SB 7.14.1

śrī-yudhiṣṭhira uvāca
gṛhastha etāṁ padavīṁ
vidhinā yena cāñjasā
yāyād deva-ṛṣe brūhi
mādṛśo gṛha-mūḍha-dhīḥ
Překlad slovo od slova: 
śrī-yudhiṣṭhiraḥ uvāca — Yudhiṣṭhira Mahārāja řekl; gṛhasthaḥ — ten, kdo žije se svou rodinou; etām — toto (proces uvedený v minulé kapitole); padavīm — osvobození; vidhinā — podle pokynů védských písem; yena — čím; ca — také; añjasā — snadno; yāyāt — může získat; deva-ṛṣe — ó velký mudrci mezi polobohy; brūhi — prosím vysvětli; mādṛśaḥ — jako jsem já; gṛha-mūḍha-dhīḥ — naprosto neznalý cíle života.
Překlad: 
Mahārāja Yudhiṣṭhira požádal Nāradu Muniho: Ó můj pane, velký mudrci, vysvětli prosím, jak my, kteří zůstáváme doma bez poznání o cíli života, můžeme podle pokynů Véd také snadno dosáhnout osvobození.
Význam: 

V minulých kapitolách vysvětlil velký mudrc Nārada, jak má jednat brahmacārī, vānaprastha a sannyāsī. Nejprve mluvil o jejich jednání, neboť tyto tři životní stavy (āśramy) jsou nesmírně důležité pro dosažení cíle života. Je třeba si všimnout toho, že v brahmacārī-āśramu, vānaprastha-āśramu a sannyāsa-āśramu je zakázán pohlavní život, zatímco gṛhastha má usměrněný sex dovolen. Nārada Muni tedy nejprve popsal stavy brahmacarya, vānaprastha a sannyāsa, jelikož chtěl zdůraznit, že sex není vůbec nezbytný, třebaže ten, kdo ho nevyhnutelně potřebuje, se může stát gṛhasthou neboli hospodářem, rovněž podle usměrnění śāster a gurua. Yudhiṣṭhira Mahārāja to vše chápal. Jelikož byl sám gṛhasthou, vystupoval jako gṛha-mūḍha-dhīḥ — ten, kdo neví zhola nic o cíli života. Ten, kdo zůstane žít jako hospodář se svou rodinou, nezná životní cíl a nemá příliš rozvinutou inteligenci. Člověk by se měl, hned jak je to možné, vzdát svého takzvaného pohodlného rodinného života a připravit se na askezi, tapasyu. Tapo divyaṁ putrakā — podle pokynů, které dal Ṛṣabhadeva svým synům, bychom si neměli vytvářet takzvané pohodlí, ale připravovat se na podstupování askeze. To je způsob, jak má člověk žít, aby dosáhl konečného cíle života.