, neboť Jeho nosí Hanumān — nikoliv Garuḍa — a nemá ani čtyři ruce, ani śaṅkhu, cakru, gadu a padmu. Tento verš tedy vysvětluje, že Rāmacandra je na stejné úrovni jako Kṛṣṇa (rāmādi-mūrtiṣu kalā). I když je Kṛṣṇa původní Nejvyšší Osobnost Božství, Rāmacandra se od Něho neliší; neovlivňují Ho kvality hmotné přírody, a proto je praśānta, “nezneklidněný”.

Živá bytost nemůže ocenit transcendentální hodnotu Pána Rāmacandry, není-li zcela naplněna láskou k Nejvyšší Osobnosti Božství. Hmotnýma očima Ho nemůže vidět. Jelikož démoni, jako byl Rāvaṇa, postrádali duchovní pohled, považovali Pána Rāmacandru za obyčejného kšatrijského krále. Rāvaṇa se proto pokusil unést věčnou choť Pána Rāmacandry, Sītādevī. Odvléci ji v její původní podobě však nemohl; jakmile se jí dotkly jeho ruce, dala mu hmotnou podobu, ale svou původní podobu ponechala mimo dosah jeho zraku. Slova pratyak praśāntam proto vyjadřují, že Pán Rāmacandra a Jeho energie, bohyně Sītā, zůstávají mimo vliv hmotné energie.

V Upaniṣadách je řečeno: yam evaiṣa vṛṇute tena labhyaḥ. Nejvyššího Pána, Paramātmu, Osobnost Božství, mohou vidět nebo vnímat jedině ti, kdo jsou zcela prostoupeni oddanou službou. Jak uvádí Brahma-saṁhitā (5.38):

premāñjana-cchurita-bhakti-vilocanena
santaḥ sadaiva hṛdayeṣu vilokayanti
yaṁ śyāmasundaram acintya-guṇa-svarūpaṁ
govindam ādi-puruṣaṁ tam ahaṁ bhajāmi

“Uctívám prvotního Pána, Govindu, Jehož neustále vidí oddaný, který má oči potřené balzámem lásky. Vidí Ho v Jeho věčné podobě Śyāmasundara, která sídlí v srdci oddaného.” Podobně v Chāndogya Upaniṣadě je řečeno: etās tisro devatā anena jīvena. Slova anena je zde použito pro rozlišení ātmy a Paramātmy jako dvou oddělených individualit. Slova tisro devatā vyjadřují, že tělo živé bytosti se skládá ze tří hmotných prvků—ohně, země a vody. Přestože Paramātmā vstupuje do srdce jīvātmy, která je ovlivněna a označena hmotným tělem, nemá s tělem jīvātmy nic společného. Jelikož nemá žádné styky s hmotou, je zde popsána slovy anāma-rūpaṁ niraham. Na rozdíl od jīvātmy nemá Paramātmā žádnou hmotnou totožnost. Jīvātmā se může představovat jako Ind, Američan, Němec a tak dále, ale Paramātmy se žádná taková hmotná označení netýkají, a proto nemá hmotné jméno. Jīvātmā se liší od svého jména, ale Paramātmā nikoliv — Pán Sám a Jeho jméno jsou jedno a totéž. To je smysl slova niraham, které znamená “bez hmotných označení”. Tento smysl není možné překroutit a říci, že Paramātmā nemá žádné “Jáství”, žádnou totožnost (ahaṅkāra). Paramātmā Má Svou transcendentální totožnost Nejvyššího. To je vysvětlení Śrīly Jīvy Gosvāmīho. Podle jiného výkladu, od Viśvanātha Cakravartīho Ṭhākura, niraham znamená nirniścayena aham. Niraham neznamená, že Nejvyšší Pán nemá žádnou totožnost. Důraz vyjádřený slovem aham naopak přesvědčivě dokazuje, že Pán skutečně má Svou osobní totožnost, neboť nir neznamená jen “bez”, ale také “přesvědčivé zjištění”.

Verš

martyāvatāras tv iha martya-śikṣaṇaṁ
rakṣo-vadhāyaiva na kevalaṁ vibhoḥ
kuto ’nyathā syād ramataḥ sva ātmanaḥ
sītā-kṛtāni vyasanānīśvarasya

Synonyma

martya — jako lidská bytost; avatāraḥ — Jehož inkarnace; tu — ovšem; iha — v hmotném světě; martya-śikṣaṇam — pro poučení všech živých bytostí, zvláště lidí; rakṣaḥ-vadhāya — zabít démona Rāvaṇu; eva — jistě; na — ne; kevalam — pouze; vibhoḥ — Nejvyšší Osobnosti Božství; kutaḥ — odkud; anyathā — jinak; syāt — bylo by; ramataḥ — toho, kdo si užívá; sve — v Sobě; ātmanaḥ — duchovní totožnost vesmíru; sītā — manželky Pána Rāmacandry; kṛtāni — objevující se kvůli odloučení; vyasanāni — všechno soužení; īśvarasya — Nejvyšší Osobnosti Božství.

Překlad

Bylo určeno, že Rāvaṇu, vůdce Rākṣasů, nemůže zabít nikdo jiný než člověk, a z toho důvodu se Pán Rāmacandra, Nejvyšší Osobnost Božství, zjevil v lidské podobě. Jeho posláním však nebylo pouze zabít Rāvaṇu, ale také poučit smrtelné bytosti, že hmotné štěstí soustředěné kolem sexu neboli kolem vlastní manželky je příčinou mnoha strastí. Pán je soběstačná Nejvyšší Osobnost Božství a pro nic nemusí naříkat. Proč by jinak zakoušel tolik strádání kvůli únosu matky Sīty?

Význam

Když se Pán zjevuje v tomto vesmíru v podobě lidské bytosti, činí tak ze dvou důvodů, jak uvádí Bhagavad-gītā (4.9): paritrāṇāya sādhūnāṁ vināśāya ca duṣkṛtām — aby zničil démony a ochránil oddané. Oddané chrání nejen tak, že je těší Svou osobní přítomností, ale také je učí v zájmu toho, aby nepoklesli z oddané služby. Pán Rāmacandra Svým osobním příkladem učil oddané, že je lépe se neženit, neboť tomu bude nepochybně následovat mnoho strastí. Śrīmad-Bhāgavatam (7.9.45) potvrzuje:

yan maithunādi-gṛhamedhi-sukhaṁ hi tucchaṁ
kaṇḍūyanena karayor iva duḥkha-duḥkham
tṛpyanti neha kṛpaṇā bahu-duḥkha-bhājaḥ
kaṇḍūtivan manasijaṁ viṣaheta-dhīraḥ

Rodinný život, který je ústupkem pro sex, obvykle přijímají kṛpaṇové — ti, kdo nejsou pokročilí v duchovním poznání, a jsou tedy opakem brāhmaṇů. Znovu a znovu holdují sexu, přestože to přináší mnohé útrapy. Toto je varování pro oddané. Přestože je Pán Śrī Rāmacandra přímo Nejvyšší Osobnost Božství, za účelem poučit oddané a celou lidskou společnost podstoupil mnohá strádání způsobená tím, že přijal manželku, matku Sītu. Těmto potížím se podrobil samozřejmě jen pro naše poučení; ve skutečnosti nemá nikdy důvod pro něco naříkat.

Dalším aspektem Pánových pokynů je, že ten, kdo přijme manželku, musí být věrným manželem a poskytovat jí plnou ochranu. Lidská společnost se dělí na dvě třídy — na ty, kdo striktně dodržují náboženské zásady, a na oddané. Obě třídy chtěl Pán Rāmacandra Svým osobním příkladem poučit, jak plně přijmout disciplínu náboženského systému a být milovaným a svědomitým manželem. Jinak neměl jediný důvod tyto zdánlivé strasti podstupovat. Ten, kdo striktně dodržuje náboženské zásady, nesmí zanedbat zajišťování veškerých prostředků pro úplnou ochranu své manželky. To může způsobovat určité útrapy, ale člověk je přesto musí snést. Je to je povinnost věrného manžela a Pán Rāmacandra Svým osobním příkladem předvedl, jak ji plnit. Sám mohl ze Své energie blaženosti vytvořit stovky a tisíce Sītādevī, ale aby ukázal povinnost věrného manžela, zachránil Sītu z rukou Rāvaṇy, jehož navíc zabil společně se všemi členy jeho rodiny.

Dalším aspektem učení Pána Rāmacandry je, že i když Pán Viṣṇu, Nejvyšší Osobnost Božství, a Jeho oddaní mohou zdánlivě zakoušet hmotná strádání, ve skutečnosti s nimi nemají nic společného. Za všech okolností jsou to mukta-puruṣové, osvobozené osoby. V Caitanya-bhāgavatě je proto řečeno:

yata dekha vaiṣṇavera vyavahāra duḥkha
niścaya jāniha tāhā paramānanda-sukha

Vaiṣṇava díky vykonávání oddané služby neochvějně setrvává ve stavu neochvějné transcendentální blaženosti. Ačkoliv to může vypadat, že trpí hmotnými bolestmi, jeho stav se nazývá transcendentální blaženost v odloučení (viraha). Pocity, které milenec a milovaná prožívají při vzájemném odloučení, jsou ve skutečnosti velice blažené, i když zdánlivě bolestné. Odloučení Pána Rāmacandry od Sītādevī a následné strádání, které zakoušeli, jsou tedy jen další ukázkou transcendentální blaženosti. To je názor Śrīly Viśvanātha Cakravartīho Ṭhākura.

Verš

na vai sa ātmātmavatāṁ suhṛttamaḥ
saktas tri-lokyāṁ bhagavān vāsudevaḥ
na strī-kṛtaṁ kaśmalam aśnuvīta
na lakṣmaṇaṁ cāpi vihātum arhati

Synonyma

na — ne; vai — vskutku; saḥ — On; ātmā — Nejvyšší Duše; ātmavatām — seberealizovaných duší; suhṛt-tamaḥ — nejlepší přítel; saktaḥ — připoutaný; tri-lokyām — k čemukoliv ve třech světech; bhagavān — Nejvyšší Osobnost Božství; vāsudevaḥ — všeprostupující Pán; na — ne; strī-kṛtam — obdržené kvůli Jeho manželce; kaśmalam — utrpení z odloučení; aśnuvīta — obdržel by; na — ne; lakṣmaṇam — Svého mladšího bratra Lakṣmaṇa; ca — také; api — jistě; vihātum — vzdát se; arhati — může.

Překlad

Jelikož je Pán Śrī Rāmacandra Nejvyšší Osobnost Božství, Vāsudeva, nic v tomto hmotném světě Ho nepoutá. Je nejmilovanější Nadduší všech seberealizovaných duší a jejich velice důvěrným přítelem. V plné míře oplývá všemi vznešenými vlastnostmi. Nemohl tedy trpět odloučením od Své manželky a nemohl se jí ani Svého mladšího bratra Lakṣmaṇa vzdát. Opustit kohokoliv z nich by bylo zcela vyloučené.

Význam

Když definujeme Nejvyšší Osobnost Božství, říkáme, že v plné míře oplývá všemi šesti vznešenými vlastnostmi — bohatstvím, slávou, sílou, vlivem, krásou a odříkáním. Pán je popisován jako odříkavý, protože nelpí na ničem v tomto hmotném světě; je připoutaný k duchovnímu světu a živým bytostem, které tam žijí. Veškeré dění v hmotném světě se odehrává pod dohledem Durgādevī (sṛṣṭi-sthiti-pralaya-sādhana-śaktir ekā / chāyeva yasya bhuvanāni bibharti durgā). Vše se děje podle striktních pravidel hmotné energie, kterou představuje Durgā. Pán je tudíž zcela odpoutaný a nemusí hmotnému světu věnovat pozornost. Śrīmatī Sītādevī patří do duchovního světa. Pán Lakṣmaṇa, Rāmacandrův mladší bratr, je projevem Saṅkarṣaṇa a Samotný Pán Rāmacandra je Vāsudeva, Nejvyšší Osobnost Božství.

