Skip to main content
Knihovna » Śrīmad-Bhāgavatam » Zpěv devátý: Osvobození » KAPITOLA ČTRNÁCTÁ

Śrīmad-bhāgavatam 9.14.32

Verš

ailo ’pi śayane jāyām
apaśyan vimanā iva
tac-citto vihvalaḥ śocan
babhrāmonmattavan mahīm

Synonyma

ailaḥ — Purūravā; api — rovněž; śayane — v posteli; jāyām — svou manželku; apaśyan — nevidící; vimanāḥ — sklíčený; iva — tak; tat-cittaḥ — jelikož k ní byl příliš připoután; vihvalaḥ — s rozrušenou myslí; śocan — naříkající; babhrāma — bloudil; unmatta-vat — jako šílenec; mahīm — po Zemi.

Překlad

Když Purūravā viděl, že Urvaśī již neleží v jeho posteli, hluboce ho to zasáhlo. Nesmírně na ní lpěl, a proto byl smutkem celý bez sebe. S nářkem pak bloudil po Zemi jako šílenec.