Skip to main content

KAPITOLA DVACÁTÁ ČTVRTÁ

Matsya, rybí inkarnace Pána

Tato kapitola líčí inkarnaci Nejvyšší Osobnosti Božství v podobě ryby a také to, jak byl Mahārāja Satyavrata zachráněn před potopou.

Nejvyšší Osobnost Božství se expanduje v podobách svāṁśa (osobních expanzí) a vibhinnāṁśa (jako živé bytosti). Bhagavad-gītā (4.8) uvádí: paritrāṇāya sādhūnāṁ vināśāya ca duṣkṛtām — Nejvyšší Pán přichází na tuto planetu, aby poskytoval ochranu sādhuům neboli oddaným a aby hubil ateisty, neoddané. Jeho prvořadým cílem je chránit krávy, brāhmaṇy, polobohy, oddané a védský systém náboženství. Zjevuje se proto v různých podobách — někdy jako ryba, jindy jako kanec, jako Nṛsiṁhadeva, Vāmanadeva a tak dále — ale přestože v každé podobě, každé inkarnaci, přichází do oblasti vlivu hmotných kvalit přírody, zůstává jimi nedotčen. To je známka Jeho svrchované moci. I když sestupuje do hmotného prostředí, māyā se Ho nemůže dotknout. Nelze Mu tedy připisovat žádné hmotné vlastnosti.

Jednou, na konci minulé kalpy, chtěl démon jménem Hayagrīva v době zničení vzít Pánu Brahmovi védské poznání. Nejvyšší Pán proto na začátku období Svāyambhuvy Manua sestoupil v inkarnaci ryby a Védy zachránil. Za vlády Cākṣuṣi Manua žil král jménem Satyavrata, který byl velkým a zbožným panovníkem. Pro jeho záchranu se Pán zjevil v inkarnaci ryby podruhé. Král Satyavrata se později stal synem boha Slunce a jmenoval se Śrāddhadeva. Řízením Nejvyšší Osobnosti Božství byl ustaven za Manua.

S touhou získat přízeň Nejvyšší Osobnosti Božství se král Satyavrata věnoval askezi, při níž žil pouze z pití vody. Při provádění této askeze na břehu řeky Kṛtamālā jednou, když obětoval vodu v dlani, objevil malou rybku. Dovolávala se u něho ochrany a žádala ho, aby Jí našel bezpečné místo. Král nevěděl, že je to Nejvyšší Osobnost Božství, ale jako vládce Jí poskytl útočiště v nádobě s vodou. Ryba, Nejvyšší Osobností Božství, chtěla králi Satyavratovi ukázat svou moc a okamžitě zvětšila své tělo natolik, že se již do nádoby nevešla. Král Ji pak přemístil do velké studny, ale i ta byla brzy malá. Potom král pustil rybu do jezera, ale to za chvíli také nestačilo. Nakonec Ji vypustil do moře, ale ani moře nebylo schopné Ji pojmout. Z toho král poznal, že ryba není nikdo jiný než Nejvyšší Osobnost Božství, a požádal Pána, aby popsal svou rybí inkarnaci. Pán s ním byl spokojen a sdělil mu, že za týden nastane v celém vesmíru potopa a že rybí inkarnace ochrání krále společně s ṛṣii, bylinami, semeny a jinými živými bytostmi na lodi, jež bude přivázána k Jejímu rohu. Jakmile to Pán dořekl, zmizel. Král Satyavrata Mu složil uctivé poklony a nadále o Něm meditoval. V danou dobu nastalo zničení a král uviděl blížící se loď. Poté, co s učenými brāhmaṇy a světci nastoupil na palubu, uctil Nejvyšší Osobnost Božství svými modlitbami. Nejvyšší Pán sídlí v srdci každého, a učil tedy Mahārāje Satyavratu a světce védskému poznání z hloubi jejich srdce. Král Satyavrata se v příštím životě narodil jako Vaivasvata Manu, o němž je zmínka v Bhagavad-gītě. Vivasvān manave prāha — bůh Slunce vyložil učení Bhagavad-gīty svému synu Manuovi. Tento Manu se jmenuje Vaivasvata, jelikož je synem Vivasvāna.

