Skip to main content

Śrīmad-bhāgavatam 8.3.8-9

Verš

na vidyate yasya ca janma karma vā
na nāma-rūpe guṇa-doṣa eva vā
tathāpi lokāpyaya-sambhavāya yaḥ
sva-māyayā tāny anukālam ṛcchati
tasmai namaḥ pareśāya
brahmaṇe ’nanta-śaktaye
arūpāyoru-rūpāya
nama āścarya-karmaṇe

Synonyma

na — ne; vidyate — existuje; yasya — jehož (Nejvyššího Pána, Osobnosti Božství); ca — také; janma — zrození; karma — činnosti; — nebo; na — ani; nāma-rūpe — hmotné jméno či hmotná podoba; guṇa — vlastnosti; doṣaḥ — chyba; eva — jistě; — nebo; tathāpi — ještě; loka — tohoto vesmírného projevu; apyaya — jenž je zničením; sambhavāya — a stvořením; yaḥ — ten, kdo; sva-māyayā — prostřednictvím své vlastní energie; tāni — činnosti; anukālam — věčně; ṛcchati — přijímá; tasmai — Jemu; namaḥ — klaním se; para — transcendentálnímu; īśāya — který je nejvyšší vládce; brahmaṇe — který je Nejvyšší Brahman (Parabrahman); ananta-śaktaye — s neomezenou mocí; arūpāya — který nemá žádnou materiální podobu; ururūpāya — jenž má různé podoby inkarnací; namaḥ — klaním se; āścarya-karmaṇe — jehož činnosti jsou úžasné.

Překlad

S Nejvyšším Pánem, Osobností Božství, se nepojí hmotné zrození, činnosti, jméno, podoba, vlastnosti či chyby. Aby splnil účel, kvůli němuž je tento hmotný svět stvořen a zničen, přichází prostřednictvím své původní vnitřní energie v podobě lidské bytosti jako Pán Rāma či Pán Kṛṣṇa. Má nezměrnou moc a jedná úžasně v různých podobách, které jsou vždy prosté hmotného znečištění. Je tedy Nejvyšší Brahman a já Mu vzdávám úctu.

Význam

Ve Viṣṇu Purāṇě je řečeno: guṇāṁś ca doṣāṁś ca mune vyatīta samasta-kalyāṇa-guṇātmako hi. Nejvyšší Osobnost Božství nemá hmotnou podobu, vlastnosti ani chyby. Je duchovní a je také jediným zdrojem všech duchovních vlastností. V Bhagavad-gītě (4.8) prohlašuje: paritrāṇāya sādhūnāṁ vināśāya ca duṣkṛtām. Když Pán zachraňuje oddané a hubí démony, Jeho jednání je transcendentální. Každý, koho zahubí Nejvyšší Osobnost Božství, získá stejný výsledek jako oddaný, kterého Pán chrání—oba dosáhnou transcendentálního postavení. Jediný rozdíl spočívá v tom, že oddaný půjde přímo na duchovní planety a stane se společníkem Nejvyššího Pána, zatímco démon se dostane do brahmaloky, Pánovy neosobní záře. Oba však dospějí na transcendentální úroveň. Když Pán zabíjí a ničí démony, není to jako obyčejné zabíjení v tomto hmotném světě. I když se zdá, že jedná pod vlivem kvalit hmotné přírody, ve skutečnosti je nad kvalitami (nirguṇa). Jeho jméno není hmotné — jak jinak by mohl člověk zpíváním Hare Kṛṣṇa, Hare Rāma získat osvobození? Pánova jména, jako je Rāma a Kṛṣṇa, se neliší od osob Rāmy a Kṛṣṇy. Při zpívání Hare Kṛṣṇa mantry je tedy člověk neustále ve styku s Rāmou a Kṛṣṇou, a proto se stává osvobozenou duší. Praktickým příkladem je Ajāmila, který zůstával vždy transcendentální vůči svému jednání jednoduše díky tomu, že pronášel jméno Nārāyaṇa. Jestliže tomu tak mohlo být v případě Ajāmila, co potom říci o Nejvyšším Pánu? Když Pán přichází do hmotného světa, nestává se výtvorem hmoty. To je potvrzeno na různých místech v Bhagavad- gītě (janma karma ca me divyam, avajānanti māṁ mūḍhā mānuṣīṁ tanum āśritam). Jestliže Nejvyšší Pán, Osobnost Božství — Rāma či Kṛṣṇa — sestupuje, aby transcendentálně jednal v náš prospěch, nesmíme Ho považovat za obyčejnou lidskou bytost. Pán přichází prostřednictvím své duchovní energie (sambhavāmy ātma-māyayā). Není k tomu nucen hmotnou energií, a proto je vždy transcendentální. Nikdo by neměl Nejvyššího Pána považovat za obyčejného člověka. Hmotná jména a podoby jsou znečištěné, ale duchovní jméno a duchovní podoba jsou transcendentální.