Hlavní záložky

KAPITOLA OSMNÁCTÁ: Pán Vāmanadeva, trpasličí inkarnace

Tato kapitola popisuje zjevení Pána Vāmanadeva a Jeho příchod do obětní arény Mahārāje Baliho, který Ho vlídně přijal a nabídl Mu požehnání, kterým by splnil Jeho přání.

Pán Vāmanadeva přišel na tento svět z lůna Aditi s lasturou, diskem, kyjem a lotosem. Měl načernalou barvu pleti a byl oblečen do žlutých šatů. Pán Viṣṇu se tak zjevil v příznivý okamžik na Śravaṇa Dvādaśī, když vyšla hvězda Abhijit. Všichni polobozi, krávy, brāhmaṇové a dokonce i roční období ve třech světech (ve vyšším planetárním systému, v meziplanetárním prostoru a na Zemi) se radovali ze zjevení Boha. Z toho důvodu se tento příznivý den nazývá Vijayā. Když se Nejvyšší Pán, jehož tělo je sac- cid-ānanda, zjevil jako syn Kaśyapy a Aditi, oba Jeho rodiče žasli. Poté přijal podobu trpaslíka (Vāmany). Všichni velcí mudrci dali najevo svou radost a v čele s Kaśyapou Munim provedli obřad spojený s Vāmanovým narozením. Když byla Pánu Vāmanovi udílena posvátná šňůra, uctil Ho bůh Slunce, Bṛhaspati, dále bohyně vládnoucí planetě Zemi, božstvo nebeských planet, Jeho matka, Pán Brahmā, Kuvera, sedm ṛṣiů a další. Potom Pán Vāmanadeva navštívil obětní arénu na severním břehu řeky Narmady, na území zvaném Bhṛgukaccha, kde brāhmaṇové Bhṛguovské dynastie prováděli yajñi. S pásem z trávy muñja, svrchním oděvem z jelení kůže, s posvátnou šňůrou, s daṇḍou, slunečníkem a nádobou na vodu (kamaṇḍalu) v rukách vstoupil do obětní arény Mahārāje Baliho. Jeho transcendentální záře zastínila jas všech knězů, a proto všichni vstali ze svých āsanů a začali Ho opěvovat svými modlitbami. I Pán Śiva přijímá na svou hlavu vodu Gangy, která pramení z prstu na noze Pána Vāmanadeva. Proto si Bali Mahārāja po omytí Pánových nohou ihned pokropil hlavu vodou, která je omyla, a cítil, že on i jeho předkové tím byli oslaveni. Pak se Pána Vāmanadeva zeptal na Jeho blaho a vyzval Ho, aby požádal o peníze, šperky nebo cokoliv, co si přeje.

SB 8.18.1 — Śukadeva Gosvāmī pravil: Poté, co Pán Brahmā takto promluvil na oslavu činností a moci Nejvyšší Osobnosti Božství, se Nejvyšší Pán, jenž nikdy nepodléhá smrti jako obyčejná živá bytost, zjevil z lůna Aditi. Jeho čtyři ruce zdobila lastura, kyj, lotos a disk, měl na sobě žluté šaty a Jeho oči vypadaly jako okvětní lístky rozkvetlého lotosu.
SB 8.18.2 — Tělo Nejvyššího Pána s načernalou barvou pleti bylo prosté všech nedokonalostí. Jeho lotosový obličej ozdobený náušnicemi ve tvaru žraloků vypadal překrásně a na Jeho prsou se skvěl znak Śrīvatsa. Měl náramky na předloktí, ozdoby na pažích, na hlavě helmici, pás kolem boků, na hrudi posvátnou šňůru a na lotosových nohách ozdobné nákotníčky.
SB 8.18.3 — Neobyčejně krásná květinová girlanda zdobila Jeho prsa, a protože květy nesmírně voněly, kroužil kolem nich roj bzučících včel, dychtících po medu. Když se Pán zjevil s drahokamem Kaustubha na krku, záře Jeho těla rozptýlila tmu v celém domě Prajāpatiho Kaśyapy.
