Śrīmad-bhāgavatam 6.11.9
Verš
vilokya taṁ vajra-dharo ’tyamarṣitaḥ
sva-śatrave ’bhidravate mahā-gadām
cikṣepa tām āpatatīṁ suduḥsahāṁ
jagrāha vāmena kareṇa līlayā
sva-śatrave ’bhidravate mahā-gadām
cikṣepa tām āpatatīṁ suduḥsahāṁ
jagrāha vāmena kareṇa līlayā
Synonyma
vilokya — když viděl; tam — jeho (Vṛtrāsuru); vajra-dharaḥ — ten, kdo svírá blesk (král Indra); ati — velice; amarṣitaḥ — nesnášenlivý; sva — svému; śatrave — k nepříteli; abhidravate — běžel; mahā-gadām — velmi mocný kyj; cikṣepa — hodil; tām — ten (kyj); āpatatīm — letící na něho; su-duḥsahām — jemuž je nesmírně těžké se ubránit; jagrāha — chytil; vāmena — levou; kareṇa — rukou; līlayā — velice snadno.
Překlad
Když nebeský král Indra viděl Vṛtrāsurovo rozpoložení, nemohl to snést a hodil po něm jeden ze svých velkých kyjů, kterým je nesmírně těžké se ubránit. Vṛtrāsura ho však v letu snadno chytil levou rukou.