Śrīmad-bhāgavatam 5.8.15
Verš
Synonyma
anyadā — někdy (když kolouška neviděl); bhṛśam — velice; udvigna-manāḥ — jeho mysl plná úzkosti; naṣṭa-draviṇaḥ — který ztratil své bohatství; iva — jako; kṛpaṇaḥ — lakomý člověk; sa-karuṇam — žalostně; ati-tarṣeṇa — s velkou úzkostí; hariṇa-kuṇaka — od kolouška; viraha — odloučením; vihvala — vzrušený; hṛdaya — v mysli či srdci; santāpaḥ — jehož náklonnost; tam — na toho kolouška; eva — jen; anuśocan — neustále myslel; kila — jistě; kaśmalam — iluzi; mahat — velkou; abhirambhitaḥ — obdržel; iti — takto; ha — jistě; uvāca — pravil.
Překlad
Když Bharata Mahārāja někdy jelínka neviděl, jeho mysl to velmi rozrušilo. Začal se chovat jako lakomec, který je navýsost nešťastný ze ztráty svého nabytého bohatství. Když jelínek zmizel, krále to naplnilo úzkostí a v důsledku odloučení naříkal. Takto propadl iluzi a hovořil následovně.
Význam
Když chudý člověk ztratí nějaké peníze či zlato, ihned ho to velmi rozruší. I mysl Mahārāje Bharaty byla rozrušená, když neviděl jelínka. To je příklad toho, jak může být přeorientována připoutanost. Je-li naše připoutanost zaměřená na službu Pánu, děláme pokrok. Śrīla Rūpa Gosvāmī se modlil k Pánu, aby ho služba Jemu přitahovala stejně přirozeně, jako se navzájem přitahují mladí muži a mladé ženy. Śrī Caitanya Mahāprabhu projevil takovou připoutanost k Pánu, když skočil do moře nebo když v noci naříkal následkem odloučení. Je-li však naše připoutanost místo k Pánu nasměrovaná k hmotným věcem, poklesneme z duchovní úrovně.