Jelikož je Pán vždy na duchovní úrovni, je připoutaný ke služebníkům, kteří Mu neustále poskytují transcendentální láskyplnou službu. Je poután k čisté životní pravdě, nikoliv k bráhmanským vlastnostem. Ve skutečnosti Ho nikdy nepoutají žádné hmotné vlastnosti. Ačkoliv je Nadduší všech živých bytostí, zvláště se zjevuje těm, kdo jsou seberealizovaní, a je mimořádně drahý srdcím Svých transcendentálních oddaných. Jelikož Pán Rāmacandra sestoupil, aby lidskou společnost učil, jak si má král hledět svých povinností, zdánlivě se vzdal společnosti matky Sīty a Lakṣmaṇa. Ve skutečnosti se jich však vzdát nemohl. O činnostech Pána Rāmacandry se je proto třeba učit od seberealizované duše. Pak je možné pochopit transcendentální jednání Nejvyšší Osobnosti Božství.

Verš

na janma nūnaṁ mahato na saubhagaṁ
na vāṅ na buddhir nākṛtis toṣa-hetuḥ
tair yad visṛṣṭān api no vanaukasaś
cakāra sakhye bata lakṣmaṇāgrajaḥ

Synonyma

na — ne; janma — zrození ve velice ušlechtilé, aristokratické rodině; nūnam — vskutku; mahataḥ — Nejvyšší Osobnosti Božství; na — ani; saubhagam — velké štěstí; na — ne; vāk — elegantní vyjadřování; na — ani; buddhiḥ — bystrost inteligence; na — ne; ākṛtiḥ — tělesné rysy; toṣa-hetuḥ — příčina potěšení Pána; taiḥ — všemi těmito výše uvedenými přednostmi; yat — protože; visṛṣṭān — odmítl; api — ačkoliv; naḥ — nás; vana-okasaḥ — obyvatele lesa; cakāra — přijal; sakhye — v přátelství; bata — běda; lakṣmaṇa-agra-jaḥ — Pán Śrī Rāmacandra, starší bratr Lakṣmaṇa.

Překlad

Nikdo nemůže získat přátelství s Nejvyšším Pánem Rāmacandrou na základě hmotných předností, jako je zrození v aristokratické rodině, tělesná krása, řečnická působivost, bystrá inteligence nebo příslušnost k vyšší rase či národu. Žádná z těchto předností není pro dosažení přátelství s Pánem Śrī Rāmacandrou skutečným předpokladem. Jak jinak by bylo možné, že i když jsme necivilizovaní obyvatelé lesa, kteří nemají vznešený původ, neoplýváme žádnou tělesnou krásou a nedokážeme hovořit jako urození lidé, Pán Rāmacandra nás přesto přijal za Své přátele?

Význam

Śrīmatī Kuntīdevī ve své modlitbě, kterou vyjadřovala své pocity, oslovila Kṛṣṇu výrazem akiñcana-gocara. Předpona a znamená “ne” a kiñcana znamená “něco z tohoto hmotného světa”. Někdo je možná velice pyšný na své význačné postavení, hmotné bohatství, krásu, vzdělání a další přednosti, ale přestože jsou to jistě dobré předpoklady pro hmotné vztahy, k dosažení přátelství s Nejvyšší Osobností Božství nejsou nutné. Od toho, kdo má všechny tyto hmotné vlastnosti, se očekává, že se stane oddaným — a když tak skutečně učiní, budou jeho vlastnosti náležitě využité. Ti, kdo jsou pyšní na svůj vznešený původ, bohatství, vzdělání a krásu (janmaiśvarya-śruta-śrī), bohužel nemají zájem rozvíjet vědomí Kṛṣṇy a Nejvyšší Osobnost Božství se o všechny tyto hmotné předpoklady také nezajímá. Nejvyššího Pána lze dosáhnout oddaností (bhaktyā mām abhijānāti). Oddanost a upřímná touha sloužit Nejvyšší Osobnosti Božství jsou jediné předpoklady. Rūpa Gosvāmī také řekl, že cenou za dosažení přízně Boha je pouze upřímná touha ji mít (laulyam ekaṁ mūlyam). V Caitanya-bhāgavatě je řečeno:

kholāvecā sevakera dekha bhāgya-sīmā
brahmā śiva kāṅde yāra dekhiyā mahimā
dhane jane pāṇḍitye kṛṣṇa nāhi pāi
kevala bhaktira vaśa caitanya-gosāñi

“Pohleďte, jak velké štěstí má oddaný Kholāvecā. Pán Brahmā a Śiva roní slzy, když vidí jeho velikost. Pána Kṛṣṇu nelze získat sebevětším množstvím bohatství, stoupenců či učenosti. Śrī Caitanyu Mahāprabhua ovládá jedině čistá oddanost.” Pán Śrī Caitanya Mahāprabhu měl jednoho velice upřímného oddaného, který se jmenoval Kholāvecā Śrīdhara a jehož jedinou výdělečnou činností byl prodej nádob z kůry banánovníků. Ať byl jeho příjem jakýkoliv, padesát procent vždy použil na uctívání matky Gangy a dalšími padesáti procenty zajišťoval své životní nezbytnosti. Byl tak chudý, že žil v chatrči s děravou střechou. Nemohl si dovolit ani mosazné nádobí, a proto pil vodu z kovového džbánku. Byl však velkým oddaným Pána Śrī Caitanyi Mahāprabhua. Kholāvecā Śrīdhara je typickým příkladem toho, jak se může chudý člověk, který nemá žádné hmotné vlastnictví, stát navýsost vznešeným oddaným Pána. Závěr je, že útočiště u lotosových nohou Pána Kṛṣṇy nebo Śrī Caitanyi Gosāñiho není možné dosáhnout prostřednictvím hmotných předností; lze ho získat jedině čistou oddanou službou.

anyābhilāṣitā-śūnyaṁ
jñāna-karmādy-anāvṛtam
ānukūlyena kṛṣṇānu-
śīlanaṁ bhaktir uttamā

“Oddaný má vykonávat transcendentální láskyplnou službu Nejvyššímu Pánu Kṛṣṇovi s příznivým postojem a bez touhy po hmotném prospěchu či zisku z plodonosných činností nebo filozofické spekulace. To se nazývá čistá oddaná služba.”

Verš

suro ’suro vāpy atha vānaro naraḥ
sarvātmanā yaḥ sukṛtajñam uttamam
bhajeta rāmaṁ manujākṛtiṁ hariṁ
ya uttarān anayat kosalān divam iti

Synonyma

suraḥ — polobůh; asuraḥ — démon; api — nebo; atha — proto; — nebo; anaraḥ — jiná bytost než lidská (pták, šelma, zvíře atd.); naraḥ — člověk; sarva-ātmanā — z celého srdce; yaḥ — kdo; su-kṛtajñam — snadno se zavděčí; uttamam — nejvznešenější; bhajeta — má uctívat; rāmam — Pána Rāmacandru; manuja-ākṛtim — který se zjevil jako lidská bytost; harim — Nejvyšší Osobnost Božství; yaḥ — Jenž; uttarān — severní Indie; anayat — přivedl zpět; kosalān — obyvatele Kosala-deśe, Ayodhyi; divam — do duchovního světa, na Vaikuṇṭhu; iti — takto.

Překlad

Každý — ať už polobůh či démon, člověk nebo tvor jiný než člověk, jako jsou šelmy a ptáci — by proto měl uctívat Pána Rāmacandru, Nejvyšší Osobnost Božství, Jenž se zjevuje na této Zemi jako lidská bytost. K uctívání Osobnosti Božství není zapotřebí velké askeze, neboť Pán od Svého oddaného přijímá i malou službu. Ta Ho uspokojí, a jakmile je spokojen, oddaný je úspěšný. Pán Śrī Rāmacandra přivedl zpátky domů, zpátky k Bohu (na Vaikuṇṭhu) všechny oddané z Ayodhyi.

Význam

Pán Śrī Rāmacandra je ke Svým oddaným tak laskavý a milostivý, že malou službou Ho může velice snadno uspokojit kdokoliv, ať už člověk nebo někdo jiný. To je zvláštní výhoda uctívání Pána Rāmacandry a tutéž výhodu má uctívání Pána Śrī Caitanyi Mahāprabhua. Pán Kṛṣṇa a Pán Rāmacandra někdy jako kṣatriyové projevovali Svou milost zabíjením asurů, ale Pán Śrī Caitanya Mahāprabhu dával lásku k Bohu bez potíží dokonce i asurům. Všechny inkarnace Nejvyšší Osobnosti Božství — ale zvláště Pán Rāmacandra, Pán Kṛṣṇa a později Pán Śrī Caitanya Mahāprabhu — osvobodily mnoho živých bytostí, jež je viděly; prakticky téměř všechny. Śrī Caitanya Mahāprabhu je proto zastoupen šestirukou podobou ṣaḍ-bhūja-mūrti, která je kombinací Pána Rāmacandry, Pána Kṛṣṇy a Pána Śrī Caitanyi Mahāprabhua. Nejvyššího cíle lidského života lze dosáhnout uctíváním ṣaḍ-bhūja-mūrti, podoby Pána se šesti pažemi—dvěma pažemi Rāmacandry, dvěma pažemi Kṛṣṇy a dvěma pažemi Śrī Caitanyi Mahāprabhua.

Verš

bhārate ’pi varṣe bhagavān nara-nārāyaṇākhya ākalpāntam upacita-dharma-jñāna-vairāgyaiśvaryopaśamoparamātmopalambhanam anugrahāyātmavatām anukampayā tapo ’vyakta-gatiś carati.

Synonyma

bhārate — v Bhāratě; api — také; varṣe — území; bhagavān — Nejvyšší Pán, Osobnost Božství; nara-nārāyaṇa-ākhyaḥ — známý jako Nara-Nārāyaṇa; ā-kalpa-antam — až do konce věku; upacita — expanduje; dharma — náboženství; jñāna — poznání; vairāgya — odříkání či nepřipoutanost; aiśvarya — mystické dokonalosti; upaśama — ovládání smyslů; uparama — oproštěnost od falešného ega; ātma-upalambhanam — seberealizaci; anugrahāya — aby projevil přízeň; ātma-vatām — těm, kdo se zajímají o seberealizaci; anukampayā — bezpříčinnou milostí; tapaḥ — askeze; avyakta-gatiḥ — Jehož sláva je nepředstavitelná; carati — vykonává.

Překlad

(Śukadeva Gosvāmī pokračoval:) Sláva Nejvyššího Pána, Osobnosti Božství, je nepředstavitelná. Zjevil se v podobě Nara-Nārāyaṇa na území Bhārata-varṣi, v místě zvaném Badarikāśram, aby Svým oddaným projevil přízeň tím, že je bude učit náboženství, poznání, odříkání, duchovní síle, ovládání smyslů a způsobu, jak se oprostit od falešného ega. Oplývá duchovními dokonalostmi a Jeho askeze bude pokračovat až do konce tohoto věku. Tak vypadá seberealizace.

