Śrīmad-bhāgavatam 6.4.35-39
Verš
iti stutaḥ saṁstuvataḥ
sa tasminn aghamarṣaṇe
prādurāsīt kuru-śreṣṭha
bhagavān bhakta-vatsalaḥ
pralambāṣṭa-mahā-bhujaḥ
cakra-śaṅkhāsi-carmeṣu-
dhanuḥ-pāśa-gadā-dharaḥ
prasanna-vadanekṣaṇaḥ
vana-mālā-nivītāṅgo
lasac-chrīvatsa-kaustubhaḥ
sphuran-makara-kuṇḍalaḥ
kāñcy-aṅgulīya-valaya-
nūpurāṅgada-bhūṣitaḥ
bibhrat tribhuvaneśvaraḥ
vṛto nārada-nandādyaiḥ
pārṣadaiḥ sura-yūthapaiḥ
stūyamāno ’nugāyadbhiḥ
siddha-gandharva-cāraṇaiḥ
Synonyma
śrī-śukaḥ uvāca — Śrī Śukadeva Gosvāmī řekl; iti — takto; stutaḥ — velebený; saṁstuvataḥ — Dakṣi, který pronášel modlitby; saḥ — ten Nejvyšší Pán, Osobnost Božství; tasmin — na tom; aghamarṣaṇe — svatém místě proslulém jako Aghamarṣaṇa; prādurāsīt — zjevil se; kuru-śreṣṭha — ó nejlepší z kuruovské dynastie; bhagavān — Nejvyšší Pán, Osobnost Božství; bhakta-vatsalaḥ — který je velice laskavý ke Svým oddaným; kṛta-pādaḥ — Jehož lotosové nohy spočívaly; suparṇa-aṁse — na hřbetě Jeho přepravce Garuḍy; pralamba — velmi dlouhých; aṣṭa-mahā-bhujaḥ — měl osm mocných paží; cakra — disk; śaṅkha — lastura; asi — meč; carma — štít; iṣu — šíp; dhanuḥ — luk; pāśa — provaz; gadā — kyj; dharaḥ — držel; pīta-vāsāḥ — se žlutými šaty; ghana-śyāmaḥ — Jehož barva těla byla výrazně tmavě modrá; prasanna — velmi radostný; vadana — Jehož obličej; īkṣaṇaḥ — a pohled; vana-mālā — girlandou z lesních květů; nivīta-aṅgaḥ — Jehož tělo bylo od krku až k nohám ozdobené; lasat — zářící; śrīvatsa-kaustubhaḥ — drahokam zvaný Kaustubha a znak Śrīvatsa; mahā-kirīṭa — neobyčejně velké a oslnivé helmice; kaṭakaḥ — kruh; sphurat — třpytící se; makara-kuṇḍalaḥ — náušnice připomínající žraloky; kāñcī — s pásem; aṅgulīya — prsteny; valaya — náramky; nūpura — nákotníčky; aṅgada — ozdoby paží; bhūṣitaḥ — ozdobený; trai-lokya-mohanam — uchvacující tři světy; rūpam — Jeho tělesné rysy; bibhrat — zářící; tri-bhuvana — tří světů; īśvaraḥ — Nejvyšší Pán; vṛtaḥ — obklopený; nārada — vznešenými oddanými v čele s Nāradou; nanda-ādyaiḥ — a dalšími, jako je Nanda; pārṣadaiḥ — kteří jsou všichni věčnými společníky; sura-yūthapaiḥ — jakož i hlavními z polobohů; stūyamānaḥ — oslavovaný; anugāyadbhiḥ — následující Ho písněmi; siddha-gandharva-cāraṇaiḥ — Siddhy, Gandharvy a Cāraṇy.
Překlad
Śrī Śukadeva Gosvāmī řekl: Hariho, Nejvyšší Osobnost Božství, který má nesmírně rád Své oddané, Dakṣovy modlitby velice potěšily, a zjevil se proto na onom svatém místě zvaném Aghamarṣaṇa. Ó Mahārāji Parīkṣite, nejlepší z kuruovské dynastie, lotosové nohy Pána spočívaly na hřbetě Jeho přepravce Garuḍy. Zjevil se s osmi dlouhými, mocnými a velice krásnými pažemi. V rukách měl disk, lasturu, meč, štít, šíp, luk, provaz a kyj — v každé ruce po jedné zbrani, a všechny se nádherně leskly. Jeho šaty byly žluté a tělo mělo temně modrou barvu. Jeho oči a obličej byly plné radosti a okolo krku měl dlouhou girlandu z květů, která mu sahala až k nohám. Hruď Mu zdobil drahokam Kaustubha a znak Śrīvatsa. Na hlavě měl oslnivě zářící kulatou helmici a uši Mu zdobily náušnice ve tvaru žraloků. Všechny tyto ozdoby byly neobyčejně krásné. Kolem pasu měl zlatý pás, na rukách náramky, na prstech prsteny a na nohách nákotníčky. Pán Hari, který přitahuje všechny živé bytosti ve třech světech, takto ozdobený různými šperky, je známý jako Puruṣottama, nejlepší ze všech osobností. Doprovázeli Ho velcí oddaní, jako je Nārada, Nanda a všichni hlavní polobozi v čele s nebeským králem Indrou, a obyvatelé různých vyšších planetárních soustav, jako je Siddhaloka, Gandharvaloka a Cāraṇaloka. Tito oddaní byli po obou stranách Pána i za Ním a neustále Mu obětovali své modlitby.