SB 5.8.25

kiṁ vātmaja-viśleṣa-jvara-dava-dahana-śikhābhir upatapyamāna-hṛdaya-sthala-nalinīkaṁ mām upasṛta-mṛgī-tanayaṁ śiśira-śāntānurāga-guṇita-nija-vadana-salilāmṛtamaya-gabhastibhiḥ svadhayatīti ca.
Překlad slovo od slova: 
kim — nebo je možné; ātma-ja — od syna; viśleṣa — kvůli odloučení; jvara — teplo; dava-dahana — lesního požáru; śikhābhiḥ — plameny; upatapyamāna — spalované; hṛdaya — srdce; sthala-nalinīkam — přirovnané k červenému lotosu; mām — na mě; upasṛta-mṛgī-tanayam — jemuž se potomek jelena tolik poddával; śiśira-śānta — tak klidná a chladná; anurāga — z lásky; guṇita — teče; nija-vadana-salila — voda z jeho úst; amṛta-maya — jako nektar; gabhastibhiḥ — měsíčními paprsky; svadhayati — dává mi potěšení; iti — takto; ca — a.
Překlad: 
Poté, co se Mahārāja Bharata zahleděl do měsíčního svitu, mluvil i nadále jako šílený: Potomek jelena se mi tolik poddával a byl mi tak drahý, že odloučení od něho cítím jako odloučení od vlastního syna. Horečka této odluky pálí tak, že trpím, jako kdyby mě zachvátil lesní požár. Mé srdce, které je jako červený lotos, nyní plane. Měsíc vidí mé soužení, a proto mě jistě polévá svým zářícím nektarem, stejně jako přítel smáčí vodou přítele, jenž má vysokou horečku. Tak mi měsíc přináší štěstí.
Význam: 

Podle ajurvédského léčení má na člověka s vysokou horečkou někdo vychrstnout vodu, kterou předtím kloktal. To horečku sníží. I když byl Bharata Mahārāja velice zarmoucený kvůli odloučení od svého takzvaného syna — jelínka — myslel si, že měsíc ho polévá kloktanou vodou ze svých úst, a snižuje tak jeho vysokou horečku, která ho spaluje následkem odluky od jelínka.