Skip to main content

Śrīmad-bhāgavatam 5.8.14

Verš

kriyāyāṁ nirvartyamānāyām antarāle ’py utthāyotthāya yadainam abhicakṣīta tarhi vāva sa varṣa-patiḥ prakṛti-sthena manasā tasmā āśiṣa āśāste svasti stād vatsa te sarvata iti.

Synonyma

kriyāyām — uctívání Pána či vykonávání obřadů; nirvartyamānāyām — aniž by dokončil; antarāle — průběžně; api — ačkoliv; utthāya utthāya — opakovaně vstával; yadā — když; enam — kolouška; abhicakṣīta — viděl; tarhi vāva — tehdy; saḥ — on; varṣa-patiḥ — Mahārāja Bharata; prakṛti-sthena — šťastný; manasā — v mysli; tasmai — jemu; āśiṣaḥ āśāste — udělil požehnání; svasti — vše příznivé; stāt — nechť je; vatsa — ó můj milý koloušku; te — tobě; sarvataḥ — v každém ohledu; iti — takto.

Překlad

Když Mahārāja Bharata uctíval Pána nebo vykonával nějaký obřad, čas od času vstal, aniž dokončil své činnosti, a šel se podívat, kde jelínek je. Hledal ho, a když viděl, že mu nic neschází, byla jeho mysl a srdce spokojené a požehnal mu slovy: “Můj milý koloušku, kéž jsi po všech stránkách šťastný.”

Význam

Bharata Mahārāja byl k jelínkovi přitahovaný tak intenzívně, že se nedokázal soustředit na uctívání Pána či vykonávání svých obřadů. I když uctíval Božstvo, jeho mysl byla kvůli této nadměrné náklonnosti neklidná. Když se snažil meditovat, myslel jen na jelínka, kam asi odešel. Je-li naše mysl odvedena od uctívání, pak nám pouhé předvádění uctívání nepřinese žádný prospěch. Skutečnost, že Bharata Mahārāja musel čas od času vstávat a hledat jelínka, byla známkou toho, že poklesl z duchovní úrovně.