Skip to main content

Śrīmad-bhāgavatam 8.3.15

Verš

namo namas te ’khila-kāraṇāya
niṣkāraṇāyādbhuta-kāraṇāya
sarvāgamāmnāya-mahārṇavāya
namo ’pavargāya parāyaṇāya

Synonyma

namaḥ — s úctou se klaním; namaḥ — klaním se znovu a znovu; te — Tobě; akhila-kāraṇāya — nejvyšší příčině všeho; niṣkāraṇāya — Tobě, jenž nemáš žádnou příčinu; adbhuta-kāraṇāya — podivuhodné příčině všeho; sarva — všeho; āgama-āmnāya — původci systému parampary, kterým se předává veškeré védské poznání; mahā-arṇavāya — velkému oceánu poznání neboli velkému oceánu, do něhož vtékají všechny řeky poznání; namaḥ — klaním se; apavargāya — Tobě, který můžeš udělit osvobození; para-ayaṇāya — útočiště všech transcendentalistů.

Překlad

Můj Pane, jsi příčinou všech příčin, ale sám žádnou příčinu nemáš. Jsi tedy podivuhodnou příčinou všeho. S úctou se klaním Tobě, který jsi útočištěm védského poznání obsaženého v śāstrách, jako jsou Pañcarātry a Vedānta-sūtra — Tvá zastoupení — a původcem parampary. Jelikož jen Ty můžeš udělit osvobození, jsi jediným útočištěm všech transcendentalistů. S úctou se Ti klaním.

Význam

Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, je zde popsán jako podivuhodná příčina. Je podivuhodný v tom smyslu, že ačkoli z Něho mohou vzejít nekonečné projevy (janmādy asya yataḥ), stále zůstává úplný (pūrṇasya pūrṇam ādāya pūrṇam evāvaśiṣyate). Naše zkušenost v hmotném světě je taková, že i když máme v bance milión dolarů, s každým výběrem se naše konto zmenšuje, až na něm nakonec nezbude vůbec nic. Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, je ovšem tak úplný, že i když z Něho vychází bezpočet Osobností Božství, zůstává stále stejnou Nejvyšší Osobností. Pūrṇasya pūrṇam ādāya pūrṇam evāvaśiṣyate. Proto je podivuhodnou příčinou. Govindam ādi-puruṣaṁ tam ahaṁ bhajāmi.

īśvaraḥ paramaḥ kṛṣṇaḥ
sac-cid-ānanda-vigrahaḥ
anādir ādir govindaḥ
sarva-kāraṇa-kāraṇam

“Kṛṣṇa, jenž je známý pod jménem Govinda, je nejvyšší vládce. Má věčné, duchovní tělo plné blaženosti. Je původem všeho. Nemá žádný jiný původ — je prvotní příčinou všech příčin.” (Brahma-saṁhitā 5.1)

Příklad najdeme i v hmotném světě — víme, že Slunce existuje již milióny let a vydává teplo a světlo od doby svého stvoření, ale přesto si stále zachovává svou moc a nikdy se nemění. Co potom říci o nejvyšší příčině (paraṁ brahma), o Kṛṣṇovi? Vše neustále vychází z Něho, ale On si přesto uchovává původní podobu (sac-cid-ānanda-vigrahaḥ). Kṛṣṇa v Bhagavad- gītě (10.8) sám říká: mattaḥ sarvaṁ pravartate — “Vše pochází ze Mě.” Všechno věčně vychází z Kṛṣṇy, ale On zůstává stále stejným Kṛṣṇou, který se nemění. Proto je útočištěm všech transcendentalistů, kteří se chtějí zbavit hmotných pout.

Každý musí přijmout útočiště u Kṛṣṇy. Písma proto doporučují:

akāmaḥ sarva-kāmo vā
mokṣa-kāma-udāra-dhīḥ
tīvreṇa bhakti-yogena
yajeta puruṣaṁ param

“Ať člověk touží po všem, nebo netouží po ničem, či chce splynout s Pánem, inteligentní je jedině tehdy, když uctívá Pána Kṛṣṇu, Nejvyšší Osobnost Božství, transcendentální láskyplnou službou.” (Bhāg. 2.3.10) Paraṁ brahma, Nejvyšší Pán, a paraṁ dhāma, konečné místo spočinutí, je Kṛṣṇa. Proto každý, kdo po něčem touží, ať je to karmī, jñānī, nebo yogī, se musí s vážností snažit poznat Nejvyšší Osobnost Božství, a všechny touhy se mu splní. Pán říká: ye yathā māṁ prapadyante tāṁs tathaiva bhajāmy aham—“Všechny živé bytosti odměňuji podle toho, jak se Mi odevzdávají.” Dokonce i karmī, který chce vše pro svůj požitek, to může získat od Kṛṣṇy. Pro Kṛṣṇu není vůbec těžké mu dát, co si přeje. Ve skutečnosti by však měl člověk uctívat Kṛṣṇu, Nejvyšší Osobnost Božství, za účelem osvobození.

Vedaiś ca sarvair aham eva vedyaḥ. Ze studia védské literatury by člověk měl poznat Kṛṣṇu. Kṛṣṇa je oceán a veškeré védské poznání k Němu směřuje, což je potvrzeno zde: sarvāgamāmnāya-mahārṇavāya. Inteligentní transcendentalisté proto přijímají útočiště u Nejvyšší Osobnosti Božství (sarva-dharmān parityajya mām ekaṁ śaraṇaṁ vraja). To je konečný cíl.