Hlavní záložky

KAPITOLA ČTRNÁCTÁ: Nářek krále Citraketua

V této čtrnácté kapitole se Parīkṣit Mahārāja ptá svého duchovního mistra, Śukadeva Gosvāmīho, jak se mohl takový démon jako Vṛtrāsura stát vznešeným oddaným. V této souvislosti přichází na řadu rozmluva o minulém životě Vṛtrāsury, která obsahuje příběh o Citraketuovi a jeho nářku nad smrtí svého syna.

Mezi mnoha milióny živých bytostí je lidských bytostí nesmírně málo a z těch lidských bytostí, které jsou skutečně zbožné, jich jen hrstka dychtí po vysvobození z hmotné existence. Mezi mnoha tisíci lidí, kteří se chtějí zbavit hmotné existence, je jeden člověk prostý nežádoucí společnosti či hmotného znečištění. A z mnoha miliónů takových osvobozených osob se možná jedna stane oddaným Pána Nārāyaṇa. Tito oddaní jsou proto nesmírně vzácní. Jelikož bhakti, oddaná služba, není obyčejná věc, Parīkṣita Mahārāje udivilo, že asura mohl dosáhnout vznešeného postavení oddaného. Parīkṣit Mahārāja měl určité pochybnosti, a proto se otázal Śukadeva Gosvāmīho, který pak hovořil o Vṛtrāsurovi v jeho minulém životě, kdy žil jako Citraketu, král Śūraseny.

Citraketu, který neměl žádné syny, se měl možnost setkat s velkým mudrcem Aṅgirou. Když se Aṅgirā ptal krále, jak se mu daří, král vyjevil příčinu svého zármutku, a milostí velkého mudrce proto králova první manželka, Kṛtadyuti, porodila syna, který byl příčinou štěstí i nářku. Král a s ním i všichni obyvatelé paláce byli po narození tohoto syna nesmírně šťastní. Spolumanželky však Kṛtadyuti záviděly a později podaly chlapci jed. Citraketu byl smrtí svého syna šokován. Tehdy ho přišli navštívit Nārada Muni a Aṅgirā.

SB 6.14.1 — Král Parīkṣit se otázal Śukadeva Gosvāmīho: Ó učený brāhmaṇo, démoni jsou obvykle hříšní, neboť jsou posedlí kvalitami vášně a nevědomosti. Jak tedy mohl Vṛtrāsura dosáhnout tak vznešené lásky k Nejvyšší Osobnosti Božství, Nārāyaṇovi?
SB 6.14.2 — Polobozi setrvávající v kvalitě dobra a velcí světci zbavení znečištění hmotným požitkem stěží kdy vykonávají čistou oddanou službu u lotosových nohou Mukundy. (Jak se tedy mohl Vṛtrāsura stát takovým velkým oddaným?)
SB 6.14.3 — V tomto hmotném světě existuje tolik živých bytostí, kolik je atomů. Mezi nimi je velice málo lidských bytostí, a z nich jen hrstka má zájem dodržovat náboženské zásady.
SB 6.14.4 — Ó nejlepší z brāhmaṇů, Śukadeve Gosvāmī, z mnoha lidí, kteří dodržují náboženské zásady, jich jen velmi málo touží po osvobození od hmotné existence. Z mnoha tisíců, kteří touží po osvobození, ho možná jeden skutečně dosáhne a vzdá se hmotné připoutanosti ke společnosti, přátelství, lásce, zemi, domovu, manželce a dětem. A mezi mnoha tisíci takových osvobozených osobností je ten, kdo chápe skutečný význam osvobození, velice vzácný.
SB 6.14.5 — Ó velký mudrci, z mnoha miliónů osvobozených osob vlastnících dokonalé poznání o osvobození je možná jeden oddaný Pána Nārāyaṇa, Kṛṣṇy. Takoví oddaní, kteří jsou naprosto klidní, jsou nesmírně vzácní.
