SB 8.8.11

ābhiṣecanikā bhūmir
āharat sakalauṣadhīḥ
gāvaḥ pañca pavitrāṇi
vasanto madhu-mādhavau
Překlad slovo od slova: 
ābhiṣecanikāḥ — potřeby pro instalaci Božstva; bhūmiḥ — země; āharat — shromáždila; sakala — všeho druhu; auṣadhīḥ — léčivé byliny; gāvaḥ — krávy; pañca — pět různých kravských produktů (mléko, jogurt, přepuštěné máslo, kravská moč a kravský hnůj); pavitrāṇi — neznečištěné; vasantaḥ — zosobněné jaro; madhu-mādhavau — květy a plody, které rostou na jaře (v měsících Caitra a Vaiśākha).
Překlad: 
Země přijala osobní podobu a nashromáždila všechny byliny potřebné pro instalaci Božstva. Krávy poskytly pět produktů (mléko, jogurt, ghí, moč a hnůj) a zosobněné jaro sesbíralo vše, co roste v jarních měsících Caitra a Vaiśākha (dubnu a květnu).
Význam: 

Pañca-gavya, pět produktů, získaných od krávy (mléko, jogurt, přepuštěné máslo, kravská moč a kravský hnůj), je zapotřebí při všech obřadech konaných podle védských pokynů. Kravská moč a kraví trus jsou neznečištěné, a když dokonce i moč a trus krávy jsou tak cenné, můžeme si jen představit, jak důležité je toto zvíře pro lidskou civilizaci. Proto Nejvyšší Osobnost Božství, Kṛṣṇa, přímo hlásá ochranu krav (go- rakṣya). Civilizovaní lidé, kteří následují systém varṇāśramy — zvláště příslušníci třídy vaiśyů, kteří se věnují zemědělství a obchodu — musí krávy ochraňovat. Lidé v Kali-yuze jsou bohužel mandāḥ, zkažení a sumanda- matayaḥ, pomatení mylnými představami o životě, a tudíž vybíjejí krávy po tisících. Nemají proto přístup k duchovnímu vědomí a příroda je sužuje mnoha způsoby, zvláště neléčitelnými nemocemi, jako je rakovina, a častými válkami mezi národy. Dokud lidská společnost dovolí, aby se krávy běžně zabíjely na jatkách, nemůže nastat mír a blahobyt.