Skip to main content

Śrīmad-bhāgavatam 8.2.33

Verš

yaḥ kaścaneśo balino ’ntakoragāt
pracaṇḍa-vegād abhidhāvato bhṛśam
bhītaṁ prapannaṁ paripāti yad-bhayān
mṛtyuḥ pradhāvaty araṇaṁ tam īmahi

Synonyma

yaḥ — ten, který (Nejvyšší Pán, Osobnost Božství); kaścana — někdo; īśaḥ — svrchovaný vládce; balinaḥ — velmi mocný; antaka-uragāt — z velkého hada času, který přináší smrt; pracaṇḍa-vegāt — jehož síla je hrozivá; abhidhāvataḥ — který pronásleduje; bhṛśam — bez ustání (každou hodinu a minutu); bhītam — toho, kdo se bojí smrti; prapannam — kdo je odevzdaný (Nejvyšší Osobnosti Božství); paripāti — chrání; yat-bhayāt — ze strachu z Pána; mṛtyuḥ — samotná smrt; pradhāvati — utíká; araṇam — skutečnému útočišti každého; tam — Jemu; īmahi — odevzdávám se.

Překlad

Nejvyšší Pán jistě není známý každému, ale je nesmírně mocný a vlivný. Hledá-li u Něj útočiště ten, kdo má strach z hada věčného času, Pán ho ochrání. Tento had má hrozivou sílu a bez ustání pronásleduje každou živou bytost a chystá se ji pozřít. I smrt však se strachem prchá před Pánem. Odevzdávám se proto Jemu, velké a mocné svrchované autoritě, jež je skutečným útočištěm všech.

Význam

Inteligentní člověk chápe, že nad vším je svrchovaná autorita. Tato autorita se zjevuje v různých inkarnacích, aby zachraňovala nevinné před pohromami. To potvrzuje Bhagavad-gītā (4.8): paritrāṇāya sādhūnāṁ vināśāya ca duṣkṛtām — Pán přichází ve svých rozmanitých inkarnacích se dvěma záměry: ničit hříšné (duṣkṛtī) a chránit své oddané. Král slonů se Mu rozhodl odevzdat. To je projev inteligence. Musíme znát tohoto velkého Svrchovaného Pána a odevzdat se Mu. Pán přichází osobně, aby nás učil být šťastnými, a pouze hlupáci a darebáci nejsou schopni pomocí inteligence vidět tuto svrchovanou autoritu, Nejvyšší Osobu. Ve śruti-mantře je řečeno:

bhīṣāsmād vātaḥ pavate
bhīṣodeti sūryaḥ
bhīṣāsmād agniś candraś ca
mṛtyur dhāvati pañcamaḥ

(Taittirīya Upaniṣad 2.8)

Ze strachu z Nejvyšší Osobnosti Božství vane vítr, slunce šíří teplo a světlo a smrt pronásleduje každého. To znamená, že je zde svrchovaný vládce, jak potvrzuje Bhagavad-gītā (9.10): mayādhyakṣeṇa prakṛtiḥ sūyate sa-carācaram. Jeho vůlí tento hmotný projev pracuje. Inteligentní člověk proto chápe, že Jeho existence je nezbytná. Svrchovaný vládce se navíc sám zjevuje jako Pán Kṛṣṇa, Pán Caitanya Mahāprabhu a Pán Rāmacandra, aby nás poučil a na vlastním příkladu ukázal, jak se Mu odevzdat. Nejnižší z lidí, duṣkṛtī, se však přesto neodevzdávají (na māṁ duṣkṛtino mūḍhāḥ prapadyante narādhamāḥ).

V Bhagavad-gītě Pán jasně říká: mṛtyuḥ sarva-haraś cāham — “Jsem všepohlcující smrt.” Tato smrt (mṛtyu) je zástupcem, který živé bytosti, jež přijala hmotné tělo, bere vše. Nikdo nemůže říci: “Já se smrti nebojím.” To by byla lež. Ze smrti má každý strach. Ale ten, kdo vyhledá ochranu u Nejvyšší Osobnosti Božství, může být před smrtí zachráněn. Někdo může namítnout: “Což oddaný neumírá?” Odpovědí je, že oddaný samozřejmě musí opustit své tělo, neboť je hmotné. Ale pro toho, kdo se Kṛṣṇovi plně odevzdal a je pod Jeho ochranou, je současné tělo jeho posledním—již znovu nepřijme hmotné tělo, ve kterém by podléhal smrti. O tom nás ujišťuje Bhagavad-gītā (4.9). Tyaktvā dehaṁ punar janma naiti mām eti so 'rjuna — oddaný po opuštění svého těla nepřijme další hmotné tělo, ale vrátí se domů, zpátky k Bohu. Nacházíme se neustále v nebezpečí, protože smrt může nastat každým okamžikem. Smrti se nebál jen Gajendra, král slonů. Každý by se měl bát smrti, protože každý je chycen ve spárech krokodýla věčného času a může kdykoliv zemřít. Nejlepším postupem je tedy přijmout útočiště u Kṛṣṇy, Nejvyšší Osobnosti Božství, a být vysvobozen ze zápasu o přežití v tomto hmotném světě, kde se každý znovu a znovu rodí a umírá. Dospět k tomuto pochopení je konečným cílem života.

Takto končí Bhaktivedantovy výklady ke druhé kapitole osmého zpěvu Śrīmad-Bhāgavatamu, nazvané “Slon Gajendra v ohrožení”.