SB 6.14.6 — Vṛtrāsura se nacházel v planoucím ohni bitvy a byl to ohavný, hříšný démon, který neustále znepokojoval a zastrašoval druhé. Jak si mohl být takový démon tolik vědom Kṛṣṇy?
SB 6.14.7 — Můj drahý pane, Śukadeve Gosvāmī, přestože byl Vṛtrāsura hříšný démon, projevil udatnost nanejvýš vznešeného kṣatriyi a uspokojil v bitvě Pána Indru. Jak mohl být takový démon velkým oddaným Pána Kṛṣṇy? Tyto protiklady ve mně vyvolávají velkou pochybnost a touhu o těchto věcech od tebe naslouchat.
SB 6.14.8 — Śrī Sūta Gosvāmī řekl: Když Śukadeva Gosvāmī, nejmocnější mudrc, vyslechl inteligentní otázku Mahārāje Parīkṣita, s velkou náklonností začal svému žákovi odpovídat.
SB 6.14.9 — Śrī Śukadeva Gosvāmī pravil: Ó králi, povím ti tutéž historii, kterou jsem vyslechl z úst Vyāsadeva, Nārady a Devaly. Prosím, poslouchej pozorně.
SB 6.14.10 — Ó králi Parīkṣite, v provincii Śūrasena žil král jménem Citraketu, který vládl celé Zemi. Za jeho vlády Země vydávala vše potřebné pro život.
SB 6.14.11 — Citraketu měl deset miliónů manželek, ale přestože byl plně schopen plodit děti, neobdařila ho dítětem ani jediná. Shodou okolností byly všechny jeho manželky neplodné.
SB 6.14.12 — Citraketu, manžel těchto mnoha miliónů žen, byl obdařený krásou, velkodušností a mládím. Narodil se ve vysoce postavené rodině, měl úplné vzdělání a byl bohatý a vznešený. Přestože však oplýval všemi těmito přednostmi, byl plný úzkosti, jelikož neměl syna.
SB 6.14.13 — Všechny jeho královny měly nádherné obličeje s přitažlivýma očima, ale přesto ani jeho bohatství, stovky a tisíce královen, ani země, jejímž byl svrchovaným vlastníkem, mu nepřinášely štěstí.
SB 6.14.14 — Jednou když mocný mudrc jménem Aṅgirā cestoval po celém vesmíru, nevázaný žádnými povinnostmi, ze své dobré vůle přišel do paláce krále Citraketua.
SB 6.14.15 — Král Citraketu okamžitě vstal z trůnu a obřadně ho uctil. Nabídl mu vodu k pití a jídlo, a vykonal tak svou povinnost hostitele, jenž má vznešeného hosta. Když byl ṛṣi pohodlně usazen, král, ovládající svou mysl a smysly, usedl na zem k jeho nohám.
SB 6.14.16 — Ó králi Parīkṣite, když Citraketu seděl pokorně skloněný u mudrcových lotosových nohou, velký mudrc mu vyslovil uznání za jeho pokoru a pohostinnost. Oslovil ho následovně.
SB 6.14.17 — Velký mudrc Aṅgirā řekl: Můj milý králi, doufám, že se tvému tělu a mysli a tvým královským společníkům a příslušenství dobře daří. Je-li sedm složek hmotné přírody (celková hmotná energie, ego a pět předmětů smyslového požitku) v náležitém pořádku, živá bytost nacházející se pod pokryvem hmotných prvků je šťastná. Bez těchto sedmi prvků nemůže nikdo existovat. Podobně i krále vždy chrání sedm základních prvků — jeho učitel (svāmī či guru), ministři, království, pevnost, pokladnice, královské zákony a přátelé.
SB 6.14.18 — Ó králi, ó pane lidstva, když král přímo závisí na svých společnících a řídí se jejich pokyny, je šťastný. Šťastní jsou i jeho společníci, když mu obětují své dary a činnosti a jednají podle jeho příkazů.
SB 6.14.19 — Ó králi, jsou tvé manželky, občané, tajemníci, služebníci a obchodníci, kteří prodávají koření a olej, pod tvou kontrolou? Máš plnou kontrolu i nad ministry, obyvateli svého paláce, guvernéry svých provincií, svými syny a dalšími poddanými?