Význam

Lidé v Indii mohou navštívit chrám Nara-Nārāyaṇa v Badarikāśramu, aby se dozvěděli, jak Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, ve Své inkarnaci Nara-Nārāyaṇa podstupuje askezi, aby učil lidi, jak dosáhnout seberealizace. Není možné se realizovat pouhým pohroužením do spekulací a hmotných činností; musíme mít skutečně vážný zájem o seberealizaci a praktikování askeze. Lidé současného věku Kali bohužel ani nevědí, co askeze znamená. Za těchto okolností se Pán zjevil jako Śrī Caitanya Mahāprabhu, aby pokleslým duším daroval tu nejsnadnější metodu seberealizace, odborně zvanou ceto-darpaṇa-mārjanam, “odstraňování nečistot z hloubi srdce”. Tato metoda je nesmírně jednoduchá. Každý může zpívat slavný kṛṣṇa-saṅkīrtan — Hare Kṛṣṇa, Hare Kṛṣṇa, Kṛṣṇa Kṛṣṇa, Hare Hare / Hare Rāma, Hare Rāma, Rāma Rāma, Hare Hare. V tomto věku existují různé formy takzvaného pokročilého vědeckého poznání, jako například antropologie, marxismus, freudismus, nacionalismus a industrialismus, ale budeme-li namísto přijetí procesu, který praktikuje Nara-Nārāyaṇa, těžce pracovat podle takovýchto návodů, zneužijeme svou cennou lidskou životní podobu. Tak budeme podvedeni a oklamáni.

Verš

taṁ bhagavān nārado varṇāśramavatībhir bhāratībhiḥ prajābhir bhagavat-proktābhyāṁ sāṅkhya-yogābhyāṁ bhagavad-anubhāvopavarṇanaṁ sāvarṇer upadekṣyamāṇaḥ parama-bhakti-bhāvenopasarati idaṁ cābhigṛṇāti.

Synonyma

tam — Jeho (Nara-Nārāyaṇa); bhagavān — nejmocnější světec; nāradaḥ — velký mudrc Nārada; varṇa-āśrama-vatībhiḥ — následovníky systému čtyř vareṇ a čtyř āśramů; bhāratībhiḥ — země zvané Bhārata-varṣa (Indie); prajābhiḥ — kteří jsou obyvateli; bhagavat-proktābhyām — co bylo uvedeno Nejvyšší Osobností Božství; sāṅkhya — systémem sāṅkhya-yogy (analytickým studiem hmotných podmínek); yogābhyām — praktikováním jógového systému; bhagavat-anubhāva-upavarṇanam — jež popisuje proces realizace Boha; sāvarṇeḥ — Sāvarṇiho Manua; upadekṣyamāṇaḥ — poučil; parama-bhakti-bhāvena — v navýsost extatické láskyplné službě Pánu; upasarati — slouží Pánu; idam — toto; ca — a; abhigṛṇāti — recituje.

Překlad

Ve své knize zvané Nārada Pañcarātra popsal Bhagavān Nārada velice názorně, jak dosáhnout konečného životního cíle — oddanosti — pomocí poznání a praktikování mystické yogy. Popsal také slávu Pána, Nejvyšší Osobnosti Božství. Velký mudrc Nārada vyložil obsah tohoto transcendentálního díla Sāvarṇimu Manuovi, aby poučil ty obyvatele Bhārata-varṣi, kteří se striktně řídí zásadami varṇāśrama-dharmy, jak dosáhnout oddané služby Pánu. Nārada Muni tak společně s dalšími obyvateli Bhārata-varṣi neustále slouží Nara-Nārāyaṇovi a pronáší následující modlitbu.

Význam

Śrī Caitanya Mahāprabhu jasně vyhlásil:

bhārata-bhūmite haila manuṣya-janma yāra
janma sārthaka kari' kara para-upakāra

V Indii, Bhārata-varṣe, lze úspěšně završit poslání lidského života, neboť tam je zřejmé, co je smyslem života a jaká je metoda pro dosažení úspěchu. Lidé by měli využít příležitosti, kterou Bhārata-varṣa poskytuje, a to platí zvláště pro ty, kdo dodržují zásady varṇāśrama-dharmy. Nebudeme-li se řídit zásadami varṇāśrama-dharmy, což znamená přijmout čtyři společenské řády (brāhmaṇa, kṣatriya, vaiśya a śūdra) a čtyři stavy duchovního života (brahmacārī, gṛhastha, vānaprastha a sannyāsa), životní úspěch nepřipadá v úvahu. Vlivem Kali-yugy je nyní bohužel vše ztraceno. Obyvatelé Bhārata-varṣi se postupně stávají degradovanými mlecchy a yavany. Jak potom mohou učit ostatní? Hnutí pro vědomí Kṛṣṇy bylo proto založeno nejen pro obyvatele Bhārata-varṣi, ale pro všechny lidi na světě, jak Śrī Caitanya Mahāprabhu oznámil. Ještě je čas, a pokud obyvatelé Bhārata-varṣi vezmou toto hnutí pro vědomí Kṛṣṇy vážně, celý svět bude zachráněn před pádem do pekelných podmínek. Hnutí pro vědomí Kṛṣṇy se řídí zároveň zásadami procesu pañcarātrika-vidhi i bhāgavata-vidhi, a lidé mohou tedy jeho existence využít a dovést své životy k úspěchu.

Verš

oṁ namo bhagavate upaśama-śīlāyoparatānātmyāya namo ’kiñcana-vittāya ṛṣi-ṛṣabhāya nara-nārāyaṇāya paramahaṁsa-parama-gurave ātmārāmādhipataye namo nama iti.

Synonyma

om — ó Nejvyšší Pane; namaḥ — uctivé poklony; bhagavate — Nejvyššímu Pánu, Osobnosti Božství; upaśama-śīlāya — Jenž ovládá smysly; uparata-anātmyāya — bez připoutanosti k tomuto hmotnému světu; namaḥ — uctivé poklony; akiñcana-vittāya — Nejvyššímu Pánu, Osobnosti Božství, Jenž je jediným jměním těch, kdo nemají žádné hmotné vlastnictví; ṛṣi-ṛṣabhāya — nejvznešenější ze světců; nara-nārāyaṇāya — Nara-Nārāyaṇa; paramahaṁsa-parama-gurave — nejvznešenější duchovní mistr všech paramahaṁsů, osvobozených osob; ātmārāma-adhipataye — nejlepší ze seberealizovaných osob; namaḥ namaḥ — uctivé poklony znovu a znovu; iti — takto.

Překlad

S úctou se klaním Nara-Nārāyaṇovi, nejlepšímu ze všech světců, Nejvyšší Osobnosti Božství. Je na nejvyšší úrovni sebeovládání a seberealizace, prostý falešné pýchy, a je jměním těch, kdo nemají žádné hmotné vlastnictví. Je duchovním mistrem všech paramahaṁsů, kteří jsou nejvznešenějšími lidskými bytostmi, a Pánem seberealizovaných. Uctivě se znovu a znovu klaním u Jeho lotosových nohou.

Verš

gāyati cedam —
kartāsya sargādiṣu yo na badhyate
na hanyate deha-gato ’pi daihikaiḥ
draṣṭur na dṛg yasya guṇair vidūṣyate
tasmai namo ’sakta-vivikta-sākṣiṇe

Synonyma

gāyati — zpívá; ca — a; idam — toto; kartā — vykonavatel; asya — tohoto vesmírného projevu; sarga-ādiṣu — stvoření, udržování a zničení; yaḥ — ten, kdo; na badhyate — není připoután jako stvořitel, vládce či majitel; na — ne; hanyate — stává se obětí; deha-gataḥ api — i když se zjevuje jako lidská bytost; daihikaiḥ — tělesných strastí, jako je hlad, žízeň a únava; draṣṭuḥ — Jeho, který vidí vše; na — ne; dṛk — schopnost vidět; yasya — Jehož; guṇaiḥ — hmotnými kvalitami; vidūṣyate — je znečištěna; tasmai — Jemu; namaḥ — uctivé poklony; asakta — Nejvyššímu Pánu, Jenž není poután; vivikta — bez rozrušení; sākṣiṇe — svědek všeho.

Překlad

Nārada, nejmocnější svatý mudrc, uctívá Nara-Nārāyaṇa rovněž následující mantrou: Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, je vládcem stvoření, udržování a zničení tohoto viditelného vesmírného projevu, ale přesto je zcela prost falešné prestiže. I když se hlupákům zdá, že přijímá hmotné tělo jako my, neovlivňují Ho tělesné potíže, jako je hlad, žízeň a únava. Přestože je svědkem, který vidí vše, Jeho smysly nejsou tím, co vidí, nikdy znečištěné. Skládám uctivé poklony tomuto nepřipoutanému, čistému svědku světa, Nejvyšší Duši, Osobnosti Božství.

Význam

Kṛṣṇa, Nejvyšší Osobnost Božství, je označen jako sac-cid-ānanda-vigraha, tělo věčnosti, transcendentální blaženosti a plného poznání. Tento verš podává Jeho podrobnější popis. Kṛṣṇa je stvořitelem celého vesmírného projevu, ale přesto na něm nelpí. Kdybychom my postavili vysoký mrakodrap, byli bychom k němu velice připoutaní, ale Kṛṣṇa je tak odříkavý, že i když stvořil všechno, nelpí na ničem (na badhyate). Navíc Ho i přesto, že má Svou transcendentální podobu (sac-cid-ānanda-vigraha), neznepokojují potřeby těla, které se nazývají daihika; nikdy například nemá hlad ani žízeň a nikdy není unaven (na hanyate deha-gato 'pi daihikaiḥ). Jelikož je vše Kṛṣṇův majetek, Kṛṣṇa vše vidí a je všude přítomný, ale protože má transcendentální tělo, přesahuje naše vidění, viděné předměty a proces vidění. Když my vidíme někoho krásného, přitahuje nás to. Pohled na krásnou ženu okamžitě upoutá muže a pohled na muže přirozeně upoutá ženu. Kṛṣṇa je však všem těmto nedokonalostem transcendentální. I když vidí vše, není ovlivněn vadným pohledem (na dṛg yasya guṇair vidūṣyate). Přestože je tedy svědkem a pozorovatelem, činnosti, které vidí, Ho nerozrušují. Je vždy odpoutaný a stranou všeho; je pouze svědkem.

Verš

idaṁ hi yogeśvara yoga-naipuṇaṁ
hiraṇyagarbho bhagavāñ jagāda yat
yad anta-kāle tvayi nirguṇe mano
bhaktyā dadhītojjhita-duṣkalevaraḥ

Synonyma

idam — toto; hi — jistě; yoga-īśvara — ó můj Pane, vládce všech mystických sil; yoga-naipuṇam — odborný proces praktikování zásad yogy; hiraṇya-garbhaḥ — Pán Brahmā; bhagavān — nejmocnější; jagāda — řekl; yat — co; yat — co; anta-kāle — v okamžiku smrti; tvayi — do Tebe; nirguṇe — transcendence; manaḥ — mysl; bhaktyā — s postojem oddanosti; dadhīta — má umístit; ujjhita-duṣkalevaraḥ — poté, co se přestal ztotožňovat s hmotným tělem.

Překlad

Ó můj Pane, vládce veškeré mystické yogy, toto je vysvětlení jógového procesu, o kterém mluvil seberealizovaný Pán Brahmā (Hiraṇyagarbha). Všichni yogīni se v okamžiku smrti vzdávají hmotného těla s naprostou odpoutaností, jednoduše tak, že upřou svou mysl na Tvé lotosové nohy. To je dokonalost yogy.

