SB 9.24.57

na hy asya janmano hetuḥ
karmaṇo vā mahīpate
ātma-māyāṁ vineśasya
parasya draṣṭur ātmanaḥ
Překlad slovo od slova: 
na — ne; hi — vskutku; asya — Jeho (Nejvyššího Pána, Osobnosti Božství); janmanaḥ — zjevení či zrození; hetuḥ — existuje příčina; karmaṇaḥ — nebo pro jednání; — ani; mahīpate — ó králi (Mahārāji Parīkṣite); ātma- māyām — Jeho svrchovaný soucit s pokleslými dušemi; vinā — bez; īśasya — nejvyššího vládce; parasya — Osobnosti Božství, Nejvyššího Pána, přesahující hmotný svět; draṣṭuḥ — Nadduše, svědka činností všech; ātmanaḥ — Nadduše každého.
Překlad: 
Ó králi, Mahārāji Parīkṣite, kromě Pánovy osobní touhy neexistuje žádná jiná příčina Jeho zjevení, odchodu ani činností. Jako Nadduše ví všechno. Neexistuje proto nic, co by Ho ovlivňovalo; dokonce ani výsledky plodonosného jednání.
Význam: 

Tento verš poukazuje na rozdíl mezi Nejvyšší Osobností Božství a obyčejnou živou bytostí. Každá živá bytost dostává určitý druh těla na základě svého minulého jednání (karmaṇā daiva-netreṇa jantur dehopapattaye). Není nikdy nezávislá a nikdy se nemůže narodit podle své vlastní vůle. Je tak nucena přijmout tělo, které jí přidělí māyā podle její minulé karmy. To je popsáno v Bhagavad-gītě (18.61): yantrārūḍhāni māyayā. Tělo je v podstatě stroj vytvořený a daný živé bytosti hmotnou energií na pokyn Nejvyšší Osobnosti Božství. Ta proto musí přijmout určitý druh těla, které jí māyā, hmotná energie, přidělí v souladu s její karmou. Nikdo nemůže nezávisle říci: “Dej mi takové a takové tělo.” Každý musí přijmout tělo, které mu hmotná energie poskytne, ať je jakékoliv. To je postavení obyčejné živé bytosti.

Když ale sestupuje Kṛṣṇa, činí tak ze svého laskavého soucitu s pokleslými dušemi. V Bhagavad-gītě (4.8) říká:

paritrāṇāya sādhūnāṁ
vināśāya ca duṣkṛtām
dharma-saṁsthāpanārthāya
sambhavāmi yuge yuge

“Abych osvobodil zbožné a vyhladil ničemy a abych znovu nastolil zásady náboženství, přicházím věk za věkem.” Nejvyšší Pán není nucen se zjevit. Jelikož je Nejvyšší Osobností Božství, nikdo Ho nemůže k ničemu přinutit. Každý Mu podléhá, ale On nepodléhá nikomu. Lidé, kteří si kvůli nedostatečnému poznání myslí, že se mohou Kṛṣṇovi vyrovnat nebo se Jím stát, jsou po všech stránkách odsouzeni k neúspěchu. Nikdo se nemůže Kṛṣṇovi vyrovnat nebo Ho překonat; proto se o Něm říká, že je asamaurdhva. Podle slovníku Viśva-kośa se slovo māyā používá ve významu “pýcha” a také “soucit”. Pro obyčejnou živou bytost je tělo, ve kterém přijde na svět, trestem. Pán v Bhagavad-gītě (7.14) říká: daivī hy eṣā guṇa-mayī mama māyā duratyayā-“Tuto Mou božskou energii, složenou ze tří kvalit hmotné přírody, je těžké překonat.” Když ale na svět přichází Kṛṣṇa, slovo māyā se vztahuje na Jeho soucit či milost vůči oddaným a vůči pokleslým duším. Pán může svou silou vysvobodit kohokoliv, ať už se jedná o osobu hříšnou či zbožnou.