Skip to main content

Śrīmad-bhāgavatam 7.2.41

Verš

bhūtāni tais tair nija-yoni-karmabhir
bhavanti kāle na bhavanti sarvaśaḥ
na tatra hātmā prakṛtāv api sthitas
tasyā guṇair anyatamo hi badhyate

Synonyma

bhūtāni — všechna těla živých bytostí; taiḥ taiḥ — jejich příslušnými; nija-yoni — jsou příčinou existence svých těl; karmabhiḥ — dřívějšími činnostmi; bhavanti — objevují se; kāle — v patřičnou dobu; na bhavanti — mizí; sarvaśaḥ — po všech stránkách; na — ne; tatra — tam; ha — zajisté; ātmā — duše; prakṛtau — v tomto hmotném světě; api — ačkoliv; sthitaḥ — setrvávající; tasyāḥ — jí (hmotné energie); guṇaiḥ — různými kvalitami; anya-tamaḥ — zcela odlišná; hi — ovšem; badhyate — je poutána.

Překlad

Každá duše zde dostává různé druhy těl podle vlastního jednání. Když zaneprázdnění podmíněné duše skončí, je konec i s jejím tělem. Přestože se nachází v jemnohmotných a hrubohmotných tělech v různých formách života, není jimi poutána. Od projeveného těla se vždy zcela liší.

Význam

Bůh není zodpovědný za to, že živá bytost přijímá různé druhy těl. V tomto verši je to jasně vysvětleno. Každý musí přijmout tělo v závislosti na přírodních zákonech a vlastní karmě. Védy proto zdůrazňují, že tomu, kdo se věnuje hmotným činnostem, je třeba dát pokyny, které mu umožní inteligentně zapojit své jednání do služby Pánu a vysvobodit se tak z hmotného otroctví v podobě koloběhu rození a umírání (sva-karmaṇā tam abhyarcya siddhiṁ vindati mānavaḥ). Pán je neustále připraven dávat nám pokyny; dokonce je již podrobně uvedl v Bhagavad-gītě. Jestliže jich využijeme, tak i přesto, že jsme nyní podmíněni zákony hmotné přírody, budeme moci dosáhnout svého původního postavení (mām eva ye prapadyante māyām etāṁ taranti te). Měli bychom mít pevnou víru v to, že Pán je svrchovaný a když se Mu odevzdáme, postará se o nás a dá nám vědět, jak se vysvobodit z hmotného života a vrátit se domů, zpátky k Bohu. Bez tohoto odevzdání se je živá bytost nucena přijmout určitý druh těla podle své karmy: někdy jako zvíře, jindy jako polobůh a tak dále. Ačkoliv získává tělo a za čas ho ztrácí, nesměšuje se s ním; podléhá však určitým kvalitám přírody, se kterými je ve styku, jenž je hříšný. Duchovní vzdělání změní vědomí živé bytosti takovým způsobem, že pak jedná podle pokynů Nejvyššího Pána a osvobodí se od vlivu hmotných kvalit.