SB 9.19.3

basta eko vane kaścid
vicinvan priyam ātmanaḥ
dadarśa kūpe patitāṁ
sva-karma-vaśagām ajām
Překlad slovo od slova: 
bastaḥ — kozel; ekaḥ — jednou; vane — v lese; kaścit — nějaký; vicinvan — hledající jídlo; priyam — oblíbené; ātmanaḥ — své; dadarśa — náhodou uviděl; kūpe — ve studni; patitām — spadlou; sva-karma-vaśa-gām — jako výsledek plodonosných činností; ajām — kozu.
Překlad: 
“Jednou se jeden kozel potuloval lesem a přitom se pásl, aby uspokojil své smysly. Náhodou přišel ke studni, ve které uviděl bezmocnou kozu, která do ní spadla následkem svých plodonosných činností.”
Význam: 

Mahārāja Yayāti zde přirovnává sebe ke kozlovi a Devayānī ke koze a na tomto příkladě líčí povahu muže a ženy. Muž chodí z místa na místo jako kozel hledající smyslový požitek a žena, kterou nechrání žádný muž či manžel, se podobá koze, která spadla do studny. Žena, o niž se nestará žádný muž, nemůže být šťastná. Je přesně v takové situaci jako koza, jež spadla do studny a bojuje o život. Každá žena proto musí přijmout ochranu svého otce, tak jako ji Devayānī požívala u Śukrācāryi, a potom musí otec darovat svou dceru vhodnému muži, nebo nějaký vhodný muž musí pomoci ženě tím, že ji svěří do péče manželovi. To je názorně vidět na životě Devayānī. Když ji král Yayāti vysvobodil ze studny, znamenalo to pro ni velkou úlevu a požádala ho, aby si ji vzal za manželku. Když se s ní však oženil, začal být příliš připoutaný a oddával se sexu nejen s ní, ale i s jinými, například se Śarmiṣṭhou. Přesto byl stále nespokojený. Člověk by se tedy měl usilovně snažit, aby zanechal rodinného života, jaký vedl Yayāti. Když je plně přesvědčen o tom, jak degradující účinky má světský rodinný život, měl by se ho zcela vzdát, přijmout sannyās a věnovat se výhradně službě Pánu. Pak bude jeho život úspěšný.