SB 8.18.4 — Štěstí poté zavládlo na všech stranách, ve vodních nádržích, jako jsou řeky a oceány, a v srdci každého. Různá roční období projevila své vlastnosti a všechny živé bytosti ve vyšších planetárních systémech, v meziplanetárním prostoru a na Zemi jásaly. Polobozi, krávy, brāhmaṇové a spolu s nimi i kopce a hory oplývali radostí.
SB 8.18.5 — Na Śravaṇa Dvādaśī (dvanáctý den jasné poloviny měsíce Bhādra), když Měsíc dospěl do konstelace Śravaṇa, se Pán zjevil v tomto vesmíru v příznivý okamžik zvaný Abhijit. Všechny hvězdy a planety, od Slunce až po Saturn, považovaly Pánův příchod za nesmírně příznivou událost, a proto zaujaly nejpříznivější postavení.
SB 8.18.6 — Ó králi, když se na Dvādaśī, dvanáctý den měsíce, Pán zjevil, slunce bylo v zenitu. Jak každý učenec ví, toto Dvādaśī se nazývá Vijayā.
SB 8.18.7 — Lastury, kotle, bubny, paṇavy a ānaky se rozezněly v harmonické souhře. Zvuk těchto a různých dalších nástrojů byl bouřlivý.
SB 8.18.8 — Nebeské tanečnice (Apsary) radostně tančily, nejlepší z Gandharvů zpívali a velcí mudrci, polobozi, Manuové, Pitové a bozi ohně pronášeli modlitby pro Pánovo uspokojení.
SB 8.18.9-10 — Tančící Siddhové, Vidyādharové, Kimpuruṣové, Kinnarové, Cāraṇové, Yakṣové, Rākṣasové, Suparṇové, nejlepší z hadů a následovníci polobohů, oslavující a velebící Pána, zasypali Aditino obydlí květy, jež pokryly celý dům.
SB 8.18.11 — Když Aditi uviděla Nejvyššího Pána, Osobnost Božství, jenž působením své duchovní energie přijal transcendentální tělo a přišel na svět z jejího lůna, žasla a byla velmi šťastná. Jakmile dítě spatřil Prajāpati Kaśyapa, plný štěstí a údivu zvolal: “Jaya! Jaya!”
SB 8.18.12 — Pán se zjevil ve své původní podobě s ozdobami a zbraněmi v rukou. Přestože tato věčně existující podoba není v hmotném světě viditelná, nyní se v ní zjevil. V přítomnosti svého otce i matky pak jako divadelní herec přijal podobu trpaslíka Vāmany, bráhmanského brahmacārīna.
SB 8.18.13 — Když velcí světci viděli Pána jako brahmacārīna, trpaslíka Vāmanu, měli velkou radost. S Prajāpatim Kaśyapou v čele pak vykonali všechny obřady, jako například obřad spojený s narozením.
SB 8.18.14 — Při obřadném předání posvátné šňůry Vāmanadevovi samotný bůh Slunce recitoval Gāyatrī mantru, Bṛhaspati Mu udělil posvátnou šňůru a Kaśyapa Muni pás z trávy.
SB 8.18.15 — Matka Země Mu dala jelení kůži a polobůh Měsíce, který je králem lesa, Mu daroval brahma-daṇḍu (tyč brahmacārīna). Jeho matka Aditi Mu věnovala látku na spodní oděv a božstvo vládnoucí nebeskému království Mu poskytlo slunečník.
SB 8.18.16 — Ó králi, Pán Brahmā daroval neomezenému Pánu, Osobnosti Božství, nádobu na vodu, sedm mudrců Mu věnovalo trávu kuśa a matka Sarasvatī Mu dala růženec Rudrākṣa.
SB 8.18.17 — Když takto Vāmanadeva dostal posvátnou šňůru, dal Mu Kuvera, král Yakṣů, misku na almužny a matka Bhagavatī, manželka Pána Śivy a nejpočestnější matka celého vesmíru, Mu dala první almužnu.
SB 8.18.18 — Když Ho takto všichni uvítali, Pán Vāmanadeva, nejlepší z brahmacārīnů, projevil svou záři Brahmanu. Svou krásou tak překonal celé shromáždění, jež bylo plné svatých brāhmaṇů.