Význam

Śrīla Madhvācārya říká:

yasya samyag bhagavati
jñānaṁ bhaktis tathaiva ca
niścintas tasya mokṣaḥ syāt
sarva-pāpa-kṛto 'pi tu

“Ten, kdo během svého života s velkou vážností praktikuje oddanou službu, aby pochopil přirozené postavení Nejvyšší Osobnosti Božství, má osvobození z tohoto hmotného světa zaručené, i když měl dříve mnoho hříšných zvyků.” To rovněž potvrzuje Bhagavad-gītā:

api cet sudurācāro
bhajate mām ananya bhāk
sādhur eva sa mantavyaḥ
samyag vyavasito hi saḥ

“Je-li ten, kdo se dopustí byť i toho nejohavnějšího činu, zaměstnán oddanou službou, má být považován za svatého, protože je správně umístěn.” (Bg. 9.30) Jediným smyslem života je být plně pohroužen v myšlenkách na Kṛṣṇu a Jeho podobu, zábavy, činnosti a vlastnosti. Dokáže-li někdo takto na Kṛṣṇu myslet — dvacet čtyři hodin denně — je již osvobozený (svarūpeṇa vyavasthitiḥ). Zatímco materialisté jsou pohrouženi v hmotných myšlenkách a činnostech, oddaní jsou naopak vždy pohrouženi v myšlenkách na Kṛṣṇu a činnosti Kṛṣṇy. Proto jsou již na úrovni osvobození. Člověk musí v okamžiku smrti myslet s plným soustředěním na Kṛṣṇu. Pak se nepochybně vrátí domů, zpátky k Bohu.

Verš

yathaihikāmuṣmika-kāma-lampaṭaḥ
suteṣu dāreṣu dhaneṣu cintayan
śaṅketa vidvān kukalevarātyayād
yas tasya yatnaḥ śrama eva kevalam

Synonyma

yathā — jako; aihika — v současném životě; amuṣmika — v očekávaném budoucím životě; kāma-lampaṭaḥ — ten, kdo je velice připoutaný k chtivým touhám po tělesném požitku; suteṣu — děti; dāreṣu — manželka; dhaneṣu — bohatství; cintayan — myslí na; śaṅketa — bojí se; vidvān — osoba pokročilá v duchovním poznání; ku-kalevara — tohoto těla, které je plné výkalů a moči; atyayāt — kvůli ztrátě; yaḥ — kdokoliv; tasya — jeho; yatnaḥ — snahy; śramaḥ — ztráta času a energie; eva — jistě; kevalam — pouze.

Překlad

Materialisté obvykle velice lpí na svém současném tělesném pohodlí a na pohodlí, které očekávají v budoucnosti. Neustále jsou proto pohrouženi v myšlenkách na své manželky, děti a bohatství a bojí se opustit svá těla, plná výkalů a moči. Jestliže se však bojí opustit své tělo i ten, kdo praktikuje vědomí Kṛṣṇy, jaký potom mělo význam jeho usilovné studium śāster? Byla to jen ztráta času.

Význam

Materialista myslí v okamžiku smrti na svou manželku a děti. Je pohroužený v myšlenkách na to, jak budou žít a kdo se o ně postará, až on odejde. Z toho důvodu není nikdy připraven vzdát se svého těla; chce v něm naopak i nadále žít, aby sloužil své společnosti, rodině, přátelům a tak dále. Praktikováním systému mystické yogy se proto člověk musí odpoutat od tělesných vztahů. Jestliže se i přes praktikování bhakti-yogy a studium veškeré védské literatury bojí opustit své ubohé tělo, které způsobuje veškeré jeho utrpení, jaký význam potom mají jeho pokusy pokročit v duchovním životě? Tajemstvím úspěchu v praktikování yogy je zbavit se tělesných pout. Śrīla Narottama dāsa Ṭhākura říká: deha-smṛti nāhi yāra, saṁsāra-bandhana kāhāṅ tāra — ten, koho jeho jednání zbavilo úzkosti ohledně tělesných potřeb, již nežije podmíněným životem. Taková osoba je vysvobozená z pout podmíněnosti. Každý, kdo praktikuje vědomí Kṛṣṇy, musí řádně a bez hmotné připoutanosti vykonávat své povinnosti v oddané službě. Pak je jeho osvobození zaručené.

Verš

tan naḥ prabho tvaṁ kukalevarārpitāṁ
tvan-māyayāhaṁ-mamatām adhokṣaja
bhindyāma yenāśu vayaṁ sudurbhidāṁ
vidhehi yogaṁ tvayi naḥ svabhāvam iti

Synonyma

tat — proto; naḥ — naše; prabho — ó můj Pane; tvam — Ty; ku-kalevara-arpitām — zaměřené k tomuto ubohému tělu plnému výkalů a moči; tvat-māyayā — působením Tvé iluzorní energie; aham-mamatām — pojetí “já a moje”; adhokṣaja — ó Transcendence; bhindyāma — kéž se vzdáme; yena — pomocí něhož; āśu — velice brzy; vayam — my; sudurbhidām — čeho je velice obtížné se vzdát; vidhehi — prosím, dej; yogam — mystický proces; tvayi — k Tobě; naḥ — naše; svabhāvam — který je charakterizovaný ustálenou myslí; iti — takto.

Překlad

Ó Pane, ó Transcendence, pomoz nám proto laskavě a dej nám sílu praktikovat bhakti-yogu, abychom dokázali ovládnout svou neklidnou mysl a upřít ji na Tebe. Všichni jsme nakaženi Tvou iluzorní energií, a z toho důvodu jsme velice připoutaní k tělu, které je plné výkalů a moči, a ke všemu, co má s tímto tělem nějaký vztah. Neexistuje jiný způsob, jak se této připoutanosti vzdát, než oddaná služba. Uděl nám proto prosím toto požehnání.

Význam

Pán radí v Bhagavad-gītě: man-manā bhava mad-bhakto mad-yājī māṁ namaskuru. Dokonalý systém yogy znamená neustále myslet na Kṛṣṇu, neustále vykonávat oddanou službu, neustále uctívat Kṛṣṇu a neustále se Mu klanět. Bez praktikování tohoto jógového systému se nedokážeme vzdát své iluzorní připoutanosti k ubohému tělu, plnému výkalů a moči. Dokonalost yogy znamená vzdát se připoutanosti k tělu a tělesným vztahům a přeorientovat ji na Kṛṣṇu. Velice lpíme na hmotném požitku, ale když tutéž připoutanost zaměříme na Kṛṣṇu, půjdeme cestou osvobození. Člověk musí praktikovat tento jógový systém a žádný jiný.

Verš

bhārate ’py asmin varṣe saric-chailāḥ santi bahavo malayo maṅgala-prastho mainākas trikūṭa ṛṣabhaḥ kūṭakaḥ kollakaḥ sahyo devagirir ṛṣyamūkaḥ śrī-śailo veṅkaṭo mahendro vāridhāro vindhyaḥ śuktimān ṛkṣagiriḥ pāriyātro droṇaś citrakūṭo govardhano raivatakaḥ kakubho nīlo gokāmukha indrakīlaḥ kāmagirir iti cānye ca śata-sahasraśaḥ śailās teṣāṁ nitamba-prabhavā nadā nadyaś ca santy asaṅkhyātāḥ.

Synonyma

bhārate — v Bhārata-varṣe; api — také; asmin — na tomto; varṣe — území; sarit — řeky; śailāḥ — hory; santi — jsou; bahavaḥ — mnohé; malayaḥ — Malaya; maṅgala-prasthaḥ — Maṅgala-prastha; mainākaḥ — Maināka; tri-kūṭaḥ — Trikūṭa; ṛṣabhaḥ — Ṛṣabha; kūṭakaḥ — Kūṭaka; kollakaḥ — Kollaka; sahyaḥ — Sahya; devagiriḥ — Devagiri; ṛṣya-mūkaḥ — Ṛṣyamūka; śrī-śailaḥ — Śrī-śaila; veṅkaṭaḥ — Veṅkaṭa; mahendraḥ — Mahendra; vāri-dhāraḥ — Vāridhāra; vindhyaḥ — Vindhya; śuktimān — Śuktimān; ṛkṣa-giriḥ — Ṛkṣagiri; pāriyātraḥ — Pāriyātra; droṇaḥ — Droṇa; citra-kūṭaḥ — Citrakūṭa; govardhanaḥ — Govardhan; raivatakaḥ — Raivataka; kakubhaḥ — Kakubha; nīlaḥ — Nīla; gokāmukhaḥ — Gokāmukha; indrakīlaḥ — Indrakīla; kāma-giriḥ — Kāmagiri; iti — takto; ca — a; anye — další; ca — také; śata-sahasraśaḥ — mnoho set a tisíc; śailāḥ — hor; teṣām — jejich; nitamba-prabhavāḥ — pramenící na svazích; nadāḥ — velké řeky; nadyaḥ — malé řeky; ca — a; santi — jsou; asaṅkhyātāḥ — nesčetné.

Překlad

Na území zvaném Bhārata-varṣa je stejně jako v Ilāvṛta-varṣe mnoho hor a řek. Jména některých hor jsou: Malaya, Maṅgala-prastha, Maināka, Trikūṭa, Ṛṣabha, Kūṭaka, Kollaka, Sahya, Devagiri, Ṛṣyamūka, Śrī-śaila, Veṅkaṭa, Mahendra, Vāridhāra, Vindhya, Śuktimān, Ṛkṣagiri, Pāriyātra, Droṇa, Citrakūṭa, Govardhan, Raivataka, Kakubha, Nīla, Gokāmukha, Indrakīla a Kāmagiri. Kromě nich je tam ještě mnoho dalších hor, z jejichž svahů stéká mnoho velkých i malých řek.

Verš

etāsām apo bhāratyaḥ prajā nāmabhir eva punantīnām ātmanā copaspṛśanti; candravasā tāmraparṇī avaṭodā kṛtamālā vaihāyasī kāverī veṇī payasvinī śarkarāvartā tuṅgabhadrā kṛṣṇāveṇyā bhīmarathī godāvarī nirvindhyā payoṣṇī tāpī revā surasā narmadā carmaṇvatī sindhur andhaḥ śoṇaś ca nadau mahānadī vedasmṛtir ṛṣikulyā trisāmā kauśikī mandākinī yamunā sarasvatī dṛṣadvatī gomatī sarayū rodhasvatī saptavatī suṣomā śatadrūś candrabhāgā marudvṛdhā vitastā asiknī viśveti mahā-nadyaḥ.

Synonyma

etāsām — těch všech; apaḥ — voda; bhāratyaḥ — Bhārata-varṣi (Indie); prajāḥ — obyvatelé; nāmabhiḥ — jmény; eva — pouze; punantīnām — očišťují; ātmanā — myslí; ca — také; upaspṛśanti — dotýkají se; candra-vasā — Candravasā; tāmra-parṇī — Tāmraparṇī; avaṭodā — Avaṭodā; kṛta-mālā — Kṛtamālā; vaihāyasī — Vaihāyasī; kāverī — Kāverī; veṇī — Veṇī; payasvinī — Payasvinī; śarkarāvartā — Śarkarāvartā; tuṅga-bhadrā — Tuṅgabhadrā; kṛṣṇā-veṇyā — Kṛṣṇāveṇyā; bhīma-rathī — Bhīmarathī; godāvarī — Godāvarī; nirvindhyā — Nirvindhyā; payoṣṇī — Payoṣṇī; tāpī — Tāpī; revā — Revā; surasā — Surasā; narmadā — Narmadā; carmaṇvatī — Carmaṇvatī; sindhuḥ — Sindhu; andhaḥ — Andha; śoṇaḥ — Śoṇa; ca — a; nadau — dvě řeky; mahā-nadī — Mahānadī; veda-smṛtiḥ — Vedasmṛti; ṛṣi-kulyā — Ṛṣikulyā; tri-sāmā — Trisāmā; kauśikī — Kauśikī; mandākinī — Mandākinī; yamunā — Yamunā; sarasvatī — Sarasvatī; dṛṣadvatī — Dṛṣadvatī; gomatī — Gomatī; sarayū — Sarayū; rodhasvatī — Rodhasvatī; saptavatī — Saptavatī; suṣomā — Suṣomā; śata-drūḥ — Śatadrū; candrabhāgā — Candrabhāgā; marudvṛdhā — Marudvṛdhā; vitastā — Vitastā; asiknī — Asiknī; viśvā — Viśvā; iti — takto; mahā-nadyaḥ — velké řeky.