Sloka 1:
Mahārāja Parīkṣit pravil: Nejvyšší Osobnost Božství Hari věčně setrvává ve svém transcendentálním postavení, ale přesto sestupuje do hmotného světa a zjevuje se ve svých různých inkarnacích. První z nich byla inkarnace velké ryby. Ó nejmocnější Śukadeve Gosvāmī, přeji si od tebe slyšet o zábavách této rybí inkarnace.
Sloka 2-3:
Za jakým účelem přijal Nejvyšší Pán odpornou podobu ryby, jako když obyčejná živá bytost přijímá nejrůznější podoby pod vlivem zákona karmy? Podoba ryby je nežádoucí a přináší ohromné utrpení. Ó můj pane, co bylo posláním této inkarnace? Vysvětli mi to, prosím, neboť naslouchat o Pánových zábavách je příznivé pro všechny.
Sloka 4:
Sūta Gosvāmī pravil: Když se Parīkṣit Mahārāja takto otázal Śukadeva Gosvāmīho, začal tento mocný světec popisovat zábavy Pánovy inkarnace v podobě ryby.
Sloka 5:
Śrī Śukadeva Gosvāmī pravil: Ó králi, Nejvyšší Osobnost Božství přijímá podoby inkarnací s cílem ochraňovat krávy, brāhmaṇy, polobohy, oddané, védskou literaturu, náboženské zásady a zásady umožňující naplnění smyslu života.
Sloka 6:
I když se Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, zjevuje někdy jako lidská bytost a jindy jako zvíře nižšího druhu, je vždy transcendentální, jako vzduch proudící různými druhy ovzduší. Jelikož setrvává nad hmotnými kvalitami přírody, není takovou více či méně vyvinutou podobou ovlivněn.
Sloka 7:
Ó králi Parīkṣite, na konci minulého věku (Brahmova dne) nastala potopa, jelikož Pán Brahmā v noci spí, a tři světy byly zaplaveny vodou oceánu.
Sloka 8:
Když byl Brahmā na konci svého dne ospalý a zatoužil ulehnout ke spánku, z Jeho úst vycházely Védy a velký démon jménem Hayagrīva mu védské poznání ukradl.
Sloka 9:
Hari, Nejvyšší Osobnost Božství oplývající všemi druhy dokonalosti, věděl, co démon Hayagrīva provádí, a proto na sebe přijal podobu ryby a zachránil Védy tím, že ho zabil.
Sloka 10:
Během Cākṣuṣa-manvantary žil velký král jménem Satyavrata, který byl velkým oddaným Nejvyšší Osobnosti Božství. Podroboval se askezi, při níž žil pouze z vody.
Sloka 11:
Později, v tomto (současném) věku, se Mahārāja Satyavrata stal synem Vivasvāna, krále planety Slunce, a jmenoval se Śrāddhadeva. Milostí Nejvyšší Osobnosti Božství mu bylo svěřeno postavení Manua.
Sloka 12:
Jednoho dne, když král Satyavrata při provádění askeze obětoval vodu na břehu řeky Kṛtamālā, objevila se ve vodě v jeho dlaních malá rybka.
Sloka 13:
Satyavrata, král Draviḍadeśe, hodil rybku společně s vodou ve své dlani do řeky, ó Mahārāji Parīkṣite, potomku Bharaty.
Sloka 14:
Nebohá rybka žadonivým hlasem oslovila krále Satyavratu, který byl nesmírně milostivý: “Můj milý králi, ochránce ubohých, proč Mě hážeš do řeky, kde je tolik vodních živočichů, kteří Mě mohou zabít? Velmi se jich bojím.”
Sloka 15:
Pro vlastní potěšení — aniž by věděl, že rybka je Nejvyšší Osobnost Božství — se král Satyavrata s radostí rozhodl, že Jí poskytne ochranu.