SB 8.18.19 — Potom Śrī Vāmanadeva zažehl obětní oheň, provedl uctívání a v obětním prostoru vykonal ohnivou oběť.
SB 8.18.20 — Když se Pán doslechl, že Bali Mahārāja koná pod záštitou brāhmaṇů z Bhṛguovské dynastie oběti aśvamedha, vydal se tam projevit Balimu svou milost. Nejvyšší Pán, který je úplný ve všech ohledech, svou tíhou každým krokem stlačoval Zemi.
SB 8.18.21 — Bráhmanští kněží, potomci Bhṛgua, provádějící oběť na území zvaném Bhṛgukaccha na severní straně řeky Narmady, spatřili Vāmanadeva jako poblíž vycházející slunce.
SB 8.18.22 — Ó králi, Vāmanadevova jasná záře připravila kněze spolu s Balim Mahārājem a všemi členy shromáždění o jejich jas. Začali se proto jeden druhého ptát, zda to přichází bůh Slunce, Sanat-kumāra nebo bůh ohně osobně shlédnout obětní obřad.
SB 8.18.23 — Zatímco se knězi Bhṛguovské dynastie se svými žáky různě radili a dohadovali, Nejvyšší Pán Vāmanadeva, Osobnost Božství, vstoupil do arény oběti aśvamedha. V rukách držel tyč, slunečník a nádobu kamaṇḍalu plnou vody.
SB 8.18.24-25 — Pán Vāmanadeva, jenž vypadal jako bráhmanský chlapec, vstoupil do obětní arény s pásem z trávy, posvátnou šňůrou, svrchním oděvem z jelení kůže a rozcuchanými vlasy. Jeho jasná záře oslabila jas všech knězů a jejich žáků, kteří proto vstali ze svých āsanů a řádně Ho uvítali poklonou.
SB 8.18.26 — Bali Mahārāja se radoval z pohledu na Pána Vāmanadeva, jehož nádherné údy přispívaly rovnou měrou ke kráse celého Jeho těla, a spokojeně Mu nabídl místo k sezení.
SB 8.18.27 — Když Nejvyššímu Pánu, který je vždy krásný pro osvobozené duše, takto připravil náležité přijetí, uctil Ho umytím Jeho lotosových nohou.
SB 8.18.28 — Pán Śiva, nejlepší z polobohů, který nosí na čele symbol měsíce, s hlubokou oddaností přijímá na hlavu vodu Gangy, která vytéká z prstu na noze Viṣṇua. Bali Mahārāja to věděl, neboť byl plně obeznámený s náboženskými zásadami. Následně si po vzoru Pána Śivy rovněž pokropil hlavu vodou, která omyla Pánovy lotosové nohy.
SB 8.18.29 — Bali Mahārāja potom řekl Pánu Vāmanadevovi: Ó brāhmaṇo, přijmi prosím mé srdečné uvítání a uctivé poklony. Prozraď nám, co pro Tebe můžeme udělat? Máme za to, že jsi zosobněnou askezí vznešených bráhmanských mudrců.
SB 8.18.30 — Ó můj Pane, všichni moji předkové jsou uspokojeni tím, že jsi laskavě navštívil náš dům. Naše rodina i celá dynastie tím byly posvěceny a oběť, kterou nyní konáme, je díky Tvé přítomností úplná.
SB 8.18.31 — Ó synu brāhmaṇy, dnes hoří obětní oheň podle pokynů śāster a voda, jež omyla Tvé lotosové nohy, mě zbavila všech hříchů mého života. Ó můj Pane, povrch celého světa je posvěcen dotekem Tvých malých lotosových nohou.
SB 8.18.32 — Ó synu brāhmaṇy, zdá se, že sem přicházíš, abys mě o něco požádal. Můžeš si vzít cokoliv chceš. Ó nejlepší z těch, kteří jsou hodni uctívání! Můžeš dostat krávu, zlato, zařízený dům, chutné jídlo a nápoje, dceru brāhmaṇy za ženu, vzkvétající vesnice, koně, slony, vozy nebo cokoliv jiného, co si jen přeješ.