Překlad

Dvě z těchto řek — Brahmaputra a Śoṇa — se nazývají nady, hlavní řeky. Tečou zde ještě jiné velké řeky, které jsou význačné: Candravasā, Tāmraparṇī, Avaṭodā, Kṛtamālā, Vaihāyasī, Kāverī, Veṇī, Payasvinī, Śarkarāvartā, Tuṅgabhadrā, Kṛṣṇāveṇyā, Bhīmarathī, Godāvarī, Nirvindhyā, Payoṣṇī, Tāpī, Revā, Surasā, Narmadā, Carmaṇvatī, Mahānadī, Vedasmṛti, Ṛṣikulyā, Trisāmā, Kauśikī, Mandākinī, Yamunā, Sarasvatī, Dṛṣadvatī, Gomatī, Sarayū, Rodhasvatī, Saptavatī, Suṣomā, Śatadrū, Candrabhāgā, Marudvṛdhā, Vitastā, Asiknī a Viśvā. Obyvatelé Bhārata-varṣi jsou očištění, neboť na tyto řeky neustále vzpomínají. Někdy opakují jejich jména jako mantry a jindy jdou přímo k nim, aby se jich dotkli a vykoupali se v nich. Takto se obyvatelé Bhārata-varṣi očišťují.

Význam

Všechny tyto řeky jsou transcendentální, a proto ten, kdo na ně vzpomíná, dotýká se jich nebo se v nich koupe, může být očištěn. To se praktikuje dodnes.

Verš

asminn eva varṣe puruṣair labdha-janmabhiḥ śukla-lohita-kṛṣṇa-varṇena svārabdhena karmaṇā divya-mānuṣa-nāraka-gatayo bahvya ātmana ānupūrvyeṇa sarvā hy eva sarveṣāṁ vidhīyante yathā-varṇa-vidhānam apavargaś cāpi bhavati.

Synonyma

asmin eva varṣe — na tomto území (Bhārata-varṣa); puruṣaiḥ — lidmi; labdha-janmabhiḥ — kteří se narodili; śukla — kvality dobra; lohita — kvality vášně; kṛṣṇa — kvality nevědomosti; varṇena — podle rozdělení; sva — sebou; ārabdhena — započatými; karmaṇā — činnostmi; divya — božské; mānuṣa — lidské; nāraka — pekelné; gatayaḥ — cíle; bahvyaḥ — mnohé; ātmanaḥ — vlastní; ānupūrvyeṇa — podle dříve vykonaných činů; sarvāḥ — všechny; hi — jistě; eva — vskutku; sarveṣām — jich všech; vidhīyante — jsou určeny; yathā-varṇa-vidhānam — podle různých tříd; apavargaḥ — cesta osvobození; ca — a; api — také; bhavati — je možná.

Překlad

Lidé, kteří se narodili na tomto území, se dělí podle kvalit hmotné přírody: dobra (sattva-guṇy), vášně (rajo-guṇy) a nevědomosti (tamo-guṇy). Někteří z nich se rodí jako vznešené osobnosti, jiní jako obyčejné lidské bytosti a další jsou nesmírně odporní — v Bhārata-varṣe se každý rodí přesně podle své minulé karmy. Když člověk — poté, co pravý duchovní mistr zjistil jeho postavení — prochází náležitou přípravou, aby se naučil sloužit Pánu Viṣṇuovi v rámci čtyř společenských tříd (brāhmaṇa, kṣatriya, vaiśya a śūdra) a čtyř duchovních stavů (brahmacārī, gṛhastha, vānaprastha a sannyāsa), jeho život se stává dokonalým.

Význam

Pro další údaje se obraťte na Bhagavad-gītu (14.18 a 18.42-45). Śrīla Rāmānujācārya píše ve své knize Vedānta-saṅgraha:

evaṁ-vidha-parābhakti-svarūpa-jñāna-viśeṣasyotpādakaḥ pūrvoktāharahar upacīyamāna-jñāna-pūrvaka-karmānugṛhīta-bhakti-yoga eva; yathoktaṁ bhagavatā parāśareṇa — varṇāśrameti. nikhila-jagad-uddhāraṇāyāvanitale ’vatīrṇaṁ para-brahma-bhūtaḥ puruṣottamaḥ svayam etad uktavān — “svakarma-nirataḥ siddhiṁ yathā vindati tac chṛṇu” “yataḥ pravṛttir bhūtānāṁ yena sarvam idaṁ tatam/ svakarmaṇā tam abhyarcya siddhiṁ vindati mānavaḥ.”

Velký mudrc Parāśara Muni doporučoval na základě citátu z Viṣṇu Purāṇy (3.8.9):

varṇāśramācāravatā
puruṣeṇa paraḥ pumān
viṣṇur ārādhyate panthā
nānyat tat-toṣa-kāraṇam

“Pán Viṣṇu, Nejvyšší Osobnost Božství, je uctíván náležitým vykonáváním předepsaných povinností v systému vareṇ a āśramů. Neexistuje jiný způsob, jak Pána uspokojit.” V Bhārata-varṣe je možné systém varṇāśrama-dharmy snadno přijmout. V současnosti jisté démonské složky obyvatelstva Bhārata-varṣi tento systém znevažují. Jelikož neexistuje zřízení, které by lidi učilo, jak se stát brāhmaṇy, kṣatriyi, vaiśyi či śūdry a brahmacārīny, gṛhasthy, vānaprasthy a sannyāsīny, tito démoni chtějí beztřídní společnost. To vede k chaotické situaci. Ve jménu sekulární vlády se nejvyšších vládních míst ujímají nekvalifikovaní lidé. Nikdo se neučí, jak jednat podle zásad varṇāśrama-dharmy, a proto lidé čím dál více degenerují a spějí ke zvířecímu životu. Skutečným životním cílem je osvobození, ale lidem je k jeho dosažení upírána příležitost, a tím jsou jejich lidské životy ničeny. Hnutí pro vědomí Kṛṣṇy se však šíří po celém světě, aby znovu ustanovilo systém varṇāśrama-dharmy, a tak zachránilo lidskou společnost od pádu do pekelného života.

Verš

yo ’sau bhagavati sarva-bhūtātmany anātmye ’nirukte ’nilayane paramātmani vāsudeve ’nanya-nimitta-bhakti-yoga-lakṣaṇo nānā-gati-nimittāvidyā-granthi-randhana-dvāreṇa yadā hi mahā-puruṣa-puruṣa-prasaṅgaḥ.

Synonyma

yaḥ — každý, kdo; asau — to; bhagavati — Nejvyšší Osobnosti Božství; sarva-bhūta-ātmani — Nadduše všech živých bytostí; anātmye — bez připoutanosti; anirukte — Jenž je mimo dosah mysli a slov; anilayane — nezávisí na ničem jiném; parama-ātmani — Nejvyšší Duši; vāsudeve — Pán Vāsudeva, syn Vasudeva; ananya — bez jakékoliv jiné; nimitta — příčiny; bhakti-yoga-lakṣaṇaḥ — s příznaky čisté oddané služby; nānā-gati — různých cílů; nimitta — příčina; avidyā-granthi — pouta nevědomosti; randhana — přeseknutí; dvāreṇa — prostřednictvím; yadā — když; hi — vskutku; mahā-puruṣa — Nejvyšší Osobnosti Božství; puruṣa — s oddaným; prasaṅgaḥ — důvěrný vztah.

Překlad

Člověk, jemuž po mnoha a mnoha životech dozrají výsledky jeho zbožných činností, získává příležitost stýkat se s čistými oddanými. Tehdy dokáže přeseknout uzel, kterým je kvůli svým různým plodonosným činnostem poután k nevědomosti. Styky s oddanými ho vedou k tomu, že postupně začne sloužit Pánu Vāsudevovi, Jenž je transcendentální, prostý připoutanosti k hmotnému světu, mimo dosah mysli a slov a nezávislý na všem ostatním. Tato bhakti-yoga, oddaná služba Pánu Vāsudevovi, je skutečnou cestou osvobození.

Význam

Realizace Brahmanu je počátkem osvobození a realizace Paramātmy představuje další pokrok tímto směrem, ale skutečného osvobození dosahuje živá bytost tehdy, když chápe své postavení věčného služebníka Nejvyšší Osobnosti Božství (muktir hitvānyathā rūpaṁ svarūpeṇa vyavasthitiḥ). V hmotném světě, kde vládne tělesné pojetí života, jsou činnosti všech zaměřeny špatným směrem. Když živá bytost dosáhne úrovně duchovní realizace (brahma-bhūta), chápe, že není toto tělo a že jednání v tělesném pojetí života nepřináší žádný prospěch a je špatně nasměrované. Tehdy začne její oddaná služba. Kṛṣṇa říká v Bhagavad-gītě (18.54):

brahma-bhūtaḥ prasannātmā
na śocati na kāṅkṣati
samaḥ sarveṣu bhūteṣu
mad-bhaktiṁ labhate parām

“Ten, kdo je v takovém transcendentálním postavení, okamžitě realizuje Nejvyšší Brahman a je naplněn radostí. Nikdy nenaříká ani po ničem netouží a ke všem živým bytostem se staví stejně. V tomto stavu dosahuje čisté oddané služby Mně.” Oddaná služba znamená skutečné osvobození. Ten, koho přitahuje krása Nejvyšší Osobnosti Božství a jehož mysl vždy setrvává u lotosových nohou Pána, se již nezajímá o věci, které mu nepomáhají v seberealizaci, a ztrácí tedy veškerou připoutanost k hmotným činnostem. V Taittirīya Upaniṣadě (2.7) je řečeno: eṣa hy evānandayati. yadā hy evaiṣa etasmin na dṛśye 'nātmye anirukte 'nilayane 'bhayaṁ pratiṣṭhāṁ vindate 'tha so 'bhayaṁ gato bhavati. Když živá bytost plně pochopí, že její štěstí závisí na duchovní seberealizaci, která je základním principem ānandy (blaženosti), a když věčně setrvává ve službě Pánu, Jenž nad Sebou nemá jiného pána, dosáhne neochvějného postavení v duchovním, blaženém životě.

Verš

etad eva hi devā gāyanti —
aho amīṣāṁ kim akāri śobhanaṁ
prasanna eṣāṁ svid uta svayaṁ hariḥ
yair janma labdhaṁ nṛṣu bhāratājire
mukunda-sevaupayikaṁ spṛhā hi naḥ

Synonyma

etat — toto; eva — vskutku; hi — jistě; devāḥ — všichni polobozi; gāyanti — pronášejí; aho — ó; amīṣām — těchto obyvatel Bhārata-varṣi; kim — co; akāri — byly vykonány; śobhanam — zbožné, úžasné činnosti; prasannaḥ — potěšen; eṣām — jimi; svit — nebo; uta — je řečeno; svayam — Osobně; hariḥ — Nejvyšší Pán, Osobnost Božství; yaiḥ — jimiž; janma — zrození; labdham — získané; nṛṣu — v lidské společnosti; bhārata-ajire — na dvoře Bhārata-varṣi; mukunda — Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, Jenž může udělit osvobození; sevā-aupayikam — které je prostředkem ke službě; spṛhā — touha; hi — vskutku; naḥ — naše.

