Śrīmad-bhāgavatam 9.23.20-21
Verš
paramātmā narākṛtiḥ
yadoḥ sahasrajit kroṣṭā
nalo ripur iti śrutāḥ
śatajit prathamātmajaḥ
mahāhayo reṇuhayo
haihayaś ceti tat-sutāḥ
Synonyma
yatra — kam, do které dynastie; avatīrṇaḥ — sestoupil; bhagavān — Nejvyšší Pán, Osobnost Božství; paramātmā — který je Nadduší všech živých bytostí; nara-ākṛtiḥ — v podobě lidské bytosti; yadoḥ — Yadua; sahasrajit — Sahasrajit; kroṣṭā — Kroṣṭā; nalaḥ — Nala; ripuḥ — Ripu; iti śrutāḥ — známí pod těmito jmény; catvāraḥ — čtyři; sūnavaḥ — synové; tatra — tam; śatajit — Śatajit; prathama-ātmajaḥ — prvorozeného syna; mahāhayaḥ — Mahāhaya; reṇuhayaḥ — Reṇuhaya; haihayaḥ — Haihaya; ca — a; iti — tak; tat-sutāḥ — jeho synové (Śatajitovi).
Překlad
Do Yaduovské dynastie sestoupil ve své původní podobě—podobě lidské bytosti—Nejvyšší Pán Kṛṣṇa, Osobnost Božství, Nadduše v srdcích všech živých bytostí. Yadu měl čtyři syny, kteří se jmenovali Sahasrajit, Kroṣṭā, Nala a Ripu. Nejstarší z těchto čtyř, Sahasrajit, měl syna jménem Śatajit, který měl tři syny zvané Mahāhaya, Reṇuhaya a Haihaya.
Význam
Śrīmad-Bhāgavatam (1.2.11) potvrzuje:
tattvaṁ yaj jñānam advayam
brahmeti paramātmeti
bhagavān iti śabdyate
“Učení transcendentalisté, kteří znají Absolutní Pravdu, nazývají tuto neduální podstatu Brahman, Paramātmā nebo Bhagavān.” Většina transcendentalistů zná jen neosobní Brahman či lokalizovanou Paramātmu, protože Nejvyšší Osobnost Božství je velice těžké poznat. O tom Pán mluví v Bhagavad-gītě (7.3):
kaścid yatati siddhaye
yatatām api siddhānāṁ
kaścin māṁ vetti tattvataḥ
“Z mnoha tisíců lidí možná jeden usiluje o dokonalost a z těch, kteří dokonalosti dosáhli, Mě sotva jeden zná v pravdě.” Yogīni a jñānī-to znamená ti, kdo se věnují mystické yoze, a impersonalisté-mohou znát Absolutní Pravdu jako neosobní či lokalizovanou. I když tyto realizované duše převyšují obyčejné lidi, nedovedou pochopit, jak může být Nejvyšší Absolutní Pravda osobou. Proto je řečeno, že z mnoha siddhů neboli duší, které již znají Absolutní Pravdu, může jeden znát Kṛṣṇu, jenž vypadá stejně jako lidská bytost (narākṛti). Kṛṣṇa sám vysvětloval povahu této lidské podoby poté, co projevil svou virāṭ-rūpu. Virāṭ-rūpa není původní podobou Pána—tou je Dvibhuja-śyāmasundara, Muralīdhara, Pán se dvěma rukama hrající na flétnu (yaṁ śyāmasundaram acintya-guṇa-svarūpam). Pánovy podoby jsou důkazem Jeho nepochopitelných vlastností. Přestože po dobu svého výdechu udržuje bezpočet vesmírů, přijímá přesně takovou podobu, jakou má lidská bytost. To ovšem neznamená, že je lidskou bytostí. Toto je Jeho původní podoba, ale jelikož vypadá jako lidská bytost, osoby s nedostatečným poznáním Ho považují za obyčejného člověka. Pán říká:
mānuṣīṁ tanum āśritam
paraṁ bhāvam ajānanto
mama bhūta-maheśvaram
“Hlupáci se Mi vysmívají, když sestupuji v lidské podobě. Neznají Mou transcendentální povahu a Mou svrchovanou vládu nad vším, co existuje.” (Bg. 9.11). Díky svojí transcendentální povaze (paraṁ bhāvam) je Pán všeprostupující Paramātmou v srdci všech živých bytostí, ale zároveň vypadá jako lidská bytost. Māyāvādská filozofie tvrdí, že Pán je původně neosobní, ale když sestupuje, bere na sebe lidskou podobu a mnoho jiných podob. Ve skutečnosti má však původně vzhled lidské bytosti a neosobní Brahman se skládá z paprsků vycházejících z Jeho těla (yasya prabhā prabhavato jagad-aṇḍa-koṭi).