Śrīmad-bhāgavatam 7.7.33
Verš
kriyate bhaktir īśvare
vāsudeve bhagavati
yayā saṁlabhyate ratiḥ
Synonyma
evam — takto; nirjita — přemožené; ṣaṭ-vargaiḥ — šesti příznaky smyslů (chtivé touhy, hněv, chamtivost, iluze, šílenství a žárlivost); kriyate — je vykonávána; bhaktiḥ — oddaná služba; īśvare — nejvyššímu vládci; vāsudeve — Pánu Vāsudevovi; bhagavati — Nejvyšší Osobnosti Božství; yayā — díky níž; saṁlabhyate — je získána; ratiḥ — připoutanost.
Překlad
Těmito činnostmi (uvedenými výše) dokáže člověk odstranit vliv nepřátel, jimiž jsou chtíč, hněv, chamtivost, iluze, šílenství a žárlivost, a pak sloužit Pánu. Není pochyb o tom, že tak dosáhne láskyplné služby Nejvyšší Osobnosti Božství.
Význam
Sloky číslo 30 a 31 uvádějí, že prvořadou povinností člověka je vyhledat duchovního učitele, zástupce Nejvyšší Osobnosti Božství, a začít mu sloužit. Prahlāda Mahārāja radil, aby dítě od útlého dětství žilo v gurukule (kaumāra ācaret prājñaḥ) a učilo se sloužit duchovnímu učiteli. Brahmacārī guru-kule vasan dānto guror hitam (Bhāg. 7.12.1) — to je začátek duchovního života. Guru-pādāśrayaḥ, sādhu-vartmānuvartanam, sad-dharma-pṛcchā — následováním pokynů gurua a śāster žák dosáhne úrovně oddané služby a odpoutanosti od vlastnictví. Vše, co vlastní, odevzdá guruovi, který ho zapojí do śravaṇaṁ kīrtanaṁ viṣṇoḥ. Žák striktně následuje dané pokyny a tímto způsobem se učí, jak ovládat smysly. Poté — jak potvrzuje Śrīla Rūpa Gosvāmī (ādau śraddhā tataḥ sādhu-saṅgaḥ) — žák používáním své čisté inteligence postupně vyvíjí lásku k Nejvyšší Osobnosti Božství. Tak dosáhne dokonalosti života a jeho připoutanost ke Kṛṣṇovi se projeví úplně. Tehdy prožívá extázi a vychutnává bhāvu a anubhāvu. To popisuje následující verš.