Překlad

Jelikož lidská podoba skýtá vznešené podmínky pro duchovní realizaci, všichni polobozi na nebi prohlašují: Jak úžasnou příležitost mají tyto lidské bytosti, které se narodily v Bhārata-varṣe! Jistě v minulosti vykonávaly zbožné činy v rámci askeze nebo potěšily Osobně Nejvyššího Pána. Jak jinak by mohly být tolika způsoby zaměstnány oddanou službou? My polobozi se můžeme pouze ucházet o lidské zrození v Bhārata-varṣe, abychom mohli oddaně sloužit, ale tyto lidské bytosti tam již takto jednají.

Význam

Tyto skutečnosti dále rozvádí Caitanya-caritāmṛta (Ādi 9.41):

bhārata-bhūmite haila manuṣya-janma yāra
janma sārthaka kari' kara para-upakāra

“Ten, kdo se narodil jako lidská bytost na území Indie (Bhārata-varṣi), by měl dovést svůj život k dokonalosti a jednat pro dobro všech ostatních lidí.”

Indie, Bhārata-varṣa, poskytuje mnoho příznivých podmínek pro vykonávání oddané služby. Všichni ācāryové tam sdělili své zkušenosti, a Śrī Caitanya Mahāprabhu se Osobně zjevil, aby učil lidi Bhārata-varṣi, jak pokročit v duchovním životě a upevnit své postavení v oddané službě Pánu. Bhārata-varṣa je po všech stránkách neobyčejnou zemí, kde lze velice snadno pochopit proces oddané služby a uvést ho do svého života, který tak může být úspěšně završen. Pokud člověk dovede svůj život oddanou službou k úspěchu a potom bude kázat oddanou službu v ostatních částech světa, všichni lidé z toho budou mít skutečný prospěch.

Verš

kiṁ duṣkarair naḥ kratubhis tapo-vratair
dānādibhir vā dyujayena phalgunā
na yatra nārāyaṇa-pāda-paṅkaja-
smṛtiḥ pramuṣṭātiśayendriyotsavāt

Synonyma

kim — jakou má cenu; duṣkaraiḥ — velice obtížné vykonávat; naḥ — naše; kratubhiḥ — vykonávanými oběťmi; tapaḥ — askezí; vrataiḥ — sliby; dāna-ādibhiḥ — dobročinností atd.; — nebo; dyujayena — dosažením nebeského království; phalgunā — které je zanedbatelné; na — žádné; yatra — kde; nārāyaṇa-pāda-paṅkaja — na lotosové nohy Pána Nārāyaṇa; smṛtiḥ — vzpomínání; pramuṣṭa — ztracené; atiśaya — nadměrnému; indriya-utsavāt — kvůli hmotnému smyslovému požitku.

Překlad

Polobozi pokračují: Po vykonávání velice náročných védských obřadních obětí, podstupování askeze, dodržování slibů a rozdávání milodarů jsme dosáhli postavení obyvatel nebeských planet. Ale co jsme tím získali? Jsme zde zaneprázdněni hmotným uspokojováním smyslů, a proto si stěží vzpomeneme na lotosové nohy Pána Nārāyaṇa — kvůli nadměrnému smyslovému požitku jsme na Jeho lotosové nohy téměř zapomněli.

Význam

Země Bhārata-varṣa je tak vznešená, že ten, kdo se tam narodí, může nejen dosáhnout nebeských planet, ale rovněž se přímo vrátit domů, zpátky k Bohu. Kṛṣṇa říká v Bhagavad-gītě (9.25):

yānti deva-vratā devān
pitṝn yānti pitṛ-vratāḥ
bhūtāni yānti bhūtejyā
yānti mad-yājino 'pi mām

“Ti, kdo uctívají polobohy, se narodí mezi polobohy; ti, kdo uctívají předky, půjdou k předkům; ti, kdo uctívají duchy, se narodí mezi takovými bytostmi a ti, kdo uctívají Mě, budou žít se Mnou.” Lidé v Bhārata-varṣe se obvykle řídí védskými zásadami, a proto vykonávají velké oběti, pomocí kterých mohou dosáhnout nebeských planet. K čemu jsou však takové výsledky dobré? Jak uvádí Bhagavad-gītā (9.21): kṣīṇe puṇye martya-lokaṁ viśanti — když člověk vyčerpá výsledky svých obětí, rozdávání milodarů a jiných zbožných činností, musí se vrátit na nižší planetární soustavy a opět zakoušet bolesti zrození a smrti. Kdo však vyvine vědomí Kṛṣṇy, ten se může vrátit ke Kṛṣṇovi (yānti mad-yājino 'pi mām). Polobozi proto dokonce litují toho, že dosáhli vyšších planetárních soustav. Litují, že nedokázali plně využít zrození v Bhārata-varṣe a nechali se unést vyšší úrovní smyslového požitku, což mělo za následek, že v okamžiku smrti zapomněli na lotosové nohy Pána Nārāyaṇa. Závěr je, že ten, kdo se narodil na území Bhārata-varṣi, musí následovat pokyny dané Osobně Nejvyšší Osobností Božství. Yad gatvā na nivartante tad dhāma paramaṁ mama. Člověk má usilovat o návrat domů, zpátky k Bohu, na vaikuṇṭhské planety — nebo na nejvyšší vaikuṇṭhskou planetu, Goloku Vṛndāvanu — aby mohl v plném, blaženém poznání žít věčně ve společnosti Nejvyšší Osobnosti Božství.

Verš

kalpāyuṣāṁ sthānajayāt punar-bhavāt
kṣaṇāyuṣāṁ bhārata-bhūjayo varam
kṣaṇena martyena kṛtaṁ manasvinaḥ
sannyasya saṁyānty abhayaṁ padaṁ hareḥ

Synonyma

kalpa-āyuṣām — těch, kdo žijí mnoho miliónů let, jako Pán Brahmā; sthāna-jayāt — než dosažení místa či planetárních soustav; punaḥ-bhavāt — které podléhá zrození, smrti a stáří; kṣaṇa-āyuṣām — těch, kdo žijí pouze sto let; bhārata-bhū-jayaḥ — zrození v zemi zvané Bhārata-varṣa; varam — cennější; kṣaṇena — pro takový krátký život; martyena — tělem; kṛtam — vykonaná práce; manasvinaḥ — těch, kdo skutečně chápou hodnotu života; sannyasya — odevzdávajíce se lotosovým nohám Kṛṣṇy; saṁyānti — dosahují; abhayam — kde neexistuje úzkost; padam — sídla; hareḥ — Nejvyšší Osobnosti Božství.

Překlad

Krátký život na území Bhārata-varṣi je lepší než život na Brahmaloce, který trvá milióny a miliardy let, neboť i když člověk dosáhne Brahmaloky, musí se vrátit do koloběhu zrození a smrti. Život v Bhārata-varṣe, na nižším planetárním systému, je velmi krátký, ale ten, kdo tam žije, může přesto vyvinout plné vědomí Kṛṣṇy, a dokonce i během tohoto krátkého života dospět k nejvyšší dokonalosti tím, že se zcela odevzdá lotosovým nohám Pána. Tak dosáhne Vaikuṇṭhaloky, kde neexistuje úzkost ani opakované rození v hmotném těle.

Význam

Toto je další potvrzení výroku Pána Caitanyi Mahāprabhua:

bhārata-bhūmite haila manuṣya-janma yāra
janma sārthaka kari' kara para-upakāra

Ten, kdo se narodil na území Bhārata-varṣi, má nejlepší příležitost studovat přímé pokyny Kṛṣṇy v Bhagavad-gītě, a tak se s konečnou platností rozhodnout, co bude v této lidské životní podobě dělat. Nepochybně by se měl vzdát všech ostatních plánů a odevzdat se Kṛṣṇovi. Kṛṣṇa se pak o něho okamžitě postará a zbaví ho výsledků jeho minulého hříšného života (ahaṁ tvāṁ sarva-pāpebhyo mokṣayiṣyāmi mā śucaḥ). Člověk by měl tedy začít praktikovat vědomí Kṛṣṇy, jak Kṛṣṇa Osobně doporučuje. Man-manā bhava mad-bhakto mad-yājī māṁ namaskuru — “Vždy na Mě mysli, staň se Mým oddaným, uctívej Mě a klaň se Mi.” Je to velice snadné, dokonce i pro dítě. Proč se nevydat po této cestě? Člověk by se měl snažit přesně následovat pokyny Kṛṣṇy, a tak dosáhnout způsobilosti k přemístění do království Boha (tyaktvā dehaṁ punar janma naiti mām eti so 'rjuna). Každý by měl jít přímo ke Kṛṣṇovi a sloužit Mu; to je ta nejlepší příležitost, kterou dostávají obyvatelé Bhārata-varṣi. Ten, kdo je způsobilý vrátit se domů, zpátky k Bohu, již nepodléhá výsledkům karmy, ať už dobré či špatné.

Verš

na yatra vaikuṇṭha-kathā-sudhāpagā
na sādhavo bhāgavatās tadāśrayāḥ
na yatra yajñeśa-makhā mahotsavāḥ
sureśa-loko ’pi na vai sa sevyatām

Synonyma

na — ne; yatra — kde; vaikuṇṭha-kathā-sudhā-āpagāḥ — nektarové řeky rozhovorů o Nejvyšším Pánu, Osobnosti Božství, který se nazývá Vaikuṇṭha neboli “ten, kdo zahání veškerou úzkost”; na — ani; sādhavaḥ — oddaní; bhāgavatāḥ — neustále zaměstnaní službou Pánu; tat-āśrayāḥ — jimž Nejvyšší Osobnost Božství poskytuje útočiště; na — ne; yatra — kde; yajña-īśa-makhāḥ — vykonávání oddané služby Pánu obětí; mahā-utsavāḥ — což jsou skutečné festivaly; sureśa-lokaḥ — místo, kde žijí obyvatelé nebes; api — ačkoliv; na — ne; vai — jistě; saḥ — to; sevyatām — být navštěvované.

Překlad

Inteligentní osoba nemá zájem o místo ani na nejvyšší planetární soustavě, jestliže tam neteče čistá Ganga rozhovorů o činnostech Nejvyššího Pána, jestliže tam nejsou oddaní zaměstnaní službou na březích této zbožné řeky nebo jestliže se tam nekonají festivaly saṅkīrtana-yajñi pro uspokojení Pána (zvláště proto, že saṅkīrtana-yajña je doporučená pro tento věk).

Význam

Śrī Caitanya Mahāprabhu se zjevil v Bhārata-varṣe, konkrétně v Bengálsku, v oblasti jménem Nadia, kde se nachází Navadvīp. Z toho tedy plyne — jak prohlásil Śrīla Bhaktivinoda Ṭhākura — že v tomto vesmíru je tou nejlepší planetou Země a na této planetě je tou nejlepší zemí Bhārata-varṣa; na území Bhārata-varṣi je ještě lepší Bengálsko, v Bengálsku je ještě lepší oblast Nadia, a v ní je nejlepším místem Navadvīp, neboť právě tam se zjevil Śrī Caitanya Mahāprabhu, aby zavedl vykonávání oběti v podobě zpívání Hare Kṛṣṇa mahā-mantry. Śāstry doporučují:

kṛṣṇa-varṇaṁ tviṣākṛṣṇaṁ
sāṅgopāṅgāstra-pārṣadam
yajñaiḥ saṅkīrtana-prāyair
yajanti hi sumedhasaḥ

Pána Śrī Caitanyu Mahāprabhua vždy doprovázejí Jeho velice důvěrní společníci, jako je Śrī Nityānanda, Śrī Gadādhara a Śrī Advaita, a také mnoho oddaných, jako je Śrīvāsa. Neustále se věnují zpívání Pánova jména a popisování Pána Kṛṣṇy. Toto místo je proto nejlepší ze všech míst ve vesmíru. Hnutí pro vědomí Kṛṣṇy zřídilo v Māyāpuru, rodišti Pána Śrī Caitanyi Mahāprabhua, své středisko, aby poskytlo lidem velkou příležitost tam jet, vykonávat nepřetržitý festival saṅkīrtana-yajñi — jak je zde doporučeno (yajñeśa-makhā mahotsavāḥ) — a rozdávat prasādam miliónům hladových lidí, kteří dychtí po duchovním osvobození. Toto je poslání hnutí pro vědomí Kṛṣṇy. Caitanya-bhāgavata to potvrzuje následujícími slovy: “Člověk nemá toužit ani po dosažení místa na nebeských planetárních soustavách, jestliže tam není hlásána sláva Nejvyšší Osobnosti Božství, není tam ani stopy po vaiṣṇavech, čistých oddaných Pána, a neprobíhají tam festivaly pro šíření vědomí Kṛṣṇy. Lépe by bylo žít trvale stěsnaný v neprodyšném vaku matčina lůna, kde lze alespoň vzpomínat na lotosové nohy Pána, než na místě, kde k tomu není příležitost. Modlím se, aby mi nebylo dovoleno se na takovém proklatém místě narodit.”

