SB 7.2.38
tyaktāḥ pitṛbhyāṁ na vicintayāmaḥ
abhakṣyamāṇā abalā vṛkādibhiḥ
sa rakṣitā rakṣati yo hi garbhe
Bhagavad-gītā (18.61) uvádí: īśvaraḥ sarva-bhūtānāṁ hṛd-deśe 'rjuna tiṣṭhati — Pán je v srdcích všech. Poskytuje ochranu a dává různé druhy těl všem živým bytostem, toužícím po požitku. Vše se děje z nařízení Nejvyšší Osobnosti Božství. Nikdo by proto neměl naříkat kvůli zrození a smrti živé bytosti, jež zařídil Nejvyšší Pán. V Bhagavad-gītě (15.15) Pán Kṛṣṇa říká: sarvasya cāhaṁ hṛdi sanniviṣṭo mattaḥ smṛtir jñānam apohanaṁ ca — “Sídlím v srdcích všech a ode Mne pochází paměť, poznání a zapomnění.” Každý musí jednat podle pokynů Pána sídlícího v srdci. Podmíněná duše však touží po nezávislém jednání, a Pán jí proto umožňuje jednat a pociťovat reakce. Nejvyšší Osobnost Božství říká: sarva-dharmān parityajya mām ekaṁ śaranaṁ vraja — “Zřekni se všech ostatních povinností a jen se Mi odevzdej.” Ten, kdo se nedrží pokynů Nejvyššího, dostává možnost užívat si hmotného světa. Pán podmíněnou duši neomezuje, ale naopak jí dává příležitost k požitku, aby na základě zralé zkušenosti — po mnoha a mnoha životech (bahūnāṁ janmanām ante) — pochopila, že odevzdat se lotosovým nohám Vāsudeva je jedinou povinností všech živých bytostí.
