SB 9.19.19

tasmād etām ahaṁ tyaktvā
brahmaṇy adhyāya mānasam
nirdvandvo nirahaṅkāraś
cariṣyāmi mṛgaiḥ saha
Překlad slovo od slova: 
tasmāt — proto; etām — těchto silných tužeb po smyslném jednání; aham — já; tyaktvā — zříkající se; brahmaṇi — na Nejvyšší Absolutní Pravdu; adhyāya — upírající; mānasam — mysl; nirdvandvaḥ — bez duality; nirahaṅkāraḥ — bez falešné totožnosti způsobené pýchou; cariṣyāmi — budu se toulat po lese; mṛgaiḥ saha — s lesními zvířaty.
Překlad: 
“Proto nyní zapudím všechny tyto touhy a budu meditovat o Nejvyšší Osobnosti Božství. Zbavím se pýchy a dualit, které jsou výplodem mysli, a budu se toulat se zvířaty po lese.”
Význam: 

Odejít do lesa a tam žít se zvířaty a věnovat se meditaci o Nejvyšší Osobnosti Božství je jediný způsob, jak se zbavit smyslných tužeb. Dokud se jich člověk nezbaví, jeho mysl nemůže být prosta hmotného znečištění. Ten, kdo tedy má zájem vymanit se z pout opakovaného zrození, smrti, stáří a nemoci, musí po dosažení určitého věku odejít do lesa. Pañcāśordhvaṁ vanaṁ vrajet. Ve věku padesáti let by se měl dobrovolně zříci rodinného života a odejít do lesa. Nejlepším lesem je Vṛndāvan, kde není třeba žít se zvířaty, ale je možné se sdružovat s Nejvyšším Pánem, Osobností Božství, jenž Vṛndāvan nikdy neopouští. Rozvíjet vědomí Kṛṣṇy ve Vṛndāvanu je nejlepší metodou vysvobození z hmotného otroctví, neboť ve Vṛndāvanu lze automaticky meditovat o Kṛṣṇovi. Vṛndāvan má mnoho chrámů a oddaný může v jednom nebo více z nich vidět Nejvyššího Pána v podobě Rādhā-Kṛṣṇy nebo Kṛṣṇa-Balarāmy a o této podobě meditovat. Je nezbytné soustředit mysl na Nejvyššího Pána, Parabrahman, jak je zde vyjádřeno slovy brahmaṇy adhyāya. Tímto Parabrahmanem je Kṛṣṇa, což potvrdil Arjuna v Bhagavad-gītě (paraṁ brahma paraṁ dhāma pavitraṁ paramaṁ bhavān). Kṛṣṇa a Jeho sídlo, Vṛndāvan, se od sebe neliší. Śrī Caitanya Mahāprabhu řekl: ārādhyo bhagavān vrajeśa-tanayas tad-dhāma vṛndāvanam. Vṛndāvan je na stejné úrovni jako Kṛṣṇa. Pokud má tedy oddaný možnost žít ve Vṛndāvanu a není neupřímný-pokud při svém pobytu ve Vṛndāvanu soustředí mysl pouze na Kṛṣṇu-je vysvobozen z hmotného otroctví. Pokud však někoho i ve Vṛndāvanu vzrušují smyslné touhy, jeho mysl ještě není očištěná. Nikdo by se neměl ve Vṛndāvanu dopouštět přestupků, neboť pak není o nic lepší než tamní opice a prasata. Ve Vṛndāvanu žije mnoho opic a prasat, která se starají o ukojení svých pohlavních tužeb. Lidé, kteří se přistěhovali do Vṛndāvanu, ale stále touží po sexu, by měli Vṛndāvan okamžitě opustit a zanechat svých hanebných přestupků u lotosových nohou Pána. Ve Vṛndāvanu žije mnoho pomýlených lidí, kteří usilují o uspokojení svých pohlavních tužeb, ale nejsou o nic lepší než opice a prasata. Lidé ovládaní māyou a především smyslnými touhami jsou nazýváni māyā-mṛga. V podmíněném stádiu hmotného života je každý māyā-mṛga. Je řečeno: māyā-mṛgaṁ dayitayepsitam anvadhāvad-Śrī Caitanya Mahāprabhu přijal sannyās, aby projevil svou bezpříčinnou milost māyā-mṛgům, lidem v hmotném světě, kteří trpí kvůli svým smyslným touhám. Každý by se měl řídit zásadami Śrī Caitanyi Mahāprabhua a stále myslet na Kṛṣṇu, být si dokonale vědom Kṛṣṇy. Pak bude způsobilý žít ve Vṛndāvanu a jeho život bude úspěšný.