Podobně v Caitanya-caritāmṛtě říká Kṛṣṇadāsa Kavirāja Gosvāmī, že jelikož Śrī Caitanya Mahāprabhu započal sankírtanové hnutí, je každý, kdo vykonává saṅkīrtan pro potěšení Pána, velice slavný. Taková osoba má dokonalou inteligenci, zatímco ostatní jsou v nevědomosti hmotné existence. Ze všech obětí uvedených ve védské literatuře je vykonávání saṅkīrtana-yajñi nejlepší. K sankírtanové oběti nelze přirovnat ani vykonání sta aśvamedha-yajñí. Kdo přirovnává saṅkīrtana-yajñu k jiným obětím, je podle autora Śrī Caitanya-caritāmṛty bezvěrec, pāṣaṇḍī, a podléhá Yamarājovu trestu. Mnoho māyāvādīnů si myslí, že vykonávání saṅkīrtana-yajñi je podobná zbožná činnost jako pořádání aśvamedha-yajñi a dalších takových zbožných obřadů — to je však nāma-aparādha. Zpívání svatého jména Nārāyaṇa a zpívání jiných jmen není nikdy na stejné úrovni, bez ohledu na to, co si māyāvādīni myslí.

Verš

prāptā nṛ-jātiṁ tv iha ye ca jantavo
jñāna-kriyā-dravya-kalāpa-sambhṛtām
na vai yaterann apunar-bhavāya te
bhūyo vanaukā iva yānti bandhanam

Synonyma

prāptāḥ — které získaly; nṛ-jātim — zrození v lidské společnosti; tu — jistě; iha — v této zemi, Bhārata-varṣe; ye — ty, které; ca — také; jantavaḥ — živé bytosti; jñāna — s poznáním; kriyā — s činnostmi; dravya — složek; kalāpa — se sbírkou; sambhṛtām — naplněné; na — ne; vai — jistě; yateran — snaha; apunaḥ-bhavāya — o nesmrtelné postavení; te — takové osoby; bhūyaḥ — znovu; vanaukāḥ — ptáci; iva — jako; yānti — jdou; bandhanam — do zajetí.

Překlad

Bhārata-varṣa nabízí ideální zemi a podmínky pro vykonávání oddané služby, jež může člověka osvobodit od výsledků jñāny a karmy. Získá-li někdo v Bhārata-varṣe lidské tělo, vybavené schopnými smyslovými orgány, s nimiž může vykonávat saṅkīrtana-yajñu, ale navzdory této příležitosti se nezačne věnovat oddané službě, je jako osvobozená lesní zvířata a ptáci, jež svou nedbalostí dopustí, aby je lovec znovu spoutal.

Význam

Na území Bhārata-varṣi může člověk velice snadno vykonávat saṅkīrtana-yajñu, která sestává ze śravaṇaṁ kīrtanaṁ viṣṇoḥ, nebo se věnovat jiným metodám oddané služby, jako je smaraṇaṁ vandanam arcanaṁ dāsyaṁ sakhyam a ātma-nivedanam. V Bhārata-varṣe má každý příležitost navštívit mnoho svatých míst — zvláště rodiště Pána Caitanyi a rodiště Pána Kṛṣṇy (Navadvīp a Vṛndāvan), kde je mnoho čistých oddaných, kteří nemají jinou touhu než vykonávat oddanou službu (anyābhilāṣitā-śūnyaṁ jñāna-karmādy-anāvṛtam) — a tímto způsobem se může vysvobodit z pout hmotného podmínění. Jiné cesty, jako je cesta jñāny a cesta karmy, nepřinášejí velký zisk. Pomocí zbožných činností se lze přemístit na vyšší planetární soustavy a pomocí spekulativního poznání lze splynout s Brahmanem, ale to není skutečný zisk, neboť dokonce i z osvobozeného stavu splynutí s Brahmanem musí živá bytost znovu poklesnout, a tím spíše musí poklesnout z nebeského království. Člověk by měl usilovat o návrat domů, zpátky k Bohu (yānti mad-yājino 'pi mām). Jinak není žádný rozdíl mezi lidským životem a životem zvířat a ptáků v džungli. Zvířata a ptáci mají také svobodu, ale kvůli svému nižšímu původu ji nedokáží využít. Člověk, který se narodil v Bhārata-varṣe, by měl náležitě využít všech možností, kterých se mu dostalo, stát se plně osvíceným oddaným a vrátit se domů, zpátky k Bohu. To je náplní hnutí pro vědomí Kṛṣṇy. Obyvatelé jiných míst, než je Bhārata-varṣa, mají dobré podmínky pro hmotný požitek, ale již ne takové podmínky pro rozvoj vědomí Kṛṣṇy. Śrī Caitanya Mahāprabhu proto prohlásil, že ten, kdo se narodil jako lidská bytost v Bhārata-varṣe, musí nejprve sám realizovat, že je nedílnou částí Kṛṣṇy, a poté, co začne praktikovat vědomí Kṛṣṇy, musí toto poznání šířit po celém světě.

Verš

yaiḥ śraddhayā barhiṣi bhāgaśo havir
niruptam iṣṭaṁ vidhi-mantra-vastutaḥ
ekaḥ pṛthaṅ-nāmabhir āhuto mudā
gṛhṇāti pūrṇaḥ svayam āśiṣāṁ prabhuḥ

Synonyma

yaiḥ — jimiž (obyvateli Bhārata-varṣi); śraddhayā — víra a důvěra; barhiṣi — ve vykonávání védských obřadních obětí; bhāgaśaḥ — podle rozdělení; haviḥ — obětiny; niruptam — nabízené; iṣṭam — vytouženému božstvu; vidhi — příslušnou metodou; mantra — recitací manter; vastutaḥ — s příslušnými složkami; ekaḥ — ten jeden Nejvyšší Pán, Osobnost Božství; pṛthak — oddělená; nāmabhiḥ — jmény; āhutaḥ — zvaná; mudā — s velkým potěšením; gṛhṇāti — přijímá; pūrṇaḥ — Nejvyšší Pán, který je úplný Sám v Sobě; svayam — Osobně; āśiṣām — všechna požehnání; prabhuḥ — ten, kdo udílí.

Překlad

V Indii (Bhārata-varṣe) je mnoho lidí, kteří uctívají polobohy — různé správce dosazené Nejvyšším Pánem, jako je například Indra, Candra a Sūrya — z nichž každý je uctíván jiným způsobem. Uctívající nabízejí polobohům příslušné obětiny s vědomím, že polobozi jsou nedílné části celku, Nejvyššího Pána. Nejvyšší Osobnost Božství proto tyto oběti přijímá a postupně uctívající pozvedá na skutečnou úroveň oddané služby tím, že plní jejich touhy. Jelikož je Pán úplný, dává těmto lidem požehnání, která si přejí, přestože uctívají pouze část Jeho transcendentálního těla.

Význam

V Bhagavad-gītě (9.13) Pán Kṛṣṇa říká:

mahātmānas tu māṁ pārtha
daivīṁ prakṛtim āśritāḥ
bhajanty ananya-manaso
jñātvā bhūtādim avyayam

“Ó synu Pṛthy, ti, kdo nejsou zmateni — velké duše — jsou pod ochranou božské přírody. Plně se zaměstnávají oddanou službou, protože Mě znají jako Nejvyšší Osobnost Božství, původní a nevyčerpatelnou.” Mahātmové, pokročilí oddaní, uctívají jedině Nejvyšší Osobnost Božství. Jinými, kteří jsou také někdy označováni jako mahātmové, je však Pán uctíván jako ekatvena pṛthaktvena. Tito lidé uznávají polobohy jako různé části Kṛṣṇy a uctívají je pro různá požehnání. I když oddaní polobohů takto získají od Kṛṣṇy požadované výsledky, v Bhagavad-gītě jsou popsáni jako hṛta-jñāna, nepříliš inteligentní. Kṛṣṇa nechce být uctíván nepřímo, prostřednictvím různých částí Svého těla; Kṛṣṇa si přeje přímé uctívání s oddaností. Oddaný, který uctívá Kṛṣṇu přímo, neochvějnou oddanou službou — jak doporučuje Śrīmad-Bhāgavatam (tīvreṇa bhakti-yogena yajeta puruṣaṁ param) — proto velice rychle dosáhne transcendentálního postavení. Nicméně oddaní, kteří uctívají polobohy neboli různé části Pána, dostávají požehnání, po kterých touží, neboť Pán je původním dárcem všech požehnání. Chce-li někdo získat určité požehnání, Pán mu ho může bez potíží udělit.

Verš

satyaṁ diśaty arthitam arthito nṛṇāṁ
naivārthado yat punar arthitā yataḥ
svayaṁ vidhatte bhajatām anicchatām
icchāpidhānaṁ nija-pāda-pallavam

Synonyma

satyam — jistě; diśati — dává; arthitam — to, oč se modlí; arthitaḥ — když se k Němu modlí; nṛṇām — lidé; na — ne; eva — vskutku; artha-daḥ — dárce požehnání; yat — co; punaḥ — znovu; arthitā — žádost o požehnání; yataḥ — z čeho; svayam — Osobně; vidhatte — dává; bhajatām — těm, kdo Mu slouží; anicchatām — i když po tom netouží; icchā-pidhānam — co zahrnuje všechny žádosti; nija-pāda-pallavam — Své vlastní lotosové nohy.

Překlad

Nejvyšší Pán plní hmotné touhy oddaného, jenž se na Něho s takovými pohnutkami obrací, ale nedává mu požehnání, která by ho vedla k žádostem o další požehnání. Ochotně mu ovšem poskytuje útočiště u Svých lotosových nohou, i když se o ně neucházel, a toto útočiště uspokojuje všechny touhy, které oddaný má. To je zvláštní milost Nejvyšší Osobnosti.