SB 6.14.20 — Je-li mysl krále plně ovládnutá, všichni členové jeho rodiny a vládní úředníci jsou mu podřízeni. Guvernéři jeho provincií předkládají daně včas, aniž by kladli odpor; co potom říci o méně významných služebnících?
SB 6.14.21 — Ó králi Citraketu, vidím, že tvá mysl není spokojená. Zdá se, že jsi nedosáhl svého vytouženého cíle. Je tomu tak kvůli tobě samotnému, nebo to způsobili druzí? Na tvé bledé tváři se zračí hluboká úzkost.
SB 6.14.22 — Śukadeva Gosvāmī řekl: Ó králi Parīkṣite, ačkoliv velký mudrc Aṅgirā věděl vše, položil králi tyto otázky. Král Citraketu, který si přál mít syna, se tedy s velkou pokorou hluboce poklonil a promluvil k mudrci následovně.
SB 6.14.23 — Král Citraketu řekl: Ó velký Aṅgiro, díky askezi, poznání a transcendentálnímu samādhi jsi osvobozený od všech hříšných reakcí. Jako dokonalý yogī proto chápeš všechny vnější a vnitřní záležitosti, které se týkají vtělených, podmíněných duší, jako jsme my.
SB 6.14.24 — Ó velká duše, je ti známé vše, a přesto se mě ptáš, proč jsem plný úzkosti. Na tvůj pokyn ti tedy vyjevím příčinu.
SB 6.14.25 — Tak jako člověka, jehož sužuje hlad a žízeň, netěší vnější uspokojení květinovými girlandami nebo santálovou pastou, mě netěší má říše, bohatství či vlastnictví — které jsou žádoucí i pro velké polobohy — protože nemám syna.
SB 6.14.26 — Proto prosím, ó velký mudrci, zachraň mě a mé předky, kteří klesáme do temnoty pekla následkem toho, že nemám žádného potomka. Laskavě něco učiň, abych mohl mít syna, který by nás vysvobodil z pekelných podmínek.
SB 6.14.27 — Aṅgirā Ṛṣi, který se narodil z mysli Pána Brahmy, byl k Mahārājovi Citraketuovi v odpověď na jeho žádost velice milostivý. Jelikož byl nesmírně mocnou osobností, vykonal oběť, ve které nabídl sladkou rýži Tvaṣṭovi.
SB 6.14.28 — Ó nejlepší z Bhāratovců, Mahārāji Parīkṣite, zbytky jídla obětovaného v yajñi dal velký mudrc Aṅgirā první a nejpřednější z miliónů Citraketuových královen, která se jmenovala Kṛtadyuti.
SB 6.14.29 — Velký mudrc poté řekl: “Ó vznešený králi, budeš mít syna, který bude příčinou radosti i nářku.” Pak odešel, aniž by čekal na Citraketuovu odpověď.
SB 6.14.30 — Tak jako Kṛttikādevī počala dítě jménem Skanda (Kārttikeya), když od Agniho získala semeno Pána Śivy, Kṛtadyuti otěhotněla poté, co snědla zbytky jídla z yajñi vykonané Aṅgirou a získala semeno od Citraketua.
SB 6.14.31 — Ó králi Parīkṣite, když královna Kṛtadyuti obdržela semeno od Mahārāje Citraketua, krále Śūraseny, postupně spěla do pokročilého stádia těhotenství, stejně jako měsíc dorůstá během jasných čtrnácti dnů.
SB 6.14.32 — Poté se v pravý čas králi narodil syn. Tato zpráva naplnila všechny obyvatele státu Śūrasena nesmírnou radostí.
SB 6.14.33 — Král Citraketu měl obzvláště velkou radost. Poté, co se očistil koupelí a ozdobil šperky, nechal učené brāhmaṇy dítěti požehnat a vykonat obřad u příležitosti zrození.
