SB 6.14.47

tasyās tadākarṇya bhṛśāturaṁ svaraṁ
ghnantyāḥ karābhyām ura uccakair api
praviśya rājñī tvarayātmajāntikaṁ
dadarśa bālaṁ sahasā mṛtaṁ sutam
Překlad slovo od slova: 
tasyāḥ — její (služebné); tadā — tehdy; ākarṇya — když slyšela; bhṛśa-āturam — plný lítosti a vzrušený; svaram — hlas; ghnantyāḥ — bijící; karābhyām — rukama; uraḥ — hruď; uccakaiḥ — hlasitě; api — také; praviśya — vstoupila; rājñī — královna; tvarayā — spěšně; ātmaja-antikam — poblíž svého syna; dadarśa — viděla; bālam — dítě; sahasā — náhle; mṛtam — mrtvý; sutam — syn.
Překlad: 
Služebná se v nesmírném vzrušení bila oběma rukama do prsou a vykřikovala slova plná lítosti. Královna slyšela její pronikavý hlas, okamžitě tam přišla, a když přistoupila ke svému synovi, uviděla, že náhle zemřel.