Význam

Oddaní, o nichž se hovoří v minulém verši, přicházejí za Nejvyšší Osobností Božství s hmotnými motivy, ale tento verš vysvětluje, jak jsou takoví oddaní od těchto tužeb osvobozeni. Śrīmad-Bhāgavatam (2.3.10) radí:

akāmaḥ sarva-kāmo vā
mokṣa-kāma udāra-dhīḥ
tīvreṇa bhakti-yogena
yajeta puruṣaṁ param

“Ať už je člověk prostý všech hmotných tužeb, plný hmotných tužeb, nebo si přeje splynout s Nejvyšším, má se zaměstnat oddanou službou.” Takto nejenže budou touhy oddaného splněny, ale jednoho dne si již nebude přát nic jiného než sloužit lotosovým nohám Pána. Ten, kdo slouží Pánu s určitým motivem, se nazývá sakāma-bhakta a ten, kdo Mu slouží bez motivů, se nazývá akāma-bhakta. Kṛṣṇa je tak milostivý, že mění sakāma-bhaktu v akāma-bhaktu. Čistého oddaného, akāma-bhaktu, který nemá žádné hmotné pohnutky, uspokojuje samotná služba lotosovým nohám Pána. To potvrzuje Bhagavad-gītā (6.22): yaṁ labdhvā cāparaṁ lābhaṁ manyate nādhikaṁ tataḥ — slouží-li někdo lotosovým nohám Pána, nepřeje si již nic víc. To je nejvyšší stádium oddané služby. Pán je i k sakāma-bhaktovi, motivovanému oddanému, natolik laskavý, že uspokojuje jeho touhy takovým způsobem, aby se jednoho dne stal akāma-bhaktou. Dhruva Mahārāja se například stal bhaktou s cílem získat lepší království, než měl jeho otec, ale nakonec se z něho stal akāma-bhakta a řekl Pánovi: svāmin kṛtārtho 'smi varaṁ na yāce — “Můj milý Pane, jsem velmi spokojen se samotnou službou Tvým lotosovým nohám. Netoužím po žádném hmotném zisku.” Někdy se stává, že malé dítě jí něco špinavého, ale rodiče mu to vezmou a dají mu sandeś nebo jinou sladkost. Oddaní toužící po hmotných požehnáních jsou přirovnáni právě k takovým dětem. Pán je tak laskavý, že odstraní jejich hmotné touhy a dá jim to nejvyšší požehnání. I pro hmotné cíle tedy člověk nemá uctívat nikoho jiného než Nejvyšší Osobnost Božství; musí se plně zaměstnat oddanou službou Pánu, aby se mu všechny jeho touhy splnily, a nakonec se bude moci vrátit domů, zpátky k Bohu. To vysvětluje Caitanya-caritāmṛta (Madhya 22.37—39, 41):

Anyakāmī — oddaný si může přát něco jiného než službu lotosovým nohám Pána; yadi kare kṛṣṇera bhajana — ale pokud slouží Pánu Kṛṣṇovi; nā māgiteha kṛṣṇa tāre dena sva-caraṇa — Kṛṣṇa mu poskytne útočiště u Svých lotosových nohou, i když se o ně neucházel. Kṛṣṇa kahe — Pán říká; āmā bhaje — “On Mi slouží”; māge viṣaya-sukha — “ale touží po hmotném smyslovém požitku”. Amṛta chāḍi' viṣa māge — “Takový oddaný je jako člověk, který chce místo nektaru jed.” Ei baḍa mūrkha — “To je jeho hloupost.” Āmi—vijña. “Ale Já jsem zkušený.” Ei mūrkhe ’viṣaya' kene diba — “Proč bych měl takovému hlupákovi dávat špínu hmotného požitku?” Sva-caraṇāmṛta — “Raději mu poskytnu útočiště u Svých lotosových nohou.” ’Viṣaya' bhulāiba — “Nechám ho zapomenout na všechny hmotné touhy.” Kāma lāgi' kṛṣṇa bhaje — když někdo slouží Pánu pro smyslový požitek; paya kṛṣṇa-rase — výsledkem bude, že nakonec získá chuť sloužit Pánovým lotosovým nohám. Kāma chāḍi' 'dāsa' haite haya abhilāṣe — poté se vzdá všech hmotných tužeb a bude se chtít stát věčným služebníkem Pána.

Verš

yady atra naḥ svarga-sukhāvaśeṣitaṁ
sviṣṭasya sūktasya kṛtasya śobhanam
tenājanābhe smṛtimaj janma naḥ syād
varṣe harir yad-bhajatāṁ śaṁ tanoti

Synonyma

yadi — jestliže; atra — na této nebeské planetě; naḥ — nás; svarga-sukha-avaśeṣitam — cokoliv zbývá po užívání si nebeského štěstí; su-iṣṭasya — z dokonalé oběti; su-uktasya — z pilného studia védské literatury; kṛtasya — z vykonání milosrdného činu; śobhanam — výsledky; tena — díky tomuto výsledku; ajanābhe — v Bhārata-varṣe; smṛti-mat janma — zrození umožňující vzpomínat na lotosové nohy Pána; naḥ — nás; syāt — nechť je; varṣe — v zemi; hariḥ — Nejvyšší Osobnost Božství; yat — kde; bhajatām — oddaných; śam tanoti — zlepšuje příznivé podmínky.

Překlad

Nyní žijeme na nebeských planetách, což je nepochybně výsledkem našich vykonaných obřadů, zbožných činností a yajñí, jakož i studia Ved. Naše životy zde však jednoho dne skončí. Jestliže nám tehdy budou ještě zbývat nějaké zásluhy za naše zbožné činnosti, modlíme se, abychom se mohli znovu narodit v Bhārata-varṣe jako lidské bytosti schopné vzpomínat na lotosové nohy Nejvyšší Osobnosti Božství. Pán je tak laskavý, že na území Bhārata-varṣi Osobně přichází a zvětšuje štěstí jejích obyvatel.

Význam

Narodí-li se někdo na nebeských planetách, je to jistě výsledkem jeho zbožných činností, ale — jak uvádí Bhagavad-gītā (kṣīṇe puṇye martya-lokaṁ viśanti) — z těchto planet bude muset znovu sestoupit na Zemi. I polobozi se tedy po vyčerpání výsledků svých zbožných činností musí vrátit na Zemi a poté jednat jako obyčejní lidé. Nicméně si přejí—kdyby jim zbyla byť jen malá část zásluh za jejich zbožné činnosti — přijít do Bhārata-varṣi. Jinými slovy, aby se někdo narodil v Bhārata-varṣe, musí vykonat více zbožných činností než polobozi. V Bhārata-varṣe si je člověk přirozeně vědom Kṛṣṇy, a jestliže bude své vědomí Kṛṣṇy dále rozvíjet, jistě Kṛṣṇovou milostí zvětší své štěstí tím, že ve vědomí Kṛṣṇy dosáhne dokonalosti a velice snadno se vrátí domů, zpátky k Bohu. Zmínky o tom, že i polobozi chtějí přijít do této země, Bhārata-varṣi, nacházíme i na mnoha jiných místech védské literatury. Hlupák si může přát, aby za své zbožné činnosti dosáhl nebeských planet, ale i polobozi z nebeských planet chtějí přijít do Bhārata-varṣi a získat těla, která lze velmi snadno použít k rozvoji vědomí Kṛṣṇy. Śrī Caitanya Mahāprabhu proto opakovaně říká:

bhārata bhūmite haila manuṣya-janma yāra
janma sārthaka kari' kara para-upakāra

Lidská bytost zrozená na území Bhārata-varṣi má zvláštní výsadní právo rozvíjet vědomí Kṛṣṇy. Ti, kdo se již v Bhārata-varṣe narodili, by proto měli přijmout ponaučení ze śāster a od gurua a dokonale využít milosti Śrī Caitanyi Mahāprabhua k tomu, aby v plné míře vyvinuli vědomí Kṛṣṇy. Jestliže živá bytost dokonale využije vědomí Kṛṣṇy, vrátí se domů, zpátky k Bohu (yānti mad-yājino 'pi mām). Hnutí pro vědomí Kṛṣṇy proto šíří tuto možnost v lidské společnosti tím, že otevírá mnohá střediska po celém světě, aby se lidé mohli stýkat s jeho čistými oddanými, pochopit vědu o vědomí Kṛṣṇy a nakonec se vrátit domů, zpátky k Bohu.

Verš

śrī-śuka uvāca
jambūdvīpasya ca rājann upadvīpān aṣṭau haika upadiśanti sagarātmajair aśvānveṣaṇa imāṁ mahīṁ parito nikhanadbhir upakalpitān; tad yathā svarṇaprasthaś candraśukla āvartano ramaṇako mandarahariṇaḥ pāñcajanyaḥ siṁhalo laṅketi.

Synonyma

śrī-śukaḥ uvāca — Śrī Śukadeva Gosvāmī pokračoval; jambūdvīpasya — ostrova zvaného Jambūdvīp; ca — také; rājan — ó králi; upadvīpān aṣṭau — osm vedlejších ostrovů; ha — jistě; eke — někteří; upadiśanti — učenci popisují; sagara-ātma-jaiḥ — syny Mahārāje Sagara; aśva-anveṣaṇe — když se snažili najít svého ztraceného koně; imām — toto; mahīm — území; paritaḥ — všude; nikhanadbhiḥ — kopáním; upakalpitān — vytvořené; tat — to; yathā — následující; svarṇa-prasthaḥ — Svarṇaprastha; candra-śuklaḥ — Candraśukla; āvartanaḥ — Āvartana; ramaṇakaḥ — Ramaṇaka; mandara-hariṇaḥ — Mandarahariṇa; pāñcajanyaḥ — Pāñcajanya; siṁhalaḥ — Siṁhala; laṅkā — Laṅkā; iti — takto.

Překlad

Śrī Śukadeva Gosvāmī pravil: Můj milý králi, podle názoru některých učenců obklopuje Jambūdvīp osm menších ostrovů. Když synové Mahārāje Sagara hledali po celém světě svého ztraceného koně, rozkopávali zemi, a to vedlo ke vzniku těchto osmi přilehlých ostrovů. Jmenují se Svarṇaprastha, Candraśukla, Āvartana, Ramaṇaka, Mandarahariṇa, Pāñcajanya, Siṁhala a Laṅkā.

Význam

V Kūrma Purāṇě je následující výrok o touhách polobohů:

anadhikāriṇo devāḥ
svarga-sthā bhāratodbhavam
vāñchanty ātma-vimokṣārtha-
mudrekārthe ’dhikāriṇaḥ

Přestože mají polobozi vznešené postavení na nebeských planetách, přejí si sestoupit do Bhārata-varṣi na planetě Zemi. To naznačuje, že k pobytu v Bhārata-varṣe nejsou způsobilí ani polobozi. Když tedy ti, kdo se již v Bhārata-varṣe narodili, žijí jako kočky a psi, aniž by dokonale využili svého zrození v této zemi, lze je nepochybně považovat za nešťastníky.
Although the demigods are situated in exalted positions in the heavenly planets, they nevertheless desire to descend to the land of Bhārata-varṣa on the planet earth. This indicates that even the demigods are unfit to reside in Bhārata-varṣa. Therefore if persons already born in Bhārata-varṣa live like cats and dogs, not taking full advantage of their birth in this land, they are certainly unfortunate.

Verš

evaṁ tava bhāratottama jambūdvīpa-varṣa-vibhāgo yathopadeśam upavarṇita iti.

Synonyma

evam — tak; tava — tobě; bhārata-uttama — ó nejlepší z potomků Bharaty; jambūdvīpa-varṣa-vibhāgaḥ — části ostrova Jambūdvīpu; yathā-upadeśam — tak, jak jsem byl sám poučen od autorit; upavarṇitaḥ — vysvětlil; iti — takto.

Překlad

Můj milý králi Parīkṣite, ó nejlepší z potomků Bharaty Mahārāje, takto jsem ti popsal — jak jsem byl sám poučen — ostrov Bhārata-varṣu a jeho přilehlé ostrovy. Tyto ostrovy tvoří Jambūdvīp.

Význam

Takto končí Bhaktivedantovy výklady k devatenácté kapitole pátého zpěvu Śrīmad-Bhāgavatamu, nazvané “Popis ostrova Jambūdvīpu”.