SB 6.14.34 — Brāhmaṇům, kteří se podíleli na obřadu, dal král milodarem zlato, stříbro, oděvy, šperky, vesnice, koně a slony, jakož i šest set miliónů krav.
SB 6.14.35 — Stejně jako mrak sesílá vodu na zemi bez rozlišování, velkomyslný král Citraketu s touhou zvětšit slávu, bohatství a délku života svého syna rozdával jako déšť veškeré kýžené věci každému.
SB 6.14.36 — Když chudý člověk získá s velkými potížemi nějaké peníze, jeho zalíbení v nich ze dne na den vzrůstá. Podobně když král Citraketu po velkých nesnázích obdržel syna, jeho láska k němu rostla každým dnem.
SB 6.14.37 — Matčina připoutanost a pozornost věnovaná dítěti přehnaně rostla; stejně jako otcova. Ostatní manželky byly při pohledu na Kṛtadyutina syna nesmírně vzrušené horečnatou touhou mít také syny.
SB 6.14.38 — S tím, jak se král Citraketu pečlivě staral o svého syna, rostla jeho láska ke královně Kṛtadyuti, zatímco jeho láska k ostatním manželkám, které byly bezdětné, se postupně vytrácela.
SB 6.14.39 — Ostatní královny byly ze své bezdětnosti velice nešťastné. Jelikož je král zanedbával, naříkaly a plny závisti se proklínaly.
SB 6.14.40 — Manželku, která nemá syny, její manžel doma zanedbává a spolumanželky ji haní jako služebnou. Taková žena je po všech stránkách odsouzená za svůj hříšný život.
SB 6.14.41 — Dokonce i služebným, které neustále slouží manželovi, se od něho dostává úcty. Nemají tedy proč naříkat. My jsme ale služebnice služebné, a tím pádem ty největší nešťastnice.
SB 6.14.42 — Śrī Śukadeva Gosvāmī pokračoval: Kṛtadyutiny spolumanželky, zanedbávané svým manželem a hledící na její bohatství plynoucí z toho, že měla syna, neustále planuly závistí, která se stala velice silnou.
SB 6.14.43 — S tím, jak jejich závist rostla, přišly o inteligenci. Měly tvrdé srdce a nemohly snést královu nevšímavost, a proto nakonec podaly jeho synovi jed.
SB 6.14.44 — Královna Kṛtadyuti neměla o jedu podaném svými spolumanželkami ani zdání a chodila po domě s přesvědčením, že její syn tvrdě spí. Nevěděla, že je mrtvý.
SB 6.14.45 — Královna Kṛtadyuti, která byla velice inteligentní, si myslela, že dítě spí již dost dlouho, a pokynula chůvě: “Má milá přítelkyně, přines mi prosím mého syna.”
SB 6.14.46 — Když služebná přišla k ležícímu dítěti, viděla, že má oči obrácené v sloup. Nejevilo žádné známky života a všechny jeho smysly byly nečinné. Jakmile pochopila, že zemřelo, vykřikla: “Teď jsem ztracená!” a zhroutila se na zem.
SB 6.14.47 — Služebná se v nesmírném vzrušení bila oběma rukama do prsou a vykřikovala slova plná lítosti. Královna slyšela její pronikavý hlas, okamžitě tam přišla, a když přistoupila ke svému synovi, uviděla, že náhle zemřel.
SB 6.14.48 — Za velkého nářku královna ztratila vědomí a upadla na zem s rozcuchanými vlasy a rozhozenými šaty.
SB 6.14.49 — Ó králi Parīkṣite, všichni obyvatelé paláce, muži i ženy, tam přispěchali, když slyšeli hlasitý křik, a se stejným zármutkem začali bědovat i oni. Královny, které podaly jed, také okázale plakaly, plně si vědomy svého přestupku.
SB 6.14.50-51 — Když král Citraketu slyšel, že jeho syn z neznámých důvodů zemřel, téměř oslepl. Jelikož ho měl velice rád, jeho nářek sílil jako planoucí oheň, a cestou ke svému mrtvému dítěti každou chvíli uklouzl a spadl na zem. Když v přítomnosti svých ministrů, dalších úředníků a učených brāhmaṇů přistoupil k nohám dítěte, omdlel a jeho vlasy a šaty se rozlétly. Poté, co znovu nabyl vědomí, ztěžka dýchal, oči měl plné slz a nemohl mluvit.
SB 6.14.52 — Když královna viděla svého manžela, krále Citraketua, jak tone ve velkém nářku, a když viděla mrtvé dítě, které bylo jediným synem v rodině, bědovala nejrůznějšími způsoby. To zvětšovalo bolest v hloubi srdcí všech obyvatel paláce, ministrů a brāhmaṇů.
SB 6.14.53 — Květinová girlanda, která zdobila královninu hlavu, spadla a její vlasy se rozlétly. Kanoucí slzy jí rozpouštěly černé barvivo na řasách a smáčely její prsa, pokrytá kuṅkumovým práškem. Jak naříkala nad ztrátou svého syna, její hlasitý pláč připomínal sladký zpěv ptáka kurarī.
SB 6.14.54 — Běda, ó Prozřetelnosti, ó Stvořiteli, projevuješ nezkušenost v tvoření, protože jsi nechal zemřít syna ještě za života jeho otce, a tak jsi jednal v protikladu ke Svým vlastním zákonům tvoření. Chceš-li odporovat těmto zákonům, pak jsi jistě nepřítelem živých bytostí a nejsi ani trochu milostivý.
SB 6.14.55 — Můj Pane, můžeš říci, že neexistuje takový zákon, podle něhož by otec musel zemřít za života svého syna a syn se musel narodit za života svého otce, jelikož každý žije a umírá podle svých plodonosných činností. Je-li však plodonosné jednání tak mocné, že na něm závisí zrození a smrt, pak není třeba vládce, Boha. A jestliže říkáš, že vládce je zapotřebí, protože hmotná energie nemá sílu jednat, pak lze odpovědět, že narušuje-li plodonosné jednání citová pouta, která jsi stvořil, nikdo nebude vychovávat děti s láskou; místo toho je každý krutě zanedbá. Jelikož přesekáváš pouta citové náklonnosti, která nutí rodiče vychovávat své dítě, vypadá to, že jsi nezkušený a postrádáš inteligenci.
SB 6.14.56 — Můj drahý synu, jsem bezmocná a velice zarmoucená; neměl bys mě opouštět. Jen pohleď na svého naříkajícího otce. Jsme bezmocní, protože bez syna budeme muset trpět v nejtemnějších oblastech pekla. Jsi naše jediná naděje, která nás odtamtud může vysvobodit. Proto tě žádám, abys nešel s nemilosrdným Yamou už ani o krok dále.
SB 6.14.57 — Můj milý synu, spal jsi již dlouho. Nyní prosím vstaň. Tvoji kamarádi tě volají, chtějí si s tebou hrát. Jistě máš velký hlad; vstaň tedy prosím, pij z mého prsu a odstraň naše zoufalství.
SB 6.14.58 — Můj milý synu, všechno štěstí mě opustilo, protože již nevidím tvůj nepatrný úsměv. Zavřel jsi oči navěky. Z toho usuzuji, že jsi byl odveden z této planety na jinou, ze které se nikdy nevrátíš. Můj milý synu, již neslyším tvůj příjemný hlas.
SB 6.14.59 — Śrī Śukadeva Gosvāmī pokračoval: Hluboce zarmoucený král Citraketu začal vedle své manželky, která naříkala pro svého mrtvého syna, hlasitě plakat s otevřenými ústy.
SB 6.14.60 — Když král a královna naříkali, všichni jejich následovníci, muži i ženy, se k nim přidali. Obyvatelé celého království byli kvůli nenadálému neštěstí téměř v bezvědomí.
SB 6.14.61 — Když velký mudrc Aṅgirā porozuměl, že král téměř zemřel v oceánu nářku, vydal se tam s Nāradou Ṛṣim.