SB 7.7.37

adhokṣajālambham ihāśubhātmanaḥ
śarīriṇaḥ saṁsṛti-cakra-śātanam
tad brahma-nirvāṇa-sukhaṁ vidur budhās
tato bhajadhvaṁ hṛdaye hṛd-īśvaram
Překlad slovo od slova: 
adhokṣaja — s Nejvyšším Pánem, který je mimo dosah materialistické mysli či experimentálního poznání; ālambham — když je neustále ve styku; iha — v tomto hmotném světě; aśubha-ātmanaḥ — jejíž mysl je znečištěná hmotou; śarīriṇaḥ — živé bytosti, která přijala hmotné tělo; saṁsṛti — hmotné existence; cakra — kolo; śātanam — zcela zastavující; tat — to; brahma-nirvāṇa — spojeni s Nejvyšším Brahmanem, Absolutní Pravdou; sukham — transcendentální štěstí; viduḥ — znají; budhāḥ — ti, kdo jsou duchovně pokročilí; tataḥ — proto; bhajadhvam — věnujte se oddané službě; hṛdaye — v srdci; hṛt-īśvaram — Nejvyšší Osobnosti Božství, Nadduši v srdci.
Překlad: 
Skutečným problémem života je opakování zrození a smrti, které připomíná neustále se otáčející kolo. Když je však živá bytost ve styku s Nejvyšší Osobností Božství, toto kolo se úplně zastaví. Jinými slovy, transcendentální blaženost poznaná díky neustálému vykonávání oddané služby ji zcela vysvobozuje z hmotné existence. Všichni učení lidé to vědí. Moji drazí přátelé, synové asurů, neprodleně se proto začněte věnovat meditaci o Nadduši sídlící v srdci každého a začněte Ji uctívat.
Význam: 

Obvykle si lidé myslí, že splynutí s existencí Brahmanu, neosobního rysu Absolutní Pravdy, jim přinese úplné štěstí. Slova brahma-nirvāṇa označují spojení s Absolutní Pravdou, která je poznávána ve třech aspektech: brahmeti paramātmeti bhagavān iti śabdyate. Živá bytost prožívá díky splynutí s neosobním Brahmanem duchovní štěstí, brahma-sukha, jelikož brahmajyoti je září Nejvyšší Osobnosti Božství. Yasya prabhā prabhavato jagad-aṇḍa-koṭi; yasya prabhā — neosobní Brahman jsou paprsky Kṛṣṇova transcendentálního těla. Transcendentální blaženost, kterou skýtá splynutí s Brahmanem, tedy pochází ze styku s Kṛṣṇou, což je dokonalé brahma-sukha. Když je mysl ve styku s neosobním Brahmanem, přináší to spokojenost, ale živá bytost musí pokročit ještě dále, ke službě Nejvyšší Osobnosti Božství, neboť není vždy jisté, že v záři Brahmanu zůstane. Je řečeno: āruhya kṛcchreṇa paraṁ padaṁ tataḥ patanty adho 'nādṛta-yuṣmad-aṅghrayaḥ — živá bytost může splynout s neosobním rysem Absolutní Pravdy, ale jelikož není obeznámená s Adhokṣajou, Vāsudevem, hrozí jí poklesnutí. Brahma-sukha nepochybně zcela zastiňuje hmotné štěstí, ale ten, kdo pokračuje dále přes úrovně neosobního Brahmanu a lokalizované Paramātmy, aby přistoupil k Nejvyššímu Pánu jako Jeho služebník, přítel, rodič či milostný partner, bude štěstím dokonale prostoupen. Bude pak automaticky pociťovat transcendentální blaženost, stejně jako je člověk šťastný, když vidí zářící měsíc. Pohled na měsíc nás naplní přirozeným štěstím, ale kdo spatří Nejvyšší Osobnost Božství, prožívá transcendentální štěstí, které se tisícinásobně zvětšuje. Jakmile je živá bytost ve velmi důvěrném styku s Nejvyšší Osobností Božství, je jisté, že se zcela zbavuje hmotného znečištění. Yā nirvṛtis tanu-bhṛtām — tento konec veškerého hmotného štěstí se nazývá nirvṛti či nirvāṇa. V Bhakti-rasāmṛta-sindhu (1.1.38) Śrīla Rūpa Gosvāmī prohlašuje:

brahmānando bhaved eṣa
cet parārdha-guṇīkṛtaḥ
naiti bhakti-sukhāmbhodheḥ
paramāṇu-tulām api

“Kdybychom brahmānandu, blaženost pocházející ze splynutí se září Brahmanu, znásobili stem biliónů, stále by se nevyrovnala ani nepatrné kapce z oceánu transcendentální blaženosti pociťované v oddané službě.”

brahma-bhūtaḥ prasannātmā
na śocati na kāṅkṣati
samaḥ sarveṣu bhūteṣu
mad-bhaktiṁ labhate parām

“Ten, kdo je v tomto transcendentálním postavení, se okamžitě dostává na úroveň Nejvyššího Brahmanu a je plný radosti. Nikdy nenaříká ani po ničem netouží a je nakloněn všem živým bytostem stejně. V tomto stavu dosahuje čisté oddané služby Mně.” (Bg. 18.54) Pokud živá bytost pokročí z úrovně brahma-nirvāṇy dále, dospěje k oddané službě (mad-bhaktiṁ labhate parām). Slovo adhokṣajālambham vyjadřuje neustálý styk mysli s Absolutní Pravdou, která je nad myslí a hmotnou spekulací. Sa vai manaḥ kṛṣṇa-padāravindayoḥ — to je výsledek uctívání Božstev. Když oddaný neustále slouží Pánu a myslí na Jeho lotosové nohy, je přirozeně zbaven veškerého hmotného znečištění. Výraz brahma-nirvāṇa-sukham tedy poukazuje na to, že stykem s Absolutní Pravdou je hmotný smyslový požitek zcela překonán.