Sloka 16:
Milostivý král byl pohnutý jejími žalostnými slovy. Dal Ji tedy do nádoby s vodou a odnesl Ji do svého sídla.
Sloka 17:
Za jedinou noc však ta rybka vyrostla natolik, že se již nemohla v nádobě pohodlně pohybovat. Potom ke králi znovu promluvila.
Sloka 18:
“Ó Můj milý králi, život v této nádobě Mi činí velké potíže, a proto se Mi nelíbí. Najdi Mi prosím nějakou lepší vodní nádrž, kde bych mohla šťastně žít.”
Sloka 19:
Král poté vyndal rybku z nádoby a hodil Ji do velké studny. Ryba však za okamžik vyrostla na délku tří loktů.
Sloka 20:
Ryba pak řekla: “Můj milý králi, tato vodní nádrž Mi ke šťastnému životu nestačí. Dej Mi prosím nějakou větší, když už jsem u tebe přijala útočiště.”
Sloka 21:
Král vzal rybu ze studny, ó Mahārāji Parīkṣite, a vhodil Ji do jezera, ale tam projevila obrovské tělo, které přesáhlo objem vody.
Sloka 22:
Tehdy ryba řekla: “Ó králi, jsem velký vodní tvor a tato voda Mi zdaleka nestačí. Najdi prosím nějaký způsob, jak Mě zachránit. Umísti Mě raději do jezera, ve kterém nebude vody nikdy ubývat.”
Sloka 23:
Na tuto žádost vzal král Satyavrata rybu do největší vodní nádrže, kterou našel. Když se však ukázalo, že ani ta nestačí, vhodil nakonec obrovskou rybu do oceánu.
Sloka 24:
Když byla ryba pouštěna do oceánu, řekla králi Satyavratovi: “Ó hrdino, v této vodě žijí velmi silní a nebezpeční žraloci, kteří Mě sežerou. Neměl bys Mě sem házet.”
Sloka 25:
Poté, co král uslyšel od Nejvyššího Pána v podobě ryby tato sladká slova, byl zmatený a zeptal se Ho: “Kdo vlastně jsi? Jenom nás mateš.
Sloka 26:
Můj Pane, v jednom dni ses zvětšil na stovky kilometrů a zaplnil vodu v řece i oceánu. Podobného vodního tvora jsem ještě nikdy neviděl a ani jsem o žádném takovém neslyšel.
Sloka 27:
Můj Pane, jsi jistě neomezená Nejvyšší Osobnost Božství, Nārāyaṇa, Śrī Hari. Nyní jsi přijal podobu vodního tvora, abys živým bytostem projevil svoji milost.
Sloka 28:
Ó můj Pane, jsi vládcem stvoření, udržování a zničení. Ó Ty, jenž jsi nejlepší ze všech, kteří si užívají, Śrī Viṣṇu, jsi vůdcem a cílem odevzdaných oddaných, jako jsme my. Skládám Ti proto uctivé poklony.
Sloka 29:
Všechny Tvé zábavy a inkarnace se zjevují pro dobro všech živých bytostí, můj Pane. Přeji si tedy znát účel, za jakým jsi přijal tuto rybí podobu.
Sloka 30:
Ó můj Pane s očima jako okvětní lístky lotosu, uctívání polobohů, kteří jsou pohrouženi v tělesném pojetí života, je po všech stránkách neplodné. Ty jsi však nejvyšším přítelem a nejdražší Nadduší všech, a uctívání Tvých lotosových nohou tedy není nikdy bezvýsledné. Z toho důvodu jsi projevil svou rybí podobu.”
Sloka 31:
Śukadeva Gosvāmī řekl: Když král Satyavrata takto promluvil, Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, který na konci yugy přijal podobu ryby, aby pomohl svému oddanému a užíval si zábav ve vodách potopy, odvětil.
Sloka 32:
Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, pravil: “Ó králi, který dokážeš pokořit nepřátele, ode dneška za sedm dní budou tři světy — Bhūḥ, Bhuvaḥ a Svaḥ — zaplaveny vodou zkázy.
Sloka 33:
Až tři světy zmizí pod vodou, objeví se před tebou velká loď, kterou pošlu.
Sloka 34-35:
Potom shromáždíš všechny druhy bylin a semen, ó králi, a naložíš je na tuto velkou loď. V doprovodu sedmi ṛṣiů a obklopen živými bytostmi všeho druhu pak na loď nastoupíš a bez zármutku budeš se svými společníky snadno cestovat oceánem potopy. Jediným světlem vám bude záře velkých ṛṣiů.
Sloka 36:
Když lodí budou zmítat silné větry, přivaž ji pomocí velkého hada Vāsukiho k Mému rohu, jelikož ti budu nablízku.
Sloka 37:
Budu cestovat vodami zkázy a potáhnu za sebou loď i s tebou a všemi ṛṣii, ó králi, dokud neskončí noční spánek Pána Brahmy.
Sloka 38:
Obdařím tě mnohými radami a hojnou přízní a díky tvým otázkám se vše o Mé slávě, známé jako paraṁ brahma, zjeví v tvém srdci. Tak o Mně budeš vědět všechno.”
Sloka 39:
Poté, co Nejvyšší Pán takto krále poučil, okamžitě zmizel. Král Satyavrata pak začal vyčkávat dobu, o které Pán mluvil.
Sloka 40:
Svatý král rozprostřel trávu kuśa tak, aby směřovala špičkami na východ, usedl na ni čelem k severovýchodu a začal meditovat o Nejvyšší Osobnosti Božství, Viṣṇuovi, jenž přijal podobu ryby.
Sloka 41:
Obrovské mraky pak spustily nepřetržitý déšť, a oceán se čím dál víc rozvodňoval. Začal zaplavovat zemi a poté celý svět.
Sloka 42:
Jak Satyavrata vzpomínal na pokyny Nejvyšší Osobnosti Božství, uviděl blížící se loď. Shromáždil tedy byliny a rostliny a v doprovodu svatých brāhmaṇů nastoupil na palubu.
Sloka 43:
Svaté brāhmaṇy potěšilo královo počínání. Řekli mu: “Ó králi, medituj prosím o Nejvyšší Osobnosti Božství, Keśavovi. On nás zachrání před tímto hrozícím nebezpečím a postará se o naše blaho.”
Sloka 44:
Zatímco král byl stále ponořen v meditaci o Nejvyšší Osobnosti Božství, v oceánu potopy se objevila velká zlatá ryba. Měla jeden roh a byla dvanáct miliónů osm set tisíc kilometrů dlouhá.
Sloka 45:
Podle pokynů, které dříve dostal od Nejvyšší Osobnosti Božství, král připoutal loď k rybímu rohu, přičemž jako provazu použil hada Vāsukiho. Spokojen se pak začal k Pánovi modlit.
Sloka 46:
Král pravil: “Ti, kdo již odnepaměti postrádají poznání o svém vlastním já a jsou kvůli této nevědomosti pohrouženi v hmotném, podmíněném životě plném utrpení, díky milosti Pána dostávají příležitost setkat se s Pánovým oddaným. Tohoto Nejvyššího Pána, Osobnost Božství, pokládám za nejvyššího duchovního mistra.
Sloka 47:
Pošetilá podmíněná duše vykonává plodonosné činnosti s nadějí, že bude v tomto hmotném světě šťastná, ale výsledkem je pouze utrpení. Službou Nejvyšší Osobnosti Božství se však od této nepatřičné touhy po štěstí oprostí. Kéž můj svrchovaný duchovní učitel přesekne uzel falešných tužeb v mém srdci!
Sloka 48:
Ten, kdo se chce vymanit z hmotného zapletení, by se měl rozhodnout pro službu Nejvyšší Osobnosti Božství a zbavit se znečištění nevědomostí, jež se projevuje ve zbožném a bezbožném jednání. Tím znovu získá svou původní totožnost, tak jako se hrouda zlata či stříbra očistí od veškeré špíny ve styku s ohněm. Kéž se tento nevyčerpatelný Nejvyšší Pán, původní duchovní učitel všech ostatních duchovních učitelů, stane naším duchovním mistrem!
Sloka 49:
Ani všichni polobozi, ani takzvaní guruové, ani všichni ostatní lidé—ať samostatně či společně — nemohou udělit milost, která by se vyrovnala byť jen jedné desetitisícině Tvé milosti. Proto chci přijmout útočiště u Tvých lotosových nohou.
Sloka 50:
Tak jako slepec přijme jiného slepce za svého vůdce, tak i lidé, kteří neznají cíl života, přijmou za svého gurua nějakého pošetilého darebáka. My však máme zájem o seberealizaci. Proto přijímáme za svého duchovního mistra Tebe, Nejvyšší Osobnost Božství, neboť Ty vidíš na všechny strany a jsi vševědoucí jako slunce.
Sloka 51:
Materialistický falešný guru poučuje své materialistické žáky o hospodářském pokroku a smyslovém požitku, a pošetilí žáci na základě těchto pokynů pokračují ve svém materialistickém životě plném nevědomosti. Ty, Pane, však dáváš věčné poznání a inteligentní člověk, jenž ho přijme, brzy dosáhne svého původního přirozeného postavení.
Sloka 52:
Můj Pane, jsi svrchovaným dobrodincem všech, nejdražším přítelem, vládcem, Nadduší, nejvyšším učitelem a tím, kdo uděluje nejvyšší poznání a plní všechny touhy. Přestože však sídlíš v srdci, pošetilci Tě kvůli chtivým touhám ve svých srdcích nemohou znát.
Sloka 53:
Ó Nejvyšší Pane, pro dosažení seberealizace se odevzdávám Tobě, jenž jsi uctíván polobohy jako nejvyšší vládce všeho. Svými pokyny o smyslu života prosím přesekni uzel v mém srdci a zjev mi můj životní cíl.”
Sloka 54:
Śukadeva Gosvāmī pokračoval: Když se Satyavrata takto modlil k Nejvyššímu Pánu, Osobnosti Božství, jenž přijal podobu ryby, Pán mu při svém putování vodami potopy vysvětlil Absolutní Pravdu.
Sloka 55:
Takto vyložil Nejvyšší Pán králi Satyavratovi duchovní vědu zvanou sāṅkhya-yoga, pomocí které lze rozlišovat mezi hmotou a duší (tedy bhakti-yogu), a zároveň i pokyny obsažené v Purāṇách a Saṁhitách. Prostřednictvím všech těchto spisů Pán popsal sám sebe.
Sloka 56:
Král Satyavrata a velcí světci sedíce na lodi naslouchali pokynům Nejvyšší Osobnosti Božství o seberealizaci. Všechny tyto pokyny byly součástí věčné védské literatury (brahma). Král a mudrci tedy neměli žádné pochyby ohledně Absolutní Pravdy.
Sloka 57:
Na konci dřívější potopy (během období Svāyambhuvy Manua) zabil Nejvyšší Pán démona Hayagrīvu a předal veškerá védská písma Pánu Brahmovi, když se Brahmā probudil ze spánku.
Sloka 58:
Král Satyavrata byl milostí Pána Viṣṇua osvícen veškerým védským poznáním a v současném období se narodil jako Vaivasvata Manu, syn boha Slunce.
Sloka 59:
Tento příběh pojednávající o vznešeném králi Satyavratovi a rybí inkarnaci Nejvyšší Osobnosti Božství, Viṣṇua, je významným transcendentálním vyprávěním. Každý, kdo toto vyprávění vyslechne, se zbaví reakcí za hříšný život.
Sloka 60:
Ten, kdo vypráví tento příběh o inkarnaci Matsyi a králi Satyavratovi, dosáhne všech svých cílů a bezpochyby se vrátí domů, zpátky k Bohu.
Sloka 61:
S úctou se klaním Nejvyššímu Pánu, jenž předstíral, že je obrovskou rybou, jenž vrátil Pánu Brahmovi po jeho procitnutí védská písma a jenž králi Satyavratovi a velkým světcům vyložil podstatu védských písem.