Śrīmad-bhāgavatam 6.13.15
Verš
sa āvasat puṣkara-nāla-tantūn
alabdha-bhogo yad ihāgni-dūtaḥ
varṣāṇi sāhasram alakṣito ’ntaḥ
sañcintayan brahma-vadhād vimokṣam
alabdha-bhogo yad ihāgni-dūtaḥ
varṣāṇi sāhasram alakṣito ’ntaḥ
sañcintayan brahma-vadhād vimokṣam
Synonyma
saḥ — on (Indra); āvasat — žil; puṣkara-nāla-tantūn — v síti vláken lotosového stonku; alabdha-bhogaḥ — aniž by se mu dostávalo jakéhokoliv hmotného pohodlí (prakticky hladověl po všech hmotných potřebách); yat — co; iha — zde; agni-dūtaḥ — bůh ohně jakožto posel; varṣāṇi — nebeských let; sāhasram — tisíc; alakṣitaḥ — neviditelný; antaḥ — v srdci; sañcintayan — neustále myslící na; brahma-vadhāt — od zabití brāhmaṇy; vimokṣam — osvobození.
Překlad
Král Indra neustále myslel na to, jak by se mohl zbavit hříšné reakce za zabití brāhmaṇy. Žil tisíc let v jezeře, v jemných vláknech stonku lotosového květu, pro všechny neviditelný. Bůh ohně, který mu obvykle nosil jeho podíl ze všech yajñí, se bál vstoupit do vody, takže Indra prakticky hladověl.