SB 8.12.15
kautūhalāya daityānāṁ
yoṣid-veṣo mayā dhṛtaḥ
paśyatā sura-kāryāṇi
gate pīyūṣa-bhājane
Když Nejvyšší Pán přijal podobu nádherné Mohinī-mūrti, byli démoni jistě okouzleni, ale přítomní polobozi nikoliv. Jinými slovy řečeno — těm, kdo si udržují démonskou mentalitu, plete ženská krása hlavu, ale ty, kdo rozvinuli vědomí Kṛṣṇy, nebo i ty, kdo jsou na úrovni dobra, nemůže zmást. Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, věděl, že Pán Śiva není obyčejná osoba, a že ho tedy nemůže vzrušit ani ta nejkrásnější žena. Samotný Amor se snažil probudit v Pánu Śivovi ve společnosti Pārvatī chtíč, ale jeho to ani v nejmenším nerozrušilo. Naopak, planoucí oheň z očí Pána Šivy spálil Amora na popel. Pán Viṣṇu si tedy musel dobře rozmyslet, jaká půvabná podoba poplete hlavu i Pánu Śivovi. Proto se vážně usmíval, jak bylo zmíněno v minulém verši (prahasya bhāva-gambhīram). Krásná žena běžně nedokáže v Pánu Śivovi probudit chtivé touhy, ale Pán Viṣṇu uvažoval, zda existuje nějaká ženská podoba, která by ho mohla okouzlit.
