Śrīmad-bhāgavatam 8.12.6
Verš
śreyas-kāmā nirāśiṣaḥ
visṛjyobhayataḥ saṅgaṁ
munayaḥ samupāsate
Synonyma
tava — Tvoje; eva — vskutku; caraṇa-ambhojam — lotosové nohy; śreyaḥ- kāmāḥ — ti, kdo chtějí dosáhnout konečného dobra a životního cíle; nirāśiṣaḥ — bez hmotné touhy; visṛjya — vzdávající se; ubhayataḥ — v tomto i příštím životě; saṅgam — připoutanosti; munayaḥ — velcí mudrci; samupāsate — uctívají.
Překlad
Čistí oddaní, velcí světci, kteří si přejí v životě dosáhnout toho nejvyššího cíle a jsou zcela prosti veškerých hmotných tužeb po smyslovém požitku, jsou neustále zaměstnáni transcendentální službou Tvým lotosovým nohám.
Význam
V hmotném světě dlí, kdo si myslí: “Jsem toto tělo a vše ve vztahu k mému tělu je moje.” Ato gṛha-kṣetra-sutāpta-vittair janasya moho 'yam ahaṁ mameti. To je příznakem hmotného života. Materialista si myslí: “To je můj dům, má půda, to je má rodina a můj stát” a tak dále. Avšak světci (munayaḥ) kráčející ve stopách Nārady Muniho znají pouze transcendentální láskyplnou službu Pánu bez jakékoliv touhy po smyslovém požitku. Anyābhilāṣitā-śūnyaṁ jñāna-karmādy-anāvṛtam. Jediným zájmem těchto svatých oddaných je v tomto i příštím životě sloužit Nejvyšší Osobnosti Božství. Proto jsou i oni absolutní, neboť nemají žádné jiné touhy. Jelikož jsou oproštěni od dualit spojených s hmotnou touhou, nazývají se śreyas-kāmāḥ. Jinými slovy, nezajímá je dharma (náboženství), artha (hospodářský rozvoj) a kāma (smyslový požitek). Jediné, co je zajímá, je mokṣa, osvobození. Tato mokṣa neznamená splynutí s Nejvyšším, jak si myslí māyāvādští filozofové. Caitanya Mahāprabhu vysvětlil, že skutečná mokṣa znamená přijmout útočiště u lotosových nohou Osobnosti Božství. Pán tuto skutečnost srozumitelně objasnil, když poučoval Sārvabhaumu Bhaṭṭācāryu. Sārvabhauma Bhaṭṭācārya chtěl opravit slovo mukti-pade ve Śrīmad-Bhāgavatamu, ale Caitanya Mahāprabhu mu oznámil, že v Bhāgavatamu není třeba opravovat jediné slovo. Vysvětlil, že mukti-pade se vztahuje na lotosové nohy Nejvyšší Osobnosti Božství, Viṣṇua, jenž udílí mukti, a proto se nazývá Mukunda. Čistého oddaného nezajímají hmotné věci. Nestará se o náboženství, hospodářský rozvoj či smyslový požitek. Zajímá se jen o službu lotosovým nohám Pána.