SB 6.13.8-9
mātṛ-hācārya-hāghavān
śvādaḥ pulkasako vāpi
śuddhyeran yasya kīrtanāt
śraddhānvito 'smābhir anuṣṭhitena
hatvāpi sabrahma-carācaraṁ tvaṁ
na lipyase kiṁ khala-nigraheṇa
Bṛhad-viṣṇu Purāṇa uvádí:
nāmno hi yāvatī śaktiḥ
pāpa-nirharaṇe hareḥ
tāvat kartuṁ na śaknoti
pātakaṁ pātakī naraḥ
Rovněž v Prema-vivartě od Jagadānandy Paṇḍita je řečeno:
eka kṛṣṇa-nāme pāpīra yata pāpa-kṣaya
bahu janme sei pāpī karite nāraya
To znamená, že jedním vyslovením svatého jména Pána může být člověk oproštěn od reakcí za více hříchů, než kolik si jen dovede představit, že by spáchal. Svaté jméno má takovou duchovní sílu, že prostým jeho zpíváním se lze zbavit reakcí za všechny hříšné činnosti. Co potom říci o těch, kdo svaté jméno zpívají pravidelně nebo pravidelně uctívají Božstva? Takoví očištění oddaní mají osvobození od hříšných reakcí zaručené. To ovšem neznamená, že se má člověk záměrně dopouštět hříšných činů a považovat se za zbaveného reakcí, protože zpívá svaté jméno. Takové uvažování je nanejvýš odporným přestupkem u lotosových nohou svatého jména. Nāmno balād yasya hi pāpa-buddhiḥ — Pánovo svaté jméno má sílu neutralizovat všechny hříšné činnosti, ale pokud někdo při jeho zpívání opakovaně a záměrně hřeší, je odsouzený.
V těchto verších jsou vyjmenováváni ti, kdo se dopouštějí různých hříšných činů. V Manu-saṁhitě jsou uvedena následující jména: Syn, kterého zplodil brāhmaṇa a který se narodil z lůna śūdrānī, se nazývá pāraśava či niṣāda — lovec, který je navyklý krást. Syn zplozený niṣādou v lůně śūdrānī se nazývá pukkasa. Dítě zplozené kṣatriyou v lůně dcery śūdry se nazývá ugra. Dítě zplozené śūdrou v lůně dcery kṣatriyi se nazývá kṣattā. Dítě zplozené kṣatriyou v lůně ženy nižší třídy se nazývá śvāda neboli pojídač psů. Všichni takoví potomci jsou považováni za nesmírně hříšné, ale svaté jméno Nejvyšší Osobnosti Božství je tak mocné, že zpíváním Hare Kṛṣṇa mantry se mohou očistit.
Hnutí Hare Kṛṣṇa nabízí příležitost k očištění každému, bez ohledu na původ. Śrīmad-Bhāgavatam (2.4.18) potvrzuje:
kirāta-hūṇāndhra-pulinda-pulkaśā
ābhīra-śumbhā yavanāḥ khasādayaḥ
ye 'nye ca pāpā yad-apāśrayāśrayāḥ
śudhyanti tasmai prabhaviṣṇave namaḥ
“Kirātové, Hūṇové, Āndhrové, Pulindové, Pulkaśové, Ābhīrové, Śumbhové, Yavanové, členové ras Khasa i jiní lidé propadlí hříšným činnostem mohou být očištěni přijetím útočiště u oddaných Pána, neboť Pán představuje svrchovanou moc. Vzdávám Mu proto uctivé poklony.” Dokonce i takové hříšné osoby se mohou bezpochyby očistit, budou-li zpívat svaté jméno Pána pod vedením čistého oddaného.
Mudrci zde povzbuzují krále Indru, aby zabil Vṛtrāsuru i za cenu toho, že se dopustí hříchu zabití brāhmaṇy (brahma-hatyā), a zaručují mu, že ho zbaví hříšných reakcí vykonáním aśvamedha-yajñi. Takové předem naplánované odčinění však hříšnou osobu neosvobodí. To uvidíme v následujícím verši.
