SB 8.23.15

śrī-śukra uvāca
kutas tat-karma-vaiṣamyaṁ
yasya karmeśvaro bhavān
yajñeśo yajña-puruṣaḥ
sarva-bhāvena pūjitaḥ
Překlad slovo od slova: 
śrī-śukraḥ uvāca — Śrī Śukrācārya řekl; kutaḥ — kde by byla; tat — jeho (Baliho Mahārāje); karma-vaiṣamyam — chyba v provádění plodonosných činností; yasya — jehož (Baliho Mahārāje); karma-īśvaraḥ — vládce všech plodonosných činností; bhavān — Ty; yajña-īśaḥ — jsi Pánem všech obětí; yajña-puruṣaḥ — jsi osobou, pro jejíž potěšení se konají všechny oběti; sarva-bhāvena — ve všech ohledech; pūjitaḥ — uctíval.
Překlad: 
Śukrācārya řekl: Můj Pane, Ty přijímáš všechny oběti a udáváš jejich pravidla a jsi také yajña-puruṣa — osoba, které jsou všechny oběti určeny. Pokud Tě někdo plně uspokojil, jak by mohly být v jeho oběti nějaké nesrovnalosti či chyby?
Význam: 

V Bhagavad-gītě (5.29) Nejvyšší Pán říká: bhoktāraṁ yajña- tapasāṁ sarva-loka-maheśvaram — Pán, svrchovaný vlastník, je tím, kdo má být prováděním obětí uspokojen. Viṣṇu Purāṇa (3.8.9) uvádí:

varṇāśramācāravatā
puruṣeṇa paraḥ pumān
viṣṇur ārādhyate panthā
nanyat tat-toṣa-kāraṇam

Všechny védské obřadní oběti jsou vykonávány pro uspokojení yajña- puruṣi, Pána Viṣṇua. Úkolem všech tříd a stavů ve společnosti — brāhmaṇa, kṣatriya, vaiśya, śūdra, brahmacarya, gṛhastha, vānaprastha a sannyāsa — je uspokojit Nejvyššího Pána, Viṣṇua. Následování této zásady varṇāśramy se nazývá varṇāśramācaraṇa. Ve Śrīmad-Bhāgavatamu (1.2.13) Sūta Gosvāmī říká:

ataḥ pumbhir dvija-śreṣṭhā
varṇāśrama-vibhāgaśaḥ
svanuṣṭhitasya dharmasya
saṁsiddhir hari-toṣaṇam

“Ó nejlepší z dvojzrozených, závěr je proto ten, že nejvyšší dokonalostí, které lze dosáhnout plněním předepsaných povinností dané společenské třídy a životního stavu, je potěšit Osobnost Božství.” Vše je určeno pro uspokojení Nejvyšší Osobnosti Božství. Jelikož tedy Bali Mahārāja Pána uspokojil, jeho jednání bylo bez chyb a Śukrācārya přiznal, že nebylo